|
16. den – 6. 3. 2008
Po včerejší euforii u ohně se probouzíme kupodivu docela svěží. V blízkém okolí se vyskytuje například námi dosud nespatřená Mammillaria petrophila,
jejíž na dolno- kalifornské poměry docela velké ploché tmavě zelené
disky jsou ještě dost zataženy do země, ale některé už ukazují špičky
poupat.
 |
|
Mammillaria petrophila |
Tím, že se odsud vydáváme na sever, opouštíme rovněž oblast výskytu krásné Mammillaria schumannii, která zde roste soliterně a už poměrně řídce.
 |
|
Mammillaria schumannii |
Ani Ibervillea sonorae netvoří přímo koberce, jen tu a tam vylézá z písku její zvrásněný kaudex jako nějaký prehistorický ještěr.
 |
|
Ibervillea sonorae |
Spěcháme
na La Paz, tankujeme. Pokračujeme po MXC1a v Ciudad Constitución
pořizujeme v již vyzkoušeném supermercadu zásoby. Kousek za městem
odbočujeme směrem západním v naději nalézt Machaerocereus eruca. Tento je však buď dobře ukryt, nebo vůbec docela jinde. Odškodněni jsme alespoň populací ferokaktusů jevících znaky Ferocactus peninsulae i Ferocactus townsendianus. Alibisticky budiž tedy prohlášeno, že se jedná o Ferocactus santa-maria,
jak některé autority tuto hezkou rostlinu zmiňují. Do oblasti jeho
avizovaného výskytu popravdě zapadá i místo, kde jej obdivujeme.
 |
|
Ferocactus santa-maria. Specialisté odpustí… |
Odškodňujeme se také Mammillaria dioica, tentokrát sporadicky kvetoucí drobnějšími bělavými květy s výrazně žlutozelenou bliznou.
 |
|
Mammillaria dioica |
Vracíme
se na MXC1, ale za Francisco Villa ji opět opouštíme po prašné cestě do
kopců. V horském údolí oáza plná vzrostlých palem signalizuje
sladkou vodu, a tudíž i osídlení.
 |
|
Oáza hlásí sladkou vodu |
Projíždíme
městečkem kdysi vzniklým kolem proslulé misie San José de Comondú, nyní
je však většina výstavných domů v rozvalinách, ale tu a tam se objevují
náznaky oživení v podobě prostých baráků současných obyvatel.
Belháme se po právě obnovované přístupové cestě, až se objevuje komplex
bývalé misie, jedné z nejstarších v Dolní Kalifornii. Vlastně z ní také
mnoho nezbylo, ale stále je považována za významné poutní místo. Parta
opilých zedníků dává alespoň trochu dohromady misijní kostel, který
navenek působí dosti stroze, ale uvnitř je docela zajímavý.
 |
|
Misie San José de Comondú |
Dovolím
si malou historickou odbočku. Věřte nevěřte, zdejší končiny mají jeden
malý styčný bod s naší historií. V misiích španělské Kalifornie je
často uctíván světec San Juan de Capistrano. Tento věhlasný kazatel,
zvaný u nás Jan Kapistrán, působil v době krále Jiřího z Poděbrad na
Moravě. Jako symbol víry propagoval tzv. bernardinské slunce sv.
Bernardina ze Sieny. Jaké je tedy moje překvapení, když emblém velmi
připomínající Kapistránovo bernardinské slunce známé z některých našich
památek objevuji v nadpraží bočního vchodu zdejšího misijního kostela.
 |
|
Bernardinské slunce |
Rádi
bychom pokračovali na San Isidro, ale místní jazyk tvrdí, že s těmi
našimi salonními vozítky neprojedeme. Vracíme se tedy zpět a
zastavujeme v podhůří v mimořádně suché končině, avšak s dostatkem
paliva pro naše kulinářské úmysly. Rozbíjíme tábor uprostřed vzrostlých
burser na šedavé rozpadající se hornině asi sopečného původu. Přes
veškerou vyprahlost jsou tu docela hezké ferokaktusy, cylindropuncie i
mamilárie. Sedíme u ohně, vaříme a plánujeme.
 |
|
Kempujeme opravdu pěkně v suchu |
Baja California 2008 všemi směry, část 1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8.
9. |
10. |
11. |
12. |
13.
|
