Baja California 2008 všemi směry (13)

z deníku Vládi Šamalíka

14. den – 4. 3. 2008
Po ránu opět prolézáme stráň nad zátokou. Svah je ještě ve stínu, ale naše trnité drahokamy se pozvolna začínají třpytit. Echinocereus brandegeei je v plném růstu a pyšní se úžasně dlouhými barevnými trny.

Echinocereus brandegeei po ránu

Pořádnými trny se však zde pyšní i zástupci říše živočišné, o čemž svědčí takřka neporušená mumie ježíka, kterou jsem nalezl vysoko nad tábořištěm.

Pichlavé to je, ale kaktus to není – ježík.

Další ježci jsou už ale výhradně původu rostlinného převážně mamilárie. Bílá Mammillaria albicans je ve stadiu pozvolného probouzení, některé exempláře už  jsou hodně napité, většina ale vypadá ještě dost kompaktně.

Mammillaria albicans

Zátoka našeho tábořiště je shora jako vymalovaná, v pozadí pobřeží lemuje neskutečný koberec pachycereusů.

Zátoka u mysu Cabeza Mechuda

Mammillaria poselgeri má dost jasně červených kulovitých plodů a Mammillaria dioica tady vypadá dostatečně typově, takže nevyvolává potupné krčení rameny, co to tady sakra vlastně znepokojuje chudáka českého kaktusáře.

Mammillaria dioica

Vyrážíme po prašné cestě do kopců, jejichž skály hrají všemi barvami. Snad nejzajímavější jsou pásy zelené horniny svědčící o rozsáhlé přítomnosti sloučenin mědi na značné části východního pobřeží poloostrova.

Zelené skály - není divu, že na východním pobřeží BC kutali Francouzi měď

Přijíždíme do La Paz, velkého přístavního města obklopeného letovisky, které je současně hlavním městem jižní Dolní Kalifornie. V bance platíme turistickou taxu, nakupujeme. Kaktusy tady mají asi také rádi, tento ferokaktus zdobil vstup do nóbl hotelu.

Hotelová dekorativní květinka

La Paz má hezkou nábřežní promenádu lázeňského vzezření, které dokresluje i sousoší mušlových muzikantů.

Muzikanti na promenádě

Po výjezdu z města se projevuje vliv konzumace piva, takže zastavujeme, ale hned je tu policajt a žádá 3000 peset. Nastává dlouhé dohadování. Libor zkušeně kontruje svojí perfektní španělštinou, ale není zdaleka tak usměvavý, jako jindy. Když posléze naopak příslušníkovi vyhrožuje, že s ním klidně půjdeme na komandaturu, tento nás velkomyslně zdarma propouští, ale žádá Libora, aby všem přeložil, jaký je to dobrák od kosti.

Pílíme po pěkné asfaltce k San Bartolo, kde nás Lukešovi lákají na lokalitu Mammillaria phitauiana. Šplháme se po rozbrázděném svahu a hledanou mamilárii skutečně nalézáme. Okolí svědčí o částečné devastaci dobytkem, což na rozdíl od kontinentálního Mexika není na BC naštěstí až tak časté.

Mammillaria phitauiana

Blíží se podvečer a nám se nedaří najít vhodné tábořiště, asi proto, že tady na jihu je poměrně husté osídlení. Nakonec rozbíjíme kemp před San Jose del Cabo v širokém písčitém vyschlém říčním korytě. Rozděláváme oheň, čímž vábíme pozornost několika různých policejních hlídek, které však po ujištění, že ráno vypadneme, nám s přátelským úsměvem přejí dobrou noc.


Baja California 2008 všemi směry, část 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8.
 9. | 10. | 11. | 12.
 

Text a foto © Vladimír Šamalík, 2009-2010
vladimir.samalik(at)seznam(dot)cz
 

zpět