Den osmý,
18.2. 2015
Od Parasu do Cuatra
Autor:
Karel Pavlíček |
 |
Když jedu od Parrasu spojkou na MEX 40, nikdy nezapomenu
zastavit se v San Lorenzu. Ve vinotéce nakoupím jedno
nejlepší bílé pro maminku a tátu, jedno nejsladší pro ženu a
jedno polosuché pro sebe na večer. Za pár peso nás i
provedli po rozsáhlé výrobně tamních vyhlášených vín a
brendy.
 |
|
Na exkurzi v San Lorenzo
|
 |
|
Muzeum strojů na zpracování
vína
|
 |
|
Uskladnění speciálních vín
|
Po nezdařeném průjezdu do Sierra Delicias pokračujeme
severně na Cuatrocienegas. Asi 50 km jižně z Cuatrocienegas
na San Pedro de las Colonias leží El Hundido. El Hundido je
mezi kaktusáři pojem a to nejen mezi kaktusáři cestujícími.
Většinou lidé kteří míří do mexické Coahuily, očekávají
městečko, či půvabnou vesnici. Realita je ovšem taková, že
El Hundido je jen jedno stavení, přičemž slovo stavení je
ještě nadnesené. Je to vlastně dnes již opuštěný, zchátralý
domeček o dvou místnostech. Ještě před pár lety ale fungoval
jako restaurace a s kamarády jsme si tam náramně pochutnali
na Rančerských vejcích.
V Hundidu se ale staví z jiného důvodu než kulinářského.
Odbočíte li první odbočkou za „restaurací“ doleva a rovinou
asi jeden km, dostanete se k mírně se zdvihajícím skalám. Už
v rovině rostou nádherní, v dospělosti do spirály se
kroutící Echinocactus horizonthalonius. Ty opravdové
skvosty ale rostou o trošku výš. Mezi rozpadlým vápencem se
po pár metrech začínají objevovat masivní skalní plotny. A
právě na nich se v agávích ukrývají Astrophytum senile
aureum. Ty jsem pozoroval od okrajů Desierto Mayrán (asi
100 km jihojihovýchodně) přes okraj Sierra Paila až k El
Hundido.
 |
|
Astrophytum senile v. aureum, El Hundido,
foto Karel Pavlíček
|
 |
|
Astrophytum senile v. aureum, El Hundido,
foto Karel Pavlíček
|
Dominantou lokality jsou trsy Grusonia bradtiana.
 |
|
Lokalita El Hundido s porosty Grusonia bradtiana,
foto Karel Pavlíček
|
Rod Coryphantha mně ještě dělá problémy. Je v něm
mnoho rostlin na můj vkus příliš uniformních a přitom tak
variabilních. Čím více ale cestuji po Mexiku a koryfanty
pozoruju, tím výrazněji mi některé druhy ulpívají v paměti.
Coryphantha werdermannii patří k těm výraznějším.
 |
|
Coryphantha werdermannii, El Hundido, foto Karel
Pavlíček
|
 |
|
Coryphantha werdermannii, El Hundido, foto Karel
Pavlíček
|
El Hundido je lokalita druhově rozmanitá. Ariocarpus
fissuratus, Epithelantha micromeris greggii, Coryphantha
poselgeriana, difficilis, pseudoechinus, Corynopuntia
bulbispina, Glandulicactus uncinatus, Mammillaria grusonii
a lasiacantha, Echinocereus stramineus, Lophophora
williamsii, Thelocactus bicolor bolaensis…
 |
|
Thelocactus bicolor, foto Maria Lukešová
|
Večer dojíždíme na profláknuté nocoviště poblíž
Astrophytum sanjuanense. Mám informaci, že by tu měli
být i kluci z Česka. Když vidím mezi keři problesknout bílou
karoserii kamionety, vím, že dnešní noc nebude krátká.
S mohutným troubením brzdím těsně vedle ní. Jsou si jako
vejce vejci. Jedna značka, jedna barva, jedna půjčovna. A už
přibíhá Vašek Jakubec a Petr Trafina. Velké vítání s celou
skupinou, stisky rukou a smích. Tahle setkání bývají velmi
příjemná.
