|
10. den – 29.2.2008
Ráno ještě
zkoumáme místní květenu a docela se daří. V hustém křoví
objevujeme podivuhodný Peniocereus johnstonii s nadějnými
poupaty, který je mezi větvičkami ostatních keřů takřka
neviditelný.
 |
|
Peniocereus
johnstonii |
V pobřežních křoviskách však je toho k
vidění daleko víc, například několik krásně baculatých
kaudexů, kterými se pyšní Ibervillea sonorae.
 |
|
Ibervillea sonorae |
Dokonce i pro milovníky mamilárií se něco
najde. A je docela zajímavé podiskutovat, co vlastně. Podle
popisů v literatuře, udávaných lokalit i typických rysů by
to měla být Mammillaria hutchisoniana, možná dokonce
ve své provizorní varietě albissima. Netroufám si
tvrdit cokoliv určitého a nechávám na zvážení zkušenějších,
co jsem to vlastně vyfotil, neboť by to mohla klidně být i
všudypřítomná Mammillaria dioica v některé své mezní
formě. Bez květu těžko říct, ale každopádně je hezká, ne?
 |
|
Mammillaria
hutchisoniana? |
Nad mořem se stále drží mlha, z ní vystupují
blízké ostrovy Cortézova moře a jeho břeh lemují větvené
sloupy Pachycereus pringlei, kterým zřejmě nevadí ani
docela blízké vlnobití.
 |
|
Pobřežní Pachycereus
pringlei |
Odpoutáváme se od svého tábořiště a míříme
na Loreto. V kopcích zastavujeme jednak kvůli lákavému
rostlinstvu, ale rovněž pro naše zapálené příznivce
geocachingu Lukešovi, kteří poblíž větří nějaký poklad. Nad
silnicí v rozpálených skalách se kupodivu náramně daří svěže
zeleným sloupům populárního organpipe kaktusu, občanským
jménem Stenocereus thurberi, ale také trsům
Echinocereus brandegei. A zase mamilárie. Je trochu méně
bílá, ale typická forma Mammillaria dioica to není,
těch jsme už viděli dost a ještě uvidíme i dnes. Aspoň je co
řešit.
 |
|
Mammillaria dioica -
a ty jsi kdo, krásko? |
Ještě než dospějeme do Loreta, pobíháme opět
v terénu. Konečně typická slušná Mammillaria dioica,
ale co čert nechce, kousek dál zase ta bílá provokatérka.
No, dokumentuji, ale pak se raději věnuji dalším sukulentním
jedincům. Jsme v oblasti, kde se nalézá Ferocactus
peninsulae i populární Ferocactus rectispinus.
Jsou tady oba, ale nemohu se zbavit podezření, že se s
nadšením mísí. Znovu trsy žluté formy Echinocereus
brandegei, robustní články Opuntia invicta, ale
nejvíc obdivuji zvláštní květy světle zelené keřovité
cylindropuncie mně neznámého druhu.
 |
|
Cylindropuntia spec. |
A už jsme v Loretu. Nyní příjemné pobřežní
letovisko, v dobách španělské kolonizace však zdaleka
nejvýznamnější sídlo regionu a dokonce hlavní město obou
Kalifornií. Libor jde obětavě nechat zalepit ucházející
pneumatiku, ostatní se rozprchávají po centru. Poblíž
radnice malebný hotel Flores v podobě klasické haciendy a
vybavený dobovým mobiliářem, ale především nejstarší
španělská misie, o jejímž významu výmluvně hovoří nápis nad
portálem, který ji hrdě označuje za „Hlavu a matku misií
Dolní a Horní Kalifornie“.
 |
|
Loreto - Hlava a
matka misií Dolní a Horní Kalifornie |
Jsa namlsán historickou architekturou, lákám
ansámbl pod průhlednou záminkou spatření zaručeně úplně
rovnotrnných rektispinusů k návštěvě nedalekého významného
poutního místa San Francisco Javier, což se mi v případě
jednoho auta i daří. Silnice je však v přestavbě,
takže chvátáme vyschlým říčním korytem, kde potkáváme
impozantní stromový fikus. Takové se v obývácích prostě
nevyskytují.
 |
|
Ficus palmeri v
břehu vyschlého koryta |
Zastavujeme u samoty Las Parras. Opět
Mammillaria poselgeri, ale také zajímavá bledě žlutá
forma Echinocereus brandegei…
 |
|
Bledý Echinocereus
brandegei |
…ale především opravdu rovnotrnný
Ferocactus rectispinus, dělající čest svému druhovému
jménu.
 |
|
Fakt rovnotrnný
Ferocactus rectispinus |
Už za smrákání dorážíme po křivolaké cestě
nehostinnými roklinami do pravé oázy s palmami,
kde se skrývá proslulá misie San Francisco Javier de Viggé-Blaundó.
Impozantní misijní kostel zděný z lávových bloků spolu s
dalšími budovami, obklopený malým hřbitůvkem se starobylými
náhrobky a osazený i kapitálními rektispinusy tvoří věhlasné
poutní místo, které navštěvují poutníci z mnoha vzdálených
míst Mexika i Spojených států.
 |
|
Misie San Francisco
Javier de Viggé-Blaundó |
Už za tmy se vracíme teraserií do Loreta a
pak podle údajů Lukešových GPS na útulnou pláž u Ligui, kde
už nás čekají naši souputníci.
Baja California 2008 všemi směry, část 1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8.
|
