|
Ve druhé části našeho příspěvku o Th. bicolor
v Mexiku se podíváme na zástupce tohoto druhu, kteří se vyskytují v Coahuile.
Hned na začátku můžeme říct, že zrovna v tomto státě, přesněji
v jeho jižní polovině, je jejich počet i variabilita zvláště veliká,
a že tady najdeme populace rostlin výjimečného vzhledu a mimořádné
krásy.
 |
|
Obr. 1 — Lokality
níže vyobrazených rostlin Th. bicolor
a Th. bicolor ssp.
bolaensis v Coahuile
(číslo lokality odpovídá číslu obrázku)
|
Vyskytuje se zde především všeobecně uznávaný Th.
bicolor ssp. bolaensis (Runge) Dowel, který podle původního popisu
má sněhobílé trny a solitérní nebo odnožující, téměř trávníkovitý
růst („...einfach oder sprossend, fast rasenbildend...“). Výskyt
takových bělotrnných bikolorů, s trsovitým růstem, je omezený na
západní okraj Sierra de Parras. Nejznámější lokalita je nazývána
Cerro Bola a s největší pravděpodobností je typová lokalita
původního Echinocactus Bolansis Runge (1889).
 |
|
Obr. 2 — Původní
popis Echinocactus Bolansis Runge,
Gartenflora 38,
106 (1886)
|
 |
|
Obr. 3 — Th. bicolor ssp. bolaensis, Cerro Bola, Coah.,
říjen 2003
|
 |
|
Obr. 4 — Th. bicolor ssp. bolaensis, Cerro Bola, Coah., únor 2015 |
Čistě bílé rostliny se vyskytují také v blízkosti
křižovatky u La Cuchilla a v oblasti nazývané Sierra Zavaleta, což
je ovšem také na západním okraji Sierra de Parras, či severním
okraji laguny Viesca.
 |
|
Obr. 5 — Th. bicolor ssp. bolaensis, La
Cuchilla, Coah., říjen 2003
|
 |
|
Obr. 6 — Th. bicolor ssp. bolaensis, Sierra Zavaleta, Coah., únor 2015
|
 |
|
Obr. 7 — Th. bicolor ssp. bolaensis (délka pinzety je
cca 12 cm), Sierra Zavaleta,
Coah., únor 2015
|
Nedaleko odtud však již najdeme bikolory téměř výhradně
solitérní, s barevným, více či méně žluto-červeným („bicolor“)
vytrněním, které jsou někdy také řazeny k ssp. bolaensis.
Jako příklad můžeme uvést populaci na lokalitě San
Rafael, která leží jen asi 30 km východně od Cerro Bola,
na severní straně Sierra de Parras. Takové „barevné“
bikolory budeme pro účely tohoto příspěvku nazývat
pracovně Th. bicolor „bolaensis“.
 |
|
Obr. 8 — Th. bicolor „bolaensis“, San
Rafael, Coah., říjen 2003
|
 |
|
Obr. 9 — Th. bicolor „bolaensis“, San
Rafael, Coah., říjen 2003
|
Podobné rostliny se ovšem vyskytují také na jižním
okraji Sierra del Parras, resp. severním okraji laguny
Viesca (např. u El Amparo a Tanque Menchaca) a rovněž
v okolí města Parras.
 |
|
Obr. 10 — Th. bicolor „bolaensis“, laguna
Viesca, jižně od El Amparo, únor 2015
|
 |
|
Obr. 11 — Th. bicolor „bolaensis“, El Amparo, Coah., únor
2015
|
 |
|
Obr. 12 — Th. bicolor „bolaensis“, mimořádně velký a
starý jedinec (průměr
těla cca 12 cm), Tanque Menchaca,
Coah., říjen 2013
|
 |
|
Obr. 13 — Th. bicolor „bolaensis“, ojedinělý bílý
exemplář, Tanque Menchaca,
Coah., říjen 2013
|
 |
|
Obr. 14 — Th. bicolor „bolaensis“, Parras, Coah.,
březen 2012
|
 |
|
Obr. 15 — Th. bicolor „bolaensis“, Parras, Coah.,
březen 2012
|
K ssp. bolaensis se někdy řadí i další barevné bikolory,
které se vyskytují asi 120 km vzdušnou čarou na sever od
Cerro Bola, na známé lokalitě El Hundido.
 |
|
Obr. 16 — Th. bicolor „bolaensis“, El
Hundido, Coah., říjen 2003
|
 |
|
Obr. 17 — Th. bicolor „bolaensis“, El Hundido, Coah., únor
2015
|
V Coahuile se ovšem vyskytují rostliny, které se od ssp.
bolaensis více či méně významně odlišují. Pokud bychom
však hledali jakousi hranici mezi ssp. bolaensis a
ssp.
bicolor, zjistíme, že je to těžko splnitelný úkol. (Asi
jako se snažit nacpat rozčilenou kočku do malé
přepravky.) Zajímavé a morfologicky dosti pestré
populace rostou například v okolí známého pohoří Sierra
del Paila. Zatímco na severu (Las Coloradas a La Muralla)
a východě (Cadillo) od Paily najdeme rostliny, které
bychom třeba po kaktusářsku označili jako „bolaensis“
nebo „typický bikolor“, na západní straně, severně od
vesnice Nuevo Yucatán se vyskytuje dosti extrémní, hustě
žlutě vytrněná forma, nazývaná Th. bicolor „wagnerianus“.