Den devátý,
19.2. 2015
Pokus o Thelocactus lausseri
Autor:
Karel Beneš - Ben |
 |
Nocleh na tábořišti blízko Cuatro Ciénegas (de Carranza) –
společné nocležiště s další výpravou z Česka. Vstáváme ještě
téměř za tmy (zatímco naši přátelé spí jako dudci, ovšem
s výjimkou Václava J., který prakticky nikdy nespí) a ještě
před sedmou vyrážíme přes Cuatro Ciénegas směrem na Ocampo.
Dnes nás čeká pravděpodobně nejdelší pěší túra celé
expedice. Zkoušíme vjet do zahradnictví v předpokládaném
směru, ale místní znalci nás odrazují, že bychom si moc
nepomohli. Odstavujeme tedy vůz poblíž brány na prašné
cestě, která je důkladně zamknutá a spoutaná řetězem.
Nevyužíváme rady zajet zpátky do města půjčit si od majitele
pozemku klíče a vyrážíme na pochod do mírného, ale vleklého
kopce. Lokalita nebyla zatím navštívena žádným členem naší
výpravy a jdeme tedy hledat pouze podle poněkud vágního
doporučení přátel a obhlídky internetových map.
 |
|
Lokalita poblíž Thelocactus lausseri, foto Karel
Pavlíček
|
Cesta je dosti úmorná a počáteční pocit chladu vystřídá
postupné přehřívání, ba i strádání organismu, zvláště když
si někdo zapomene vzíti sebou doporučené množství nápojů. Po
cca 8-10 kilometrech přicházíme k začátku kaňonu tvořícím
poněkud širší písmeno „V“ – podle popisu právě ono hledané
místo. Bohužel ani po několikahodinovém průzkumu dole
v korytě, na svahu plném sypajícího se kamení, ba ani vysoko
na skalách hledanou rostlinku Thelocactus lausseri
nenalézáme. Je zde sice plno jiných kaktusů: Epithelanta
micromeris, Echinocactus horizonthalonius, Lophophora
williamsii, Ariocarpus lloydii a další (Coryphantha
sp. – nejméně tři druhy, Escobaria sp.,
Echinocereus sp. a samozřejmě několik druhů opuncií),
ale hlavní cíl zůstává nenalezen. Snad příště.
 |
|
Lokalita poblíž Thelocactus lausseri, foto Karel
Pavlíček
|
 |
|
Lophophora williamsii, lokalita poblíž
Thelocactus lausseri, foto Karel Pavlíček
|
 |
|
Ariocapus fissuratus, lokalita poblíž
Thelocactus lausseri, foto Karel Pavlíček
|
Vracíme se stejnou cestou, tentokrát sice s kopce dolů, ale
zase jsme již poněkud znaveni. Přejíždíme do Cuatro Ciénegas,
kde si dáváme pozdní oběd v „nóbl“ restauraci La Casona. Při
té příležitosti zjišťujeme, že přinejmenším v této části
obce neteče voda (nějaká vážnější porucha, na jejímž
odstranění se intenzivně pracuje), což nás trošku
zneklidnilo, neboť dnes byl plánován očistný pobyt v hotelu.
Po ubezpečení, že voda určitě poteče, se přesouváme do
známého hotelu Santa Fé v okrajové čtvrti. Zde nás zase čeká
výpadek elektrického proudu kvůli přepojování drátů na
blízkých sloupech, ale jsme informováni, že voda teče a
elektřina bude zapojena ještě tohoto dne v 17:00.
 |
|
Pohled z lokality u Cuatro Ciénegas
|
 |
|
Astrophytum niveum, Cuatro Ciénegas, foto Karel
Pavlíček
|
Část výpravy tedy užívá vymožeností civilizace a Honza s Benem
odjíždí shlédnout blízkou lokalitu 6 km západně, poblíž
takzvaného „Soliska“. Je to sice chráněná rezervace, ovšem
místními bohatě zneužitá jako smetiště (když už se nedá
využívat k hospodářským účelům). Ještě že na příkré svahy se
nechce nikomu smetí vynášet a původní vegetace zde dosud
přežívá: Astrophytum niveum, Ariocarpus lloydii,
Mammillaria pottsii, Echinocactus horizonthalonius,
Escobaria sp., Lophophora williamsii, Epithelantha
micromeris, Hamatocactus hamatacanthus, Echinocereus sp.
 |
|
Astrophytum niveum, Cuatro Ciénegas, foto Karel
Pavlíček
|
 |
|
Kostel na náměstí Cuatro Ciénegas při večerní procházce
|
Den desátý, 20.2. 2015
Od Cuatra až k La
Palomě
Autor:
Čenda Kodejška |
 |
Ráno v 8 hodin opouštíme hotel Santa Fé v Cuatro Cienegas.
