|
Dobré místo pro kemp |
6. 3. Po nezbytných ranních úkonech
vyrážíme směr La Paz. Protože nás tlačí čas (pořád ta
plánovaná časová rezerva na hledání Echinocereus lindsayi)
a Pavlova levačka neustále Libora pobízí - rychleji
rychleji, zastavujeme až za Ciudad Insugrentes. Prohlížíme
se místní katedrálu, s největším zájmem tak činí Vláďa
Šamalík, který historii zdejších španělských misií doslova
hltá.
|
Echinocereus brandegei |
Míříme na misiido San Jose de Comondu, ale
cesta se velmi zhoršuje a nakonec zjišťujeme, že není
průjezdná, musíme se otočit a jet zpět. Asi v polovině cesty
na asfaltku nacházíme krásné rovné místo s drobnými kamínky,
stavíme stany a táboříme. Ve žhavém popelu pečeme maso v
alobalu. Plátek masíčka posolit a popepřit, s hrstí cibulky,
kouskem másla a papričkou jalapeňos se zabalí do alobalu, a
po čtvrthodince je tu pochoutka, kterou by ocenil i šéf
Polrajt. Hudba, zpěv a vyprávění umlkly, aby je nahradilo
hlasité mlaskání a zasyčení otevíraných plechovek slušného
mexického pivečka.
|
Ocotillo - Fouquieria
splendens |
Topíme suchými agávemi, opunciemi a také
dřívím z odumřelých burser. Jejich kmínky občas explodují,
žhavé uhlíky s drnčením odletují pěkně daleko. Jeden se
přilepil Liborovi na ret a způsobil mu popáleninu. Opakuje
se příznačná situace – zatímco jeden člen výpravy sprostě
kleje a nadává na osud, ostatní jen s obtížemi skrývají
radost. Za to nás Libor všechny posílá tam, kam dnešní večer
vůbec nemáme namířeno. Dlouho do noci se plánují další
cesty.
|
Opuntia invicta |
7. 3. Tento den bude opět ve znamení
chvátání při všech činnostech. Panuje mírná nervozita, blíží
se jeden z vrcholů této výpravy - Echinocereus lindsayi.
Neustálé hovory a různé polemiky přiměly Pavla P. k
vyprovokování sázky. O tom, že ho najdem nepochyboval ani
jednou za celou dobu, kdykoli se na toto téma stočila řeč.
Otázkou zůstává za jak dlouho. Odhady se pohybovaly asi do 3
hod. Libor vsadil „do hodiny ho máme“. Všichni členové
výpravy vsadili po 20 peso. Proto se dnes spěchá.
|
Opuntia spec. |
Směr San Juanico, stavíme v La Purisima pro
benzin.V San Ignacio nakupujem a jedem do Guererro Negro.
Ubytování v hotelu, sprcha, přeprání nějakých věcí a večeře.
Vedle hotelu je restauračka s děvčaty. Pivo stojí
trojnásobek a děvčata chtějí taky. Říkali to ráno Vašek s
Liborem. Pavel P. jim hlasitě nadává. Nejdřív jsem si
myslel, že mu to vadí, protože je puritán. Až pak mi došlo,
že nadává, protože ho nevzali sebou. Dozvídáme se, že dobrým
zvykem je spropitné ve výši 10% z la nota. Mám pocit, že
Češi na dobré zvyky moc nedají.
|