Míříme do
údolí Tolantongo. Na jednom místě děláme
rekreační zastávku, na temeni táhlého kopce,
v nadmořské výšce 2 100 metrů.
V travnatém terénu nacházíme dva kaktusy.
Snad Coryphanthu sulcolanatu a Mammillarii
sempervivi. Další cesta je špatná,
vyprahlým krajem, chudými vesnicemi, až se
nechce věřit, že do rekreační oblasti
Tolantonga, kde jsou termální prameny. Samotný
výhled na údolí vyráží dech.
V neuvěřitelné hloubce se vine modrá stužka
řeky a rozeklaným údolím míří na východ,
někde k údolí Metztitlanu. Na svazích jsou
důstojní strážci Cephalocereus senilis.
Okolní kopce mají modrozelenou barvu. Pastva
pro oči.
Dělali jsme si
laskominy na modrou vodu, ale poplatek za vjezd
do rekreační oblasti nás odradil. Pesíků
ubývalo, tak jsme museli něco oželet.
Před
Ixmiquilpanem odbočujeme k malé vesnici, kde
roste Turbinicarpus krainzianus forma minimus.
Vesnici nalézáme snadno, horší je dostat se
k nevelkým kopcům za ní. Cesta kličkuje
kolem obydlí a políček, obchází je zleva,
zprava. Je to nekonečné a nekonečný je závoj
prachu kolem nás. Jedeme pomalu, slunce
rozpéká Ševyna a v něm i nás. Konečně
jsme pod kopcem. Mezi keříky se objevují
první kaktusy. Mammillaria elongata,
Echinoffossulocactus aff. (podobný) gladiatus,
Coryphantha radians, Neolloydia conoidea.
|
Echinoffossulocactus aff.
gladiatus
|
Až
po delším hledání nacházíme drobné
hlavičky turbiňáků. V kapsách skal
připomínají spíše výsev semenáčů, které
někdo zapomněl přepikýrovat. Při bližším
ohledání je zřejmé, že z jednoho kořene
vyráží několik juvenilních hlaviček. Jakoby
násilným zásahem přišly rostliny o nadzemní
část a znovu obrážely.
Pavel se někde
zdržel mezi svými miláčky. Vracím se
k autu. Najednou se za mnou rozezní dusot.
Prašnou cestou letí přímo na mne mladý osel.
Asi si mě spletl s fotrem. Stojím uprostřed
cesty a čekám, co udělá. Dva metry ode mne
zatáhl za brzdu. Od kopýtek se vznesl chomáč
prachu.
„Tak ti
děkuju, osle,” hodnotím jeho počin a
pokračuji k autu.
Osel dupe dva
metry za mnou. Byl by to parádní záběr pro
kameru. Dva osli na cestě.
Z Ixmiquilpanu
mám dojem, že je to špinavé, neurovnané
město. Za auty se víří prach. Dokořán
otevřené obchody jím musí být dokonale
zásobeny.
Blíží se
svátek Všech svatých. Všude jsou trhy
nabízející masky, svíčky, květiny, jídlo a
různé ozdoby hrobů. Mexičani pojímají
svátek Všech svatých spíše jako Silvestra.
Veselí odcházejí na hřbitov obtěžkáni
jídlem a pitím, které měl nebožtík rád.
Tam na něj vzpomínají, jedí, pijí,
zpívají. Někdy se i poperou. Přes veškeré
snahy křesťanské výchovy, si ponechali
některé svoje zvyky. Projíždíme kolem sochy
Dona Quijota a Sancha Panzy. Ti se sem náramně
hodí.
Na okraji města
stavíme v restauraci. Slušná nabídka jídla.
Dáváme si maso, fazole, tortilly, dvě kávy,
dvě piva, dva sprite a platíme 45 pesos. Dva
balíčky žvýkaček dostáváme jako pozornost
podniku. Jmenuje se EL AMIGO. Vřele můžeme
doporučit.