Velmi podobné, ale více barevné rostliny se vyskytují
také na jižním úpatí Paily (Hipólito).
 |
|
Obr. 18 — Th. bicolor, Rancho San
Antonio, východně od Las Coloradas,
Coah., červen 2004
|
 |
|
Obr. 19 — Th. bicolor, Rancho San
Antonio, východně od Las Coloradas,
Coah., červen 2004
|
 |
|
Obr. 20 — Th. bicolor, La Muralla, Coah., říjen 2003
|
 |
|
Obr. 21
— Th. bicolor, Cadillo, Coah., říjen 2003 |
 |
|
Obr. 22 — Th. bicolor „wagnerianus“, severně od Nuevo
Yucatán,
Coah., říjen 2003
|
 |
|
Obr. 23 — Th. bicolor „wagnerianus“, severně od Nuevo
Yucatán,
Coah., únor 2015
|
 |
|
Obr. 24 — Th. bicolor „wagnerianus“, velký starý jedinec,
Hipólito, Coah., červen 2004
|
 |
|
Obr. 25 — Th. bicolor „wagnerianus“, mimořádně, červeně
vytrněná rostlina,
Hipólito, Coah., červen 2004
|
Ale jen „kousek vedle“ (odbočka na Hipólito, Estación
Marte) rostou opět „typické bikolory“, podobně jako u Plan
de Ayala, General Cepeda a San Martin de las Vacas.
 |
|
Obr. 26 — Th. bicolor, odbočka na
Hipólito, Coah., říjen 2003
|
 |
|
Obr. 27 — Th. bicolor, severně od Estación Marte, Coah.,
říjen 2003
|
 |
|
Obr. 28 — Th. bicolor, El Pilar, Coah., únor 2015
|
 |
|
Obr. 29 — Th. bicolor, Plan de Ayala, Coah., říjen 2013
|
 |
|
Obr. 30 — Th. bicolor, Plan de Ayala, Coah., únor 2015
|
 |
|
Obr. 31 — Th. bicolor, General Cepeda, Coah., únor 2015
|
 |
|
Obr. 32 — Th. bicolor, odbočka na San Martin de las Vacas,
Coah., červen 2004
|
 |
|
Obr. 33 — Th. bicolor, odbočka na San Martin de las Vacas,
Coah., březen 2012
|
Velmi podobné rostliny jsme našli také na nejvýchodnější
navštívené lokalitě u obce Paredón, nedaleko hranic
státu Nuevo León.
 |
|
Obr. 34 — Th. bicolor, Paredón, Coah.,
únor 2015
|
 |
|
Obr. 35 — Th. bicolor, Paredón, Coah.,
únor 2015
|
Na závěr tohoto stručného přehledu námi navštívených
lokalit Th. bicolor v Coahuile jsme si nechali ty dvě
nejsevernější: Castaños a San Juan de Boquillas. Na obou
se vyskytují velmi zajímavé a značně odlišné populace,
které nás mimořádně zaujaly. V blízkosti města
Castaños
(severozápadní okraj Sierra La Gloria) jsme našli
bikolory rostoucí ve společnosti Echinomastus
mariposensis, jako malé štíhlé sloupky, s 13 žebry. Mají
pěkné barevné vytrnění a většinou jim chybí centrální
trny. Zřejmě právě tyto rostliny byly Weberem (Dict.
Hort. Bois 465. 1896) uvedeny mezi varietami
Echinocactus bicolor jako E. castaniensis Hort., který
ale nebyl platně popsán. Bicolor od Castaňos byl popsán
o století později jako Th. bicolor ssp. zwakii Chvastek
et Halda (Acta Musei Richnoviensis 7(1):38(2000).
V literatuře se můžeme setkat také s označením
T. bicolor „sp. Monclova“ (Matuszewski: Thelocactus, 2011).
 |
|
Obr. 36 — Th. bicolor „zwakii“,
Castaños, Coah., 3. dubna 2012
|
 |
|
Obr. 37 — Th. bicolor „zwakii“,
Castaños, Coah., 3. dubna 2012
|
 |
|
Obr. 38 — Th. bicolor „zwakii“, starý, částečně
poléhající jedinec,
Castaños, Coah., 3. dubna 2012
|
Asi 50 km vzdušnou čarou od
Castaños na severozápad, na
severním konci Sierra La Purisima a jen kousek na jih od
obce San Juan de Boquillas jsme při letošní návštěvě
lokality Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense
P.
Pavlíček celkem nečekaně našli další velmi pěkné a
výrazné bikolory. Byly poněkud větší, než ty od Castaños,
ale jejich habitus je také celkem snadno odlišitelný a
zapamatovatelný.
 |
|
Obr. 39 — Th. bicolor, San Juan de
Boquillas, Coah., únor 2015
|
 |
|
Obr. 40 — Th. bicolor, San Juan de
Boquillas, Coah., únor 2015
|
 |
|
Obr. 41 — Th. bicolor,
starší exemplář se světlým vytrněním (délka pinzety je
cca 12 cm), San Juan de Boquillas, Coah., únor 2015
|
Po shlédnutí zde uvedených snímků bikolorů, z velmi omezeného počtu
námi navštívených lokalit v Coahuile, se nejspíš musíme smířit
s tím, že současné taxonomické metody na vnitrodruhovou klasifikaci
Th. bicolor nestačí, a počkat, co v tomto směru přinese třeba
molekulární genetika (?). Na druhou stranu se však můžeme jako
kaktusáři radovat z toho, že příroda přináší tak znamenitou
rozmanitost, že každá další lokalita nám předvede Th. bicolor
v trochu jiné podobě, a my máme o čem přemýšlet a diskutovat
s přáteli.
|
