5. den – 24. 2. 2008
Po půl šesté ráno vystrkujeme čenichy do čerstvé pobřežní
brízy. Jihočeská sekce se noří do bezohledně osvěžujících
vln Cortézova moře, ale celkem to jde. Slunce zahání měsíc
za pobřežní hřeben.
 |
Měsíc rannímu slunci
zdatně sekunduje |
Zajíždíme natankovat a pak už skrze pobřežní
hvozdy mohutných pachycereusů po prašné cestě míříme na jih.
Ranní toaleta dravého opeřence evokuje mexický státní znak,
tady ovšem vyměnil opuncii za pachycereus a místo hrátek s
hadem si čechrá peří v ranní sluneční lázni.
 |
Peří je potřeba po
ránu řádně prohřát |
Odbočujeme k pobřeží, načež se vrháme do
terénu v Las Animas Camp. Zátoka skýtá ta nejmalebnější
panoramata. Hromada ostrovů všech velikostí, ten nejbližší
jitří naši fantazii zřetelnými siluetami kaktusových
porostů. Zářivě bílý písek je na břehu je posléze vystřídán
mangrovovými porosty Rhizophora mangle prosvětlenými
modrými lagunami.
 |
Orel nás bedlivě
střeží |
My však šplháme do prudkých pobřežních srázů
a kocháme se sukulentní flórou. Nejviditelnějším zástupcem
je rudě otrněný Ferocactus gracilis v. gatesii,
doprovázený tu a tam kvetoucí Mammillaria dioica.
 |
Ferocactus gracilis
v. gatesii si nemohl vybrat působivější pozadí |
Při úpatí svahu nacházíme sporadicky
nějakého posmutnělého zástupce echinocereusů, výše se však
vyskytují už odkvetlé rozsáhlé trsy Opuntia invicta s
impozantními trny, řada je jich však částečně poškozena
ohněm.
 |
Opuntia invicta k
pohlazení právě nevybízí |
Ostatní sukulentní květenu zde zastupují
opět zdravím i listím kypící bursery, pedilanthusy a rovněž
kvetoucí a listím obalené rozvětvené stonky Fouquieria
gatesii, v tomto období netradičně vyhlížející jako
slušná, chlorofylem oplývající rostlina.
 |
Fouquieria gatesii
tentokrát nevypadá jako kus klacku |
Zvolna opouštíme tenhle kouzelný kout. Libor
Kunte na hrotitých plodech mangrovů vysvětluje pozoruhodnou
rozmnožovací strategii těchto odolných keřů.
 |
Magrovové houštiny
Rhizophora mangle |
Míjíme písečné pláže, když Luděk konstatuje
ztrátu ledvinky s doklady. Doprovázen Pavlem P. a Liborem se
vrací jej hledat, zbytek expedice se nadšeně vrhá do mírně
prohřátých vlnek zátoky. V písku mušle roztodivných tvarů
žárlivě hlídaných spoustou racků. Přiráží člun s rybáři, ale
žádné hromady tresek se nekonají. Kluci loví malinké
žraloky, možná do akvárií nebo pro vědecké účely, znají i
jejich odborná jména.
 |
Kluci rybářský dobře
vědí, co loví |
Hledači dokladů se vracejí. V terénu je
nenalezli, byly však dodatečně objeveny na sedadle našeho
Fordu, kde si na nich pohodlně hověl Míra. Je rozhodnuto, že
Luděk má dnes narozeniny, a tudíž v nejbližší provozovně
platí rundu. Kodrcáme se zpět do Bahia de los Angeles,
fotíme ještě rozkvétající Lophocereus schottii,
kolosální pachycereusy i výhružně se tvářící
Machaerocereus gummosus.
 |
Palcát zn.
Machaerocereus gummosus |
Stavujeme se v hospůdce na hrachovou
polévku, pečené kuře a pivo Sol s limetkou. Po nové silnici
uháníme už po tmě na západ, po několika kilometrech
odbočujeme do terénu a kempujeme v úplné botanické zahradě.
Chvíli povídáme, ale kolem deváté zalézáme do stanů. Hvězdy
sice skoro žhnou, ale je docela chladno.
 |
Reflektor měsíčního
kotouče se stěží prodírá pachycereusovými houštinami |
Táboříme opravdu na pravém místě. Měsíc září přímo oslnivě
a Mléčná dráha dělá
čest svému jménu.

Baja California 2008 všemi směry, část 1. |
2. |
3.
|