Další cesta je špatná, vyprahlým krajem, chudými vesnicemi, až se nechce věřit, že do rekreační oblasti Tolantonga, kde jsou termální prameny. Samotný výhled na údolí vyráží dech. V neuvěřitelné hloubce se vine modrá stužka řeky a rozeklaným údolím míří na východ, někde k údolí Metztitlanu. Na svazích jsou důstojní strážci Cephalocereus senilis. Okolní kopce mají modrozelenou barvu. Pastva pro oči.

Dělali jsme si laskominy na modrou vodu, ale poplatek za vjezd do rekreační oblasti nás odradil. Pesíků ubývalo, tak jsme museli něco oželet.

Před Ixmiquilpanem odbočujeme k malé vesnici, kde roste Turbinicarpus krainzianus forma minimus. Vesnici nalézáme snadno, horší je dostat se k nevelkým kopcům za ní. Cesta kličkuje kolem obydlí a políček, obchází je zleva, zprava. Je to nekonečné a nekonečný je závoj prachu kolem nás. Jedeme pomalu, slunce rozpéká Ševyna a v něm i nás. Konečně jsme pod kopcem. Mezi keříky se objevují první kaktusy. Mammillaria elongata, Echinoffossulocactus aff. (podobný) gladiatus, Coryphantha radians, Neolloydia conoidea.

Echinoffossulocactus aff. gladiatus

Až po delším hledání nacházíme drobné hlavičky turbiňáků. V kapsách skal připomínají spíše výsev semenáčů, které někdo zapomněl přepikýrovat. Při bližším ohledání je zřejmé, že z jednoho kořene vyráží několik juvenilních hlaviček. Jakoby násilným zásahem přišly rostliny o nadzemní část a znovu obrážely.

Pavel se někde zdržel mezi svými miláčky. Vracím se k autu. Najednou se za mnou rozezní dusot. Prašnou cestou letí přímo na mne mladý osel. Asi si mě spletl s fotrem. Stojím uprostřed cesty a čekám, co udělá. Dva metry ode mne zatáhl za brzdu. Od kopýtek se vznesl chomáč prachu.

„Tak ti děkuju, osle,” hodnotím jeho počin a pokračuji k autu.

Osel dupe dva metry za mnou. Byl by to parádní záběr pro kameru. Dva osli na cestě.

Z Ixmiquilpanu mám dojem, že je to špinavé, neurovnané město. Za auty se víří prach. Dokořán otevřené obchody jím musí být dokonale zásobeny.

Blíží se svátek Všech svatých. Všude jsou trhy nabízející masky, svíčky, květiny, jídlo a různé ozdoby hrobů. Mexičani pojímají svátek Všech svatých spíše jako Silvestra. Veselí odcházejí na hřbitov obtěžkáni jídlem a pitím, které měl nebožtík rád. Tam na něj vzpomínají, jedí, pijí, zpívají. Někdy se i poperou. Přes veškeré snahy křesťanské výchovy, si ponechali některé svoje zvyky. Projíždíme kolem sochy Dona Quijota a Sancha Panzy. Ti se sem náramně hodí.

Na okraji města stavíme v restauraci. Slušná nabídka jídla. Dáváme si maso, fazole, tortilly, dvě kávy, dvě piva, dva sprite a platíme 45 pesos. Dva balíčky žvýkaček dostáváme jako pozornost podniku. Jmenuje se EL AMIGO. Vřele můžeme doporučit.

Před námi jsou hory. Začíná se stmívat. Opět kroužíme po serpentinách. Zatáčka je nalepená na zatáčku. Po horské etapě se před námi objevuje osvětlený Zimapan. Protože za Zimapanem pokračují serpentiny a pak se sjíždí k přehradě, necháváme si tento úsek na ráno. Trochu se motáme mezi domy a ploty, než najdeme plácek uprostřed křovisek a stavíme stan. Pod námi je ozářené město. Nejen světly, ale i náladou. Diskotéková hudba spolu s kostelními zvony plní celé údolí neúnavným rytmem. Přibarvují to pravidelné salvy petard.

