|
22. 2. – třetí den
 |
|
Trasu je nutno
dopředu důkladně promyslet, abychom se stejně
nakonec ztratili |
V noci funí silný vítr, stany se pokoušejí
vzlétnout, ale nejsme žádné podměrečné váhy, takže ráno
zjišťujeme, že ztráty jsou nulové. Liborek ještě spí, trochu
nahlas, no startující boeing by ho jen obtížně trumfl. Pavel
mu chtěl pomoci s jemným probuzením, takže mu vytahuje tyče
od stanu. Dezorientovaný Libor, s dozníváním nějakého asi
erotického snu, se několik minut z pasti nemůže vymotat.
Používá své nejbrutálnější nadávky, jako například jejda
nebo sákryš. Ostatní z toho mají docela velikonoce.
 |
|
Libor marně hledá
nouzový východ |
Po snídani, asi tak na hodinku, vybíháme na
kopec nad kempem. Rostou tu už Pachycereus pringlei.
Nasedáme a jedeme dál. Vyjíždíme na hlavní cestu, kde se
opět podrobujeme vojenské přesile. Pár otázek a odpovědí na
téma odkud a kam. Rutinní nahlédnutí do aut a můžem jet dál.
Míříme k San Felipe, po levé straně nádherný pohled na
Cortezovo moře. V San Felipe
doplňujeme zásoby. Pivo, led atd. Pod kopci fotíme louky
rozkvetlé nekaktusovou florou.
 |
|
I nekaktusová jarní
flóra dokáže poutníka potěšit |
|
 |
V tuto roční dobu je tu festival barev a
vůní, za pár týdnů tu bude už jen rezavá tráva. Vracíme se a
zajíždíme na pláž kde se někteří z nás poprvé koupáme v
moři. Dál projíždíme po pobřeží pustou krajinou kde jediným
co se dá fotit jsou dvě hromady lastur nedaleko jediného
domku. Asi jedí jen škeble. Na další zastávce je to již
veselejší. Bursery, mamilárie, Fouquieria a na
dalších dvou zastávkách opět rozkvetlé louky. Nacházíme
pěkný kemp po pravé straně pod kopcem.
 |
|
Kempování uprostřed
vůně rozkvetlé krajiny |
Rozděláváme oheň, Láďa bere kytaru, Pavel,
Vašek a Libor vyprávějí veselé příhody z cest. Všechny
rozveselila rozverná příhoda Vaška Jakubce, o tom, jak
polonahý spadl do mohutného keře Opuntia microdasys a pak si
nechal holit hřbet od milionu glochid, nebo o tom,
jak v návalu obrovské žízně vypil půl PET lahve benzinu do
vařiče. Vašek prostě ví, čím nám ostatním udělá dobře. Tehdy
ještě po čtrnácti dnech, když vlezl do zpátečního letadla,
při posazení se mu skrčilo břicho a trochu si krknul, pilot
přerušil přípravy ke startu a zjišťoval, jestli mu někde
neuniká palivo.
 |
|
Večer klasika -
ohýnek a písně Vládi Šamalíka, vedle pobrukuje Pavel
Randa |
Zvedá se opět silný vítr, některé stany se
přesunují i o desítky metrů jinam. Ti, kterým stany stojí na
místě, jsou děním velmi rozveselení.
|