Před námi jsou
hory. Začíná se stmívat. Opět kroužíme po
serpentinách. Zatáčka je nalepená na
zatáčku. Po horské etapě se před námi
objevuje osvětlený Zimapan. Protože za
Zimapanem pokračují serpentiny a pak se
sjíždí k přehradě, necháváme si tento
úsek na ráno. Trochu se motáme mezi domy a
ploty, než najdeme plácek uprostřed křovisek
a stavíme stan. Pod námi je ozářené město.
Nejen světly, ale i náladou. Diskotéková
hudba spolu s kostelními zvony plní celé
údolí neúnavným rytmem. Přibarvují to
pravidelné salvy petard.
Sedíme venku u
stanu a necháváme kolovat Jose Cuervo a Coronu
familiar. Tequilu Pepa Havran a litrové Rodinné
pivo, které odpovídá cenou a obsahem našim
zvyklostem. Kolem projíždí mládež v autech.
Ozývá se smích, zpěv, troubení. Jakoby
vyhráli fotbalové mistrovství. Zatím je to
oslava mrtvých.
On to byl totiž
dříve pro indiány svátek „Día de los
muertos”, Den mrtvých, lidový svátek
veselí, tance a zpěvu, který se slavil
v ulicích s průvodem masek. Indiáni věřili
v posmrtný život, věří, že mrtví
potřebují jejich společnost, a že by bylo
špatné nad nimi truchlit. Svou víru si
ponechali i v křesťanském světě.
Je prvního
listopadu. Doma kosa. Mínus deset stupňů. My
si užíváme letní počasí. Stavím vodu na
kávu a obcházím okolí. To je vždy nejlepší
zážitek. Zaparkovat v noci na neznámém
místě a ráno se nechat překvapit místní
flórou.
Vedle auta je
zástup Calanchoe tubiflora. Je to houževnatá
rostlina, připomínající plevel. Na pohled je
ale krásná, právě kvete rudým věnečkem
zvonků. Kolem je několik kvetoucích rostlin
Ferocactus latispinus, Coryphantha erecta a
Coryphantha radians.
|
Přehrada na řece Rio
Moctezumo
|
Necháváme
Zimapam za sebou a další dávkou serpentin se
blížíme k přehradě na řece Rio Moctezumo,
kde jsme již jednou byli. Sjíždíme dolů
k vodě a dvěma tunely se dostáváme k Vista
Hermose. Šviháme to dál na Bernal, podívat se
zda dozrála semena burser. Jen zastavím, Pavel
vyrazí jako na povel. Já si dopřávám trochu
klídku po jízdě a trochu Corony před
výstupem do strmého kopce. Kolem jsou hezké latispinusy s trny červenými i
žlutými. Pěkně pohromadě. Marně hledám
semena.
|
Ferocactus latispinus
|
Když
načínám svah, Pavel je již někde u nebe.
Každý krok je rizikový, protože podloží se
drolí. Utěšuje mě rčení – „po čem
nic..”.
Obírám semena
, teď již bezlistých burser. Některá jsou
sytě červená, měla by být zralá. Jsou
silně lepkavá a aromatická. Slunce dává
avízo, že se bude zhasínat, tak se začínám
sesouvat dolů.
Nocleh jsme si
naplánovali za městem Toliman, pár kilometrů
od Bernalu, kde protéká řeka. Podle mapy
ideální místo pro kempování. Proplétáme se
večerním městem a podle azimutu míříme
k řece. Máme smůlu. Dnes neteče.
Je sobota.
Vystrojení domorodci, obtěžkáni taškami
s jídlem a pitím, míří na hřbitov.
Projíždíme kolem něj. Zastavuji na okamžik
před bránou. Hroby září světly a žlutým
kvítím. Mezi náhrobky postávají lidé.
Připomíná to naši pouť. Trochu kličkujeme
městem, pak jej opouštíme.
Nacházíme
útočiště na noc pod košatou jukou,
uprostřed hustého křoví, pár kilometrů za
Tolimanem. Kolem vede exkluzivní prašná cesta
do nějaké vesnice. Trochu mně to připomíná
terén našich vojenských úvozů. Kolem roste
Coryphantha radians, erecta a Mammillaria
microthele.
(pokračování příště...)
|