Mexikem nejen za rodem Thelocactus
Jarní cesta 2015 - Díl 4.

Noc na lokalitě „U astrophyta“, ráno příjemně slunečné. Po snídani jsme ještě rychle proběhli okolní terén a nafotili znovu zdejší bikolory wagnerianusy, pár astrofyt senile aureum a několik lofofór williamsii. Všimli jsme si, že zdejší porosty Agave lechuguilla, které na jaře 2012 vypadaly opravdu velmi bídně, se již částečně vzpamatovaly a vegetují dál, s veškerou svou zlomyslností, tak dobře známou všem mexickým terénním kaktusářům.

Nedělní sváteční den byl určen pro další průzkum Paily a naším cílem bylo známé údolí Parreños, kde jsme v roce 2003 viděli a fotili Echinocereus delaetii (Echinocereus longisetus ssp. delaetii). Celkem snadno jsme u Nuevo Yucatán našli správnou odbočku vedoucí na východ dovnitř Paily a vydali se po ní v dobré víře, že bude sjízdná i pro náš VW Transporter. Naštěstí bylo dosti sucho, a tak jsme pomalu projeli jindy zřejmě hodně bahnitou cestou až do rozsáhlého údolí Valle Seco s obdělávanými pozemky a pokračovali dál ke kopcům na jeho východní straně. Tady jsme k našemu překvapení již z dálky viděli, jak proti nám v kroucených serpentinách pomalu jede dolů typický mexický pick-up. I pro něj však byla cesta sjízdná jen tak tak, my jsme museli nahoru pěšky. Trošku jsme se prošli a zadýchali, ale za chvíli jsme už byli nahoře v sedle, s hezkým výhledem na údolí Valle los Parreños na východní straně a Valle Seco na západní.

Hned jsme se ale začali věnovat kaktusům a rychle našli první exempláře gymnokaktusu, kterému někteří říkají Gymnocactus beguinii var. pailanus, jiní zase Turbinicarpus mandragora ssp. pailanus, Turbinicarpus pailanus nebo Rapicactus pailanus. No je to blázinec, ale kytičky jsou pěkné, pár jich dokonce právě právě kvetlo, velmi pohlednými růžovými květy s tmavšími středovými proužky.

Hlavním zdejším cílem ale byl již zmíněný Echinocereus delaetii. Našli jsme několik menších trsů, které tady rostou v dosti vysoké trávě, a ne v lese, jako na jiné známé lokalitě El Cedral na východní straně Paily.

Je třeba se zmínit také o přítomnosti Neolloydia conoidea a Mammillaria chionocephala.

Lokalita Parreños je moc pěkná a zajímavá, ale stejně nakonec nezbylo než se pomalu vrátit k autu a vyrazit na drkotavou zpáteční cestu k Nuevo Yucatán, a pak dál k El Pilar. Cestou jsme podnikli ještě krátkou kontrolní zastávku na lokalitě s nidulansy z předchozího dne s nadějí, že se snad otevřely další květy. No moc jich nebylo, ale měli jsme další příležitost obdivovat tyto pozoruhodné teláky, z nichž největší kusy měly teď, v napitém stavu velikost kopacího míče. Kolem El Pilar jsme projeli už bez zastavení a vyrazili směrem na Saltillo.

Na asfaltu naše auto ze sebe nejprve setřáslo silný nános prachu, nasbíraný v Paile a za chvíli se ozvalo odněkud zdola hlasitým klepáním. Brzy jsme zjistili, že pravá zadní pneumatika má potrhaný plášť, jehož cáry bouchají při jízdě do blatníku. Než jsme vyložili kufry a dostali se k rezervě, zastavil u nás místní „zelený anděl“ v naleštěném pick-upu a nažehlené uniformě a bezplatně nám poskytl mnohem výkonnější hever i jeho osobní obsluhu.

Pomalu nastával čas označovaný jako pozdní odpoledne, ale stejně nám to nedalo, abychom se cestou ještě nezastavili u vesnice Plan de Ayala a nepodívali se na zdejší Thelocactus rinconensis ssp. rinconensis, Thelocactus bicolor a Astrophytum capricorne. (Této známé lokalitě se často říká El Chiflon a zdejším rinconensisům nidulans, ale jsou to opravdu rinconensisy.)

V Saltillu jsme plánovali nocleh v našem známém a oblíbeném Motelu Marbella, ten však byl již plný nedělně roztoužených párů, a tak jsme chvilku hledali, než nás ubytovali v Motelu Plaza. Jak známo motely v Mexiku plní jednoznačně funkci hodinových hotelů, ale poskytují i unaveným kaktusářům celkem velmi příjemné pohodlí. Jejich personál však obvykle kouká chvíli docela překvapeně, když vidí auto ve kterém je jedna ženská a šest chlapů…

 

Den třináctý, 23.2. 2015 Saltillo - Mina Autor: Maria Lukešová

Z Motelu Plaza v Saltillu jsme ráno museli vyrazit už v 7, abychom nepřekročili zaplacenou dobu 12 hodin. Bohužel se přes noc zcela změnilo počasí a ráno, ještě v pološeru, jsme viděli, že je pořádná mlha. Po nezbytné kávě v bistru 7-eleven, jsme se rozjeli do Arteagy, na známé naleziště Thelocactus rinconensis „phymatothelos“ a Thelocactus macdowelli. Mlha byla i tady opravdu hustá, a tak jsme dokonce měli menší problém najít správnou cestu ke známé strži. Cestou jsme viděli dost různých kaktusů, mimo Thelocactus rinconensis „phymatothelos“ to byla Mammillaria chionocephala, Echinocereus pectinatus, Lophophora williamsii, Ariocarpus retusus a Coryphantha spec.

