Mexico – „Prímavera 2016“
Díl 6.

Mexico – “Prímavera 2016” 18. března 2016 (pátek) Aztekium valdezi Autor: Vojtěch Trochta

Spali jsme u El Brasil, v noci byl lehký deštík. Ráno nás vzbudil hrozný řev ptáků, kteří od 5 do 7 hodin neúnavně oznamovali, že je ráno. Pak klid, jako když utne. Taky tam byl s námi pejsek, který sežral všechno – i Radkovy housky z auta.

Cesta do Loma Alta. Tato osada měla být východiskem do kaňonu za malým, leč vzácným kaktusem Aztekium valdezi. Podmínky byly příznivé, hladina vody v říčce nízká. Zde se nám však nepodařilo sehnat terénní auto. Jeli jsme několik km zpět do osady La Estrella, kde se řidiče i vůz podařilo sehnat. Ztratili jsme však vice než dvě hodiny. Cesta kaňonem dlouhým 12 km trvala 1 hodinu 15 minut.

Překonat po cestě tam a zpět 106 brodů, z nichž polovina by pro běžné auto s náhonem na dvě kola a bez uzávěrky, bylo také velmi zajímavé.

OXXO je celostátní řetězec kde se nechá koupit od piva, přes bagety, až po toaletní potřeby. Toto OXXO uprostřed divoké přírody ale nefungovalo tak jak bychom si představovali.

K obydlí pana Valdeze jsme přijeli za největšího vedra. Nadšení bylo obrovské. Aztekium se smálo ze všech koutů. Hoši fotili o závod!

Já jsem seděla v jediném stínu pod keřem. Byli s námi ještě Thomas a Bernhard, kaktusáři z Mnichova. Večer Karel uvařil na ohni maso s bramborem. Bylo to překvapivě chutné. Škoda, že nevaří častěji.

Za Vojtu den zapsala Saša Trochtová.
Foto dodal Karel Pavlíček.

Po skvělé večeři (díky, Karle) a klidné noci v kempu u Lucio Blanco vyrážíme na první lokalitu, tentokrát je velmi blízko, jenom přelézáme všudypřítomný plot. Na jakési pastvině nalézáme obří Echinocactus texensis a několik málo pěkných a velkých rostlin Astrophytum asterias.

Jen o kilometr dál zastavujeme na průzkum typové lokality Turbinicarpus saueri subsp. gonzalezii. Kromě něj je zde i velmi bohatá populace Ariocarpus trigonus a nalézáme i několik málo rostlin Ancistrocactus megarhizus.

Pak už následuje tradiční pivo v Lucio Blanco a přejezd do státu Tamaulipas, kde máme v plánu navštívit místního kaktusáře, pana Sergio Niebla Alvareze ve městě Cd. Victoria. Pan Alvarez sice není doma, ale na zahradu nás pouští jeho syn. Po prohlídce ještě ochutnáváme Tequillu, kterou zde vyrábí, a jedeme dál.

Míříme směrem na Jaumave a zastavujeme u městečka San Antonio, kde roste zvláštní forma Astrophytum myriostigma, takzvaná zebra. Kromě toho je zde i velké množství rostlin Ariocarpus trigonus subsp.elongatus.

A pak zlatý hřeb dne – míříme na známou lokalitu Obregonia denegrii, ale kvůli nové silnici se nedá vjet na prašku vedoucí k rostlinám. Jak se později ukazuje naštěstí. Jedeme po nové asfaltce dál směrem k Jaumave, až asi 10 km před městem lze konečně ze silnice sjet. Už krátce po opuštění silnice vidíme z auta první rostliny obregónií, ale Karel nedbá našich protestů a veze nás až pod náběh kopce. A dobře dělá. Nacházíme zde neuvěřitelně hustou populaci Obregonia denegrii, doslova miliony rostlin. Místy jsou celé čtvereční metry pokryty tak hustě, že není vidět zem. Kromě těchto skvostů jsou tu i Astrophytum myriostigma, Ariocarpus trigonus subsp. elongatus a další kaktusy. Místo vypadá netknutě, bez zásahu člověka. Nacházíme tu i několik obřích kristát, ty by asi zmizely směr Japonsko jako první…

Není divu, že jsme se na tomto kouzelném místě malinko zapomněli,takže na kemp jsme odjeli na první rovné místo, jen několik set metrů daleko. Jak jsme ráno zjistili i tam bylo mnoho jak obregonií tak ariokarpusů.

Mexico – “Prímavera 2016” 20. března 2016 (neděle)  Z Jaumave do Dr. Arroyo Autor: Alexandra Trochtová

Příjemné místo na spaní, lemované kopci s tisíci obregonií.

Tradiční skupinovka před obratníkem Raka, poblíž Jaumave.

Thelocactus garciae

Gymnocactus nelisae

Gymnocactus nelisae

Gymnocactus nelisae

Gymnocactus nelisae

Turbinicarpus pseudopectinatus

Mammillaria albicoma

Ariocarpus retusus. Jako malovaný.

Turbinicarpus graminispinus