Den nultý, 10.2. 2015
Česká republika - Mexiko
Autor:
Maria Lukešová |
 |
Účastníci zájezdu:
Karel Pavlíček (Karel) – náčelník a první řidič
Karel Beneš (Ben) – navigátor a druhý řidič
Václav Chadraba (Vašek) – správce spotřeby piva a správce basury-basurista
Jan Provaz (Honza) – zdatný správce bagáže v kufru auta, kuchař -
polívkář
Čeněk Kodejška (Čenda) – správce vodního hospodářství
Vlastimil Lukeš (Vlasťa) – údržba cooleru, spolutvůrce itineráře
Maria Lukešová (Marie) – správce cooleru a geocachingu
Cesta Mexiko - Jaro 2015 začala pro naše
účastníky z různých částí Čech a Moravy přesunem na letiště do
Vídně. Sešli jsme se v Brně (zatím bez Karla, který odletěl do
Mexika už o den dříve půjčit auto) v autobuse Student Agency
kolem půl druhé odpoledne.
Do Vídně na letiště Swechat jsme dorazili v pořádku podle
jízdního řádu. Do odletu zbývaly asi 3 hodiny, pro jistotu jsme
si dali rezervu na cestu po naší slavné dálnici D1. Trochu jsme
se jako vždy potrápili u odbavovacích kiosků, které se stále
chovají k cestujícím dosti podivně a přesunuli se do prostor
samoobslužné restaurace v odletové hale. Při nákupu piva se
Vlasťa pokusil nedopatřením zaplatit již modrou mexickou
dvacetipesovkou, čímž ovšem docela překvapil slečnu v pokladně.
Odlet do Madridu byl asi o dvacet minut zpožděný, ale dorazili
jsme tam včas, takže přestup na airbus přes Atlantik byl nakonec
v pohodě.
 |
|
Část naší výpravy na letišti
ve Vídni
|
Druhý den v 7 h ráno na nás na letišti v Mexico City již čekal
Karel s přistaveným VW Transportérem, a tak se naše výprava, ač
nevyspalá a po cestě utahaná, bleskově naložila a hned vyrazila
v ranní špičce směrem na Querétaro.
Den první,
11.2. 2015
Cesta z města
Autor:
Karel Pavlíček |
 |
Včera jsem bez problemů převzal VW-transporter a ráno
vyzvedávám skupinu na letišti. Všichni jsme dorazili v
pořádku, jen já jsem při kontrole na letišti v DF přišel o
sedm pěkných klobás. Ale nějaké ztráty jsou vždy a pokud
nejsou příliš citelné, přemění je čas na koření, které dodá
příběhům na té správné barevnosti.
 |
|
Mexico, letiště.
|
Všichni se těšíme na první kaktusy a tak se začínáme
prodírat nekonečným Mexico City na sever. Asi po dvou
hodinách najedeme na výpadovku směr Queretaro a náš WV-transporter
úlevně vyráží do klidnějších končin. Projeli jsme státy
México, Queretaro až do Guanajuato. Tam stavíme u Mineral de
Pozos. Na první zastávku velmi bohatá lokalita. Především
Mammillaria herrerae var. albiflora. Maličké rostlinky v
dosti hojném počtu. Také Ferocactus histrix, Ferocactus
latispinus, Glandulicactus mathssonii, Coryphantha erecta a
C. radians, Echinocactus horizonthalonius, Opuntia tunicata a
jistě jsem nevyjmenoval všechny. Hezký začátek.
 |
|
Mammillaria herreae var.
albiflora (Foto Karel Pavlíček)
|
 |
|
Coryphantha erecta (Foto Karel Pavlíček)
|
 |
|
Ferocactus histrix (Foto Karel Pavlíček)
|
 |
|
Glandulicactus mathssonii
(Foto Karel Pavlíček)
|
 |
|
Echinocactus horizonthalonius (Foto Karel Pavlíček)
|
O pár kilometrů severněji stavíme u El Verjel. Místo mi
ukázal pan Štěpančík. Tam pozorujeme hlavně dva fosuláčky -
pentacanthus grandis a phyllacanthus.
 |
|
Echinofossulocactus pentacanthus grandis (Foto Karel
Pavlíček)
|
 |
|
Echinofossulocactus pentacanthus grandisus
|
 |
|
Echinofossulocatus phyllacanthus (Foto Karel Pavlíček)
|
 |
|
Echinofossulocatus phyllacanthus (Foto Karel Pavlíček)
|
Povšimněte si zajímavého habitu semenáče tohoto fosuláčku.
Na první pohled vypadá jako malá mamilárie.
Všichni jsme ještě z letadla a časového posunu unavení a tak
hledáme místo na přespání v odlehlejších končinách. Dnes
sice nebudeme rozdělávat oheň, je tu spousta suché vysoké
trávy, ale snad si ještě kempů s večerním ohněm užijeme.
Den druhý,
12.2. 2015
Andersonky
Autor:
Karel Beneš - Ben |
 |
Probouzíme do docela „chladného“ rána – pouhých 10°C, ovšem
to jsme ještě netušili, jaké taky může být počasí v Mexiku
brzy z jara. Od hranic Guanajuato – San Luis Potosí míříme
na Villa García (Zacatecas), v blízkosti které chceme
shlédnout, a někteří z nás již poněkolikáté, skálu bohatě
porostlou Mammillaria perezdelarosae ssp. andersoniana F. et.
