14. den – 4. 3. 2008 Po ránu opět prolézáme stráň nad zátokou. Svah je ještě ve stínu, ale naše trnité drahokamy se pozvolna začínají třpytit. Echinocereus brandegeei je v plném růstu a pyšní se úžasně dlouhými barevnými trny.
|
Echinocereus brandegeei po ránu |
Pořádnými
trny se však zde pyšní i zástupci říše živočišné, o čemž svědčí takřka
neporušená mumie ježíka, kterou jsem nalezl vysoko nad tábořištěm.
|
Pichlavé to je, ale kaktus to není – ježík. |
Další ježci jsou už ale výhradně původu rostlinného převážně mamilárie. Bílá Mammillaria albicans je ve stadiu pozvolného probouzení, některé exempláře už jsou hodně napité, většina ale vypadá ještě dost kompaktně.
|
Mammillaria albicans |
Zátoka našeho tábořiště je shora jako vymalovaná, v pozadí pobřeží lemuje neskutečný koberec pachycereusů.
|
Zátoka u mysu Cabeza Mechuda |
Mammillaria poselgeri má dost jasně červených kulovitých plodů a Mammillaria dioica
tady vypadá dostatečně typově, takže nevyvolává potupné krčení rameny,
co to tady sakra vlastně znepokojuje chudáka českého kaktusáře.
|
Mammillaria dioica |
Vyrážíme
po prašné cestě do kopců, jejichž skály hrají všemi barvami. Snad
nejzajímavější jsou pásy zelené horniny svědčící o rozsáhlé přítomnosti
sloučenin mědi na značné části východního pobřeží poloostrova.
|
Zelené skály - není divu, že na východním pobřeží BC kutali Francouzi měď |
Přijíždíme
do La Paz, velkého přístavního města obklopeného letovisky, které je
současně hlavním městem jižní Dolní Kalifornie. V bance platíme
turistickou taxu, nakupujeme. Kaktusy tady mají asi také rádi, tento
ferokaktus zdobil vstup do nóbl hotelu.
|
Hotelová dekorativní květinka |
La Paz má hezkou nábřežní promenádu lázeňského vzezření, které dokresluje i sousoší mušlových muzikantů.
|
Muzikanti na promenádě |
Po
výjezdu z města se projevuje vliv konzumace piva, takže zastavujeme,
ale hned je tu policajt a žádá 3000 peset. Nastává dlouhé dohadování.
Libor zkušeně kontruje svojí perfektní španělštinou, ale není zdaleka
tak usměvavý, jako jindy. Když posléze naopak příslušníkovi vyhrožuje,
že s ním klidně půjdeme na komandaturu, tento nás velkomyslně zdarma
propouští, ale žádá Libora, aby všem přeložil, jaký je to dobrák od
kosti.
Pílíme po pěkné asfaltce k San Bartolo, kde nás Lukešovi lákají na lokalitu Mammillaria phitauiana.
Šplháme se po rozbrázděném svahu a hledanou mamilárii skutečně
nalézáme. Okolí svědčí o částečné devastaci dobytkem, což na rozdíl od
kontinentálního Mexika není na BC naštěstí až tak časté.
|
Mammillaria phitauiana |
Blíží
se podvečer a nám se nedaří najít vhodné tábořiště, asi proto, že tady
na jihu je poměrně husté osídlení. Nakonec rozbíjíme kemp před San Jose
del Cabo v širokém písčitém vyschlém říčním korytě. Rozděláváme oheň,
čímž vábíme pozornost několika různých policejních hlídek, které však
po ujištění, že ráno vypadneme, nám s přátelským úsměvem přejí dobrou
noc.
Baja California 2008 všemi směry, část 1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8.
9. |
10. |
11. |
12.
|