Po cestě strží nahoru jsme brzy našli první exempláře Thelocactus macdowelli a nakonec jsme viděli i pár kousků tohoto krásného teláku s dosud nerozvitými poupaty. Mezi tím se mlha začala rozplývat, a tak jsme na focení měli i trochu lepší světlo. Cestou dolů jsme až skoro u auta objevili phymathotelosy s poupaty, které by se v poledne určitě otevřely, ale nemohli jsme tak dlouho čekat.

Zamířili jsme dál na Monterrey, ale počasí se opět velmi zhoršilo. V 11 hodin dopoledne bylo venku 7°C, mrholilo, fučelo a mlha houstla tak, že jsme minuli hledanou odbočku k microondas u La Rinconada. Vzhledem k počasí jsme plánovanou návštěvu této lokality, se známou populací žlutokvětých Thelocactus rinconensis ssp. rinconensis úplně zrušili a jeli dál směrem na Paredon. Zastávka na kopečku u trati nedaleko tohoto městečka nás potěšila, jednak se na chvíli zlepšilo počasí a také jsme našli Astrophytum capricorne major, Thelocactus bicolor s odlišným habitem než na předchozích lokalitách a nechyběl ani Echinocactus horizonthalonius a jakási koryfanta. Za chvíli se počasí opět zhoršilo, bylo zataženo a velmi chladno, chtěli jsme se ohřát v termálních lázních Termas de San Joaquín, ale bohužel v pondělí mají zavřeno, tak jsme to měli „bez“.

Lokalita Thelocactus rinconensis ssp. rinconensis u Icamole (asi 6 km směrem na Mina) nás potěšila jen tak na půl. Thelokaktusy měly sice hodně poupat a už i odkvetlých květů, ale vzhledem k počasí právě nekvetl ani jeden. Roste tady i pár dalších kaktusů: Echinocactus horizonthalonius, Neolloydia conoidea, Astrophytum capricorne, Coryphantha spec., Echinocereus pectinatus a spec. zelený.

Dojeli jsme až do městečka Mina, kde se nám podařilo koupit starší pneumatiku jako náhradu za tu, která nám dosloužila předchozího dne někde v Paile. Poznávací značka na našem autě již také držela jen tak tak – gumička a špagátek posloužily v terénu velmi dobře, ale pro jistotu jsme značku nechali ještě přišroubovat.

Při obědě v hospůdce v nedalekém San Nicolas Hidalgo jsme probírali nejen náhradní program pro tento den, ale zejména místo, kde budeme nocovat. Vzpomněli jsme si na lokalitu nedaleko Mina, kde se vyskytuje Mammillaria plumosa, a kde jsme nocovali s Romanem Staníkem v roce 2004. Počasí se stále horšilo, mlha pomalu padala k zemi a začínalo mrholit. M. plumosa tady roste na dosti vysoké a strmé skále, je třeba se tam za ní dosti pracně vyškrábat. Moc se nám do toho sice nechtělo, ale nakonec jsme se tam vydali všichni a několik kousků M. plumosa jsme našli. Roste tady i Astrophytum capricorne, Hamatocactus hamatacanthus, Mammillaria spec. zelená a Agave victoriae-reginae. Ani všechno dohromady to sice za daných podmínek nebylo nic moc, ale jeli jsme sem hlavně přenocovat.

Ale díky počasí ani ten nocleh za moc nestál. Bylo hodně chladno a mrholení zhoustlo tak, že se začínalo podobat dešti. Postavili jsme stany, rozdělali oheň a uvařili horkou „polívku z pytlíku“ a otevřeli láhev tequily. Nikdo ale neměl náladu na delší posezení, a tak jsme brzy zalezli do spacáků. Do rána byli ti z nás, co měli jen jednovrstvé stany pěkně promočení a prochladlí.

Den čtrnáctý, 24.2. 2015 Grutas Garcia - jeskyně i rinkonensisy Autor: Honza Provaz

Jeskyně Grutas de Garcia

Thelocactus rinconensis ssp. freudenbergeri

Thelocactus rinconensis „apricot“

Thelocactus bicolor var. commodus - zlatá tečka tohoto dne

Den patnáctý, 25.2. 2015  Aztekium valdezii Autor: Karel Pavlíček

Cesta k Aztekium valdezii

Jeden ze stošesti brodů byl příliš hluboký i na terénní Chevrolet

Aztekium valdezii (foto Karel Pavlíček)

Aztekium valdezii (foto Karel Pavlíček)

Aztekium valdezii (foto Karel Pavlíček)

Krátce pohovoříme s manželi Valdezovými (foto Karel Pavlíček)

Večer se odměňujeme bohatou večeří ve městě Galeana