B. Maurice 2001, pod kopci a částečně i na nich doprovázenou
Mammillaria jaliscana, Stenocactus zacatecasensis,
Ferocactus histrix, Coryphanta clavata var. stipitata,
Echinocereus pectinatus a.j. (Mammillaria sp. – zelená,
Coryphanta compacta?).
 |
|
Mammillaria perezdelarosae
var. andersoniana
|
 |
|
Mammillaria perezdelarosae
var. andersoniana
|
 |
|
Coryphantha clavata var. stipitata
|
 |
|
Echinofossulocacatus zacatecasensis (Foto Karel
Pavlíček)
|
Mám možnost srovnání lokality po sedmi letech, a nemohu se
ubránit dojmu, že se počty živých rostlin za tu dobu
povážlivě snížily. Zato „mumií“ se zde nalézá daleko více –
pravděpodobně vlivem změny klimatu, neboť tu před nedávnem
údajně byly spatřeny rostliny zamrzlé do ledu.
Odpoledne se teplota šplhá až k 21°C, ale schyluje se k
přeháňce. Po nástupu do vozidla dokonce registrujeme pár
spadlých kapek a dokonce musíme spustit stěrač, abychom
setřeli blátíčko na předním okně.
Cestou směrem na Calvillo se ještě zastavujeme shlédnout
krásně nazdobený hřbitov ve Villa Juarez.
 |
|
Pantalon de Villa Juares.
|
Pokračujeme dále a vtípky typu „leje tak, že jsme museli již
dvakrát setřít okno“ se mění na trauma. Obloha je celá
černá, z dálky se ozývá hřmění a blesky lemují horizont
krajiny ve více směrech. V marné snaze přečkat chvilkovou
náladu počasí bereme tacos v příjemné hospůdce v Calvillo,
ovšem počasí se nelepší. Bouře doprovázená lijákem sílí a
nic nenaznačuje změnu k lepšímu. Rezignujeme na nocování v
přírodě dle původních plánů a bereme zavděk hotýlkem Gloria.
Ani předpovědi počasí na noc a zítřejší den nejsou příliš
optimistické, 90% šance na déšť a teploty podprůměrné. Jak
asi teď vypadají lagunky s Andersonkami?
Den třetí, 13.2. 2015
Del Laurel a bombycíny
Autor:
Čenda Kodejška |
 |
Je pátek třináctého a já vyfasoval službu vést tento den
deník naší výpravy. Takže jak jsem to viděl a zachytil: Ráno
odjíždíme z hotelu Gloria v Calvillo a míříme na lokalitu
přezdívanou „Perezbomba“, která se nachází v pohoří Sierra
del Laurel někde nad Presa Los Alamitos. Je ráno po dešti,
údajně 11 st. celsia, ale studený vítr zvyšuje pocit zimy,
všem nám teče z nosu… Přímo na lokalitě ve výšce asi 2400 m
nad mořem na skalkách jakéhosi slepence s obsahem žulových
oblázků, v mechu a kapradí rostou ty údajné přírodní hybridy
mezi M. perezdelarosae a M. bombycina. Kromě toho nacházíme
ještě množství Echinofossulocactus (dále jen EFC)
zacatecasensis, drobný zelený echinocereus a několik
zajímavých M. densispina.
 |
|
Mammillaria „perezbomba“ či „bombiroza“
|
 |
|
Mammillaria „perezbomba“ či „bombiroza“
|
 |
|
Ecchinofossulocactus zacatecassensis
|
 |
|
Mammillaria densispina
|
Cestou zpět zastavujeme, abychom nafotili obrovské trsy M. bombycina na horní hraně vysoké skalní stěny. Úchvatný
pohled! Jenže mám závratě, takže raději zpovzdálí.
 |
|
Mammillaria bombycina, Los Alamitos
|
Vracíme se zpět do Calvillo, doplňujeme naftu, vodu a led a
míříme zpět do Aquascalientes, ale ještě s odbočkou do
vesničky El Maguey. Tam na skalní stěně nad vesnicí rostou
žluté bombyciny, echinofossulokaktusy a velké Mammillaria sp.
Na zpáteční cestě povinná zastávka na cerveza v místním
krámku.
 |
|
Ecchinofossulocactus zacatecassensis
|
 |
|
Mammillaria bombycina, El Maguey
|
 |
|
Cerveza v místním krámku musela být!
|
Pak ještě zastávka na lokalitě El Sauz, kde jsou „perezky
černý trn“, ale v mizivém množství, na lokalitě probíhá čilý
stavební ruch právě na místě, kde jich v minulosti bylo
údajně nejvíc.
 |
|
Mammillaria perezdelarosae
|
Další zastávka u první vulky, necháváme opravit první gumu a
nákupní zastávka v Aquascalientes ve Walmartu, kde
dokupujeme židličky k táboráku a další nezbytnosti. Protože
na příjezdu do Aquascalientes opět hustě zapršelo, vyrazili
jsme rovnou na sever na Zacatecas a Fresnillo. Ani tam
nebylo počasí lepší, tak bylo usneseno dojet do Rio Grande a
tam najít hotel, což se podařilo.
Večer jsme se vypravili do města na fiestu. Když jsme asi 6x
objeli náměstí různými ulicemi, Marie to už nevydržela,
zavelela zastavit u nějakého začmuděného stánku. Tam uvnitř
v bývalé garáži jsme si udělali tacoskové hody a hned byla
lepší nálada.
Pokračování příště…
|