Sedíme venku u stanu a necháváme kolovat Jose Cuervo a Coronu familiar. Tequilu Pepa Havran a litrové Rodinné pivo, které odpovídá cenou a obsahem našim zvyklostem. Kolem projíždí mládež v autech. Ozývá se smích, zpěv, troubení. Jakoby vyhráli fotbalové mistrovství. Zatím je to oslava mrtvých.

On to byl totiž dříve pro indiány svátek „Día de los muertos”, Den mrtvých, lidový svátek veselí, tance a zpěvu, který se slavil v ulicích s průvodem masek. Indiáni věřili v posmrtný život, věří, že mrtví potřebují jejich společnost, a že by bylo špatné nad nimi truchlit. Svou víru si ponechali i v křesťanském světě.

Je prvního listopadu. Doma kosa. Mínus deset stupňů. My si užíváme letní počasí. Stavím vodu na kávu a obcházím okolí. To je vždy nejlepší zážitek. Zaparkovat v noci na neznámém místě a ráno se nechat překvapit místní flórou.

Vedle auta je zástup Calanchoe tubiflora. Je to houževnatá rostlina, připomínající plevel. Na pohled je ale krásná, právě kvete rudým věnečkem zvonků. Kolem je několik kvetoucích rostlin Ferocactus latispinus, Coryphantha erecta a Coryphantha radians.

Přehrada na řece Rio Moctezumo

Necháváme Zimapam za sebou a další dávkou serpentin se blížíme k přehradě na řece Rio Moctezumo, kde jsme již jednou byli. Sjíždíme dolů k vodě a dvěma tunely se dostáváme k Vista Hermose. Šviháme to dál na Bernal, podívat se zda dozrála semena burser. Jen zastavím, Pavel vyrazí jako na povel. Já si dopřávám trochu klídku po jízdě a trochu Corony před výstupem do strmého kopce. Kolem jsou hezké latispinusy s trny červenými i žlutými. Pěkně pohromadě. Marně hledám semena.

Ferocactus latispinus

Když načínám svah, Pavel je již někde u nebe. Každý krok je rizikový, protože podloží se drolí. Utěšuje mě rčení – „po čem nic..”.

Obírám semena , teď již bezlistých burser. Některá jsou sytě červená, měla by být zralá. Jsou silně lepkavá a aromatická. Slunce dává avízo, že se bude zhasínat, tak se začínám sesouvat dolů.

Nocleh jsme si naplánovali za městem Toliman, pár kilometrů od Bernalu, kde protéká řeka. Podle mapy ideální místo pro kempování. Proplétáme se večerním městem a podle azimutu míříme k řece. Máme smůlu. Dnes neteče.

Je sobota. Vystrojení domorodci, obtěžkáni taškami s jídlem a pitím, míří na hřbitov. Projíždíme kolem něj. Zastavuji na okamžik před bránou. Hroby září světly a žlutým kvítím. Mezi náhrobky postávají lidé. Připomíná to naši pouť. Trochu kličkujeme městem, pak jej opouštíme.

Nacházíme útočiště na noc pod košatou jukou, uprostřed hustého křoví, pár kilometrů za Tolimanem. Kolem vede exkluzivní prašná cesta do nějaké vesnice. Trochu mně to připomíná terén našich vojenských úvozů. Kolem roste Coryphantha radians, erecta a Mammillaria microthele.

(pokračování příště...)

Trnitým Mexikem, část 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16
Trochu Mexika neuškodí (1/2001)

Postřehy z mexické kuchyně - část I. (1/2001)

Setkání u Viescy (4/2001)

Trampování v Mexiku (5/2001)

Návštěva v Jaumave, část 1, 2 (6-7/2001)

Ekologie po mexicku (8/2001)