 |
|
Ráno na tábořišti |
29. 2. Ráno je vše hodně mokré
od rosy, sušíme stany. Mezi tím se prodíráme křovím po
okolí, rostou tu mamilárie, Ibervilea a hubený
Peniocereus johnstonii. Balíme a míříme k Loreto.
Na křižovatce na San Isidro rostou jen o něco tmavší
mamilárky, než u moře. Další zastavení asi 25 km před
Loretem je bohatší, fotíme Ferocactus peninsulae,
Echinocereus brandegeei a Lemaireocereus. V
Loretu stavíme na oběd, stojí 70 ps.
 |
|
Ficus s mohutnými
kořeny |
Domlouváme se o dalším postupu. Větší auto
se jede podívat na starou španělskou misii San Francisco
Javier a druhé auto pokračuje dál do Ligui, kde se večer
sejdeme na pláži. Chvíli nám trvá než najdeme správnou cestu
k misii, ta značená se opravuje. Projíždíme korytem až se
dostanem na cestu. Fotíme ztepilý Ficus s mohutnými
kořeny. Cesta je hrozná.
 |
|
Ferocactus
rectispinus |
U stavení označeného Las Parras rychle
stavíme, na stráni svými žlutými plody zasvítily
Ferocactus rectispinus. Rychle fotíme, čas se krátí a už
máme obavy že nedojedeme za světla, voláme, houkáme, ale
Václav má pořád málo.
V misii honem pár fotek, kostel a okolí, a najednou je tma.
Všude je hodně zeleně, je tu dost vody. Jsou vidět i malá
políčka. Přesto, že se zdá zpáteční cesta rychlejší,
dojíždíme do Ligua už v noci. GPS je věc (to ještě poznáme
později) setkáváme se snad na metr.
 |
|
Misie San Francisco
Javier |
|