Míchaná vajíčka a káva k snídani v restauraci vylepšují
náladu, a tak vyrážíme směr San Juan de Boquillas. Tam jsme
našli několik Astrophytum capricorne ssp.
sanjuanense, Thelocactus bicolor, Echinocereus
pectinatus, Escobaria sp. a Mammillaria sp. (malá
bílá, kvetoucí).
 |
|
Thelocactus bicolor
|
 |
|
Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense,
San Juan de Boquillas
|
Pokračujeme do Monclova, kde v místní Sorianě opět
doplňujeme zásoby a v pravé poledne vyrážíme na lokalitu La
Muralla za červenokvětými Echinofossulocactus
multicostatus. Velmi zajímavá rostlina, jakoby si
vytáhla do květů nevšední červeň z červené skály, na které
roste. Máme štěstí - počasí je slunečné, a tak fosuláče
nacházíme pěkně rozkvetlé. Jen keřovitý porost, pod kterým
některé rostou, se mi zdá nějaký řidší a nižší, než před
třemi roky.
 |
|
Echinofossulocactus multicostatus, červenokvětý
skvost od La Muralla
|
 |
|
Echinofossulocactus multicostatus, červenokvětý
skvost od La Muralla
|
Uháníme na jih, na známou lokalitu u La Luz s kristátními
Ariocarpus retusus a taky za Thelocactus rinconensis
ssp. palomaensis. Posledně jmenované nalézáme opět
v plném květu. Zdá se, že na této lokalitě se od
března/dubna 2012, kdy jsme ji také navštívili, nic
nezměnilo, rostliny jsou v dobré kondici a za 2 měsíce budou
thelokaktusy plné semen.
 |
|
Ariocarpus retusus, kultovní kristáty od La Luz
(La Paloma)
|
 |
|
Ariocarpus retusus, kultovní kristáty od La Luz
(La Paloma)
|
 |
|
Ariocarpus retusus, kultovní kristáty od La Luz
(La Paloma)
|
 |
|
Thelocactus rinconensis ssp. palomaensis,
La Luz (La Paloma)
|
 |
|
Thelocactus rinconensis ssp. palomaensis,
La Luz (La Paloma)
|
Na lokalitě se ještě vyskytují Coryphantha difficilis,
Coryphantha neglecta, epitelanty, ancistrokaktusy,
echinocereusy a jiné.
 |
|
Epithelantha micromeris, La Luz (La Paloma)
|
 |
|
Ancistrocactus scheeri, La Luz (La Paloma)
|
V 16:30 zakempováno, do 18:30 odpolední siesta, pak táborák,
k večeři jsme všichni mlaskali nad Karlovým masíčkem
s brambory a cibulí. Když bylo sklizeno, přišla pro mne
novinka: Karel otevřel „mluvicí láhev“ tequily! Jenže ji teď
nemám v ruce, tak nemohu mluvit, tak jen foto.
 |
|
Večerní oheň, masíčko, tequila, pohoda
|
 |
|
A mám pocit, že v sobotu
ráno hladina zbytkového alkoholu byla dost vysoká…
|
Den jedenáctý,
21.2. 2015
La Luz – El Pilar – Nuevo Yucatán
Autor:
Vlasta Lukeš |
 |
Noc u opuštěné vesničky La Luz na východním
okraji Sierra del Paila byla klidná a východ slunka mimořádně
barevný, a tak touze zachytit tu nádhernou podívanou na fotce
podlehl asi každý z nás.
 |
|
Východ slunka nad La Luz
|
Chvíli po osmé hodině jsme vyrazili na další cestu kolem Paily.
Ještě však bylo nezbytné se na chvilku zastavit u ruiny kostela
v La Luz a pořídit skupinovou fotku naší výpravy.
 |
|
Před kostelem v La Luz –
zleva Ben Beneš, Vlasta Lukeš,
Marie Lukešová,
Václav Chadraba, Čenda Kodejška, Honza Provaz a
autor snímku Karel Pavlíček
|
Pailu jsme objeli zjihu širokým obloukem a dorazili k známému
kaktusářskému kopci El Pilar. Během kratší zastávky jsme se
věnovali fotografování zdejších kaktusů na jeho západním svahu (Echinocactus
horizonthalonius, Thelocactus bicolor, Mammillaria
pottsii, Epithelantha micromeris a Astrophytum capricorne
minor). Čenda hledal na přilehlé pláni Ariocarpus
kotschoubeyanus var. macdowellii, a potvrdil nám
předchozí zjištění, že „koček“ je tady nějak čím dál tím méně.
 |
|
Thelocactus bicolor pod El Pilar
|
Od El Pilar a Estación Marte jsme vyrazili na sever směrem
k vesnici Nuevo Yucatán a zastavili na lokalitě známé
z předchozích cest. Naším hlavním cílem bylo nafotografovat
zdejší populaci Thelocactus rinconensis ssp. nidulans
(dále jen „Th. nidulans“), pokud možno v plném květu.
Potvrdili jsme si, že tyto teláky kvetou opravdu brzy na jaře,
mnoho rostlin už mělo čerstvé plody, ale bylo tady i dost poupat
a naštěstí i pár otevřených květů. Květy nidulansů sice
neposkytují nějakou skvělou podívanou, jsou relativně malé, bílé
až růžové, s tmavším středním proužkem, a mezi dlouhými trny
v temenech se ani nemohou pořádně otevřít. Pro přátele tohoto
rodu jsou ale vítaným úlovkem do archivu fotek.
77 |
|
Thelocactus nidulans na lokalitě jižně od Nuevo
Yucatán
|
 |
|
Thelocactus nidulans, délka pinzety je asi 12 cm
|
 |
|
Thelocactus nidulans – detail růžově zbarveného
květu
|
Ve zdejším rostlinném společenství převládá Opuntia bradtiana,
ale najde se i pár kousků Leuchtenberia principis a
Astrophytum senile aureum.
 |
|
Astrophytum senile aureum, jižně od Nuevo Yucatán
|
Při následující krátké zastávce u Nuevo Yucatán jsme našli
nidulansy ještě více odkvetlé, a tak jsme za chvíli již spěchali
dál, s cílem dostat se do Caňonu Verde. To je původní lokalita
jednoho ze zdejších kaktusových endemitů s podivným jménem
Acharagma aguirreanum. Před několika lety ji zde našel náš
krajan Zlatko Janeba a ochotně nám poskytl svoji gépéesku.
Bohužel jsme se ale k ní nějak nedokázali strefit. Garmin pořád
ukazoval někam přes kopec, jezdili jsme po jakýchsi rozdrbaných
cestách, vedoucích k opuštěným dolům (Zona de Minas) dosti
dlouho, ale nakonec jsme to vzdali. Rozhodli jsme se pro nocleh
na naší známé lokalitě „U astrophyta“, asi 6 km severně od Nuevo
Yucatán, kde jsme s různými výpravami již párkrát spali, poprvé
na podzim 2003. Slunko pomalu klesalo k západu a vrhalo dlouhé
stíny. Rychle jsme ještě pořídili pár fotek zdejších bikolorů,
na které se docela dobře hodí původní popis Th. wagnerianus.
Rostou jako štíhlé sloupky, mají 13 žeber a velmi husté žluté
vytrnění.
 |
|
Thelocactus bicolor „wagnerianus“ na lokalitě
„U astrophyta“
|
Původní velké exempláře Astrophytum senile aureum, podle
kterých jsme zdejší lokalitu kdysi pojmenovali, tady už bohužel
nejsou, ale několik mladých rostlin se přece jen ještě najde.
 |
|
Astrophytum senile aureum, mladá rostlina na
lokalitě „U astrophyta“
|
Pokračování příště…
Mexikem nejen za
rodem Thelocactus, díl 1. |
2.
|
