Pár kilometrů na sever od Jaumave, poblíže vesničky San Antonio, leží známá lokalita dalších ariokarpusů. Je to krásná procházka suchým řečištěm, kde na zvýšeném břehu můžeme pozorovat stovky a stovky obrovských rostlin Ariocarpus trigonus var. elongatus. Zatímco na kamenito-hlinitém svahu jsou rostliny i 25 cm široké, místy se objeví výchoz drolivé břidlice či snad opuky, kde rostou rostlinky velmi drobné, značně podobné Ariocarpus trigonus var. minor.

Ariocarpus trigonus var. elongatus, San Antonio, PP231		A. trigonus var. elongatus

Je tomu tak samozřejmě jen díky na živiny velmi chudému podkladu, o kousek vedle v živném substrátu už zase nacházíme velké rostliny. Tisíce těchto rostlin padly za oběť buldozerům při stavbě nové silnice, která se poblíž této lokality staví.

Doposud se mi nepodařilo najít velmi vzácnou, i když v kultuře dost běžnou rostlinu, která roste poblíž našeho oblíbeného kempu v Nogales: Gymnocactus (Turbinicarpus) viereckii. Rostou tu i Coryphantha palmeri, C. vaupeliana, C. clava a C. delicata, Mammillaria baumii, M. roseoalba, M. candida, M. formosa, M. klissingiana a M. picta, najít tu můžeme překrásná astrofyta A. myriostigma var. quadricostatum, které rostou téměř kulovitě, impozantní Pilosocereus palmeri, Stenocereus pruinosus, Ferocactus echidne a další kaktusy, o nichž možná ještě nevíme. V okolí je totiž mnoho kopců a údolí, které noha kaktusáře ještě nenavštívila.

Ferocactus echidne

V poslední době se kaktusáři Jaumave spíše vyhýbají, protože někteří místní obyvatelé zřejmě dostali od ochrany přírody instrukce, aby přítomnost bílých vetřelců hlásili na policii, takže všichni jsou potenciálně podezřelí a tedy vystaveni důkladným prohlídkám. Sám jsem podobnou, velmi důkladnou prohlídku absolvoval, kdy pod dozorem policistů jedna rozměrnější, velmi zpocená dáma, vybavená nepříliš důvěryhodnou, kopírovanou průkazkou, jakési ochranářské instituce velmi pozorně prohrabávala špinavé (a to tak že značně špinavé) prádlo, jestli náhodou nenajde něco zakázaného. Byla zklamána, nenašla nic, ale dovedete si jistě představit, jak ponižující je podobná procedura, zejména pokud se divadlem baví další tucty čumilů. Jaumave a jeho okolí ovšem za důkladný průzkum stojí, nejen díky kráse zdejší krajiny.

Každému, kdo sem přijede, doporučuji, aby se ohlásil na místním prezídiu. Ze zkušeností vím, že ohlásí-li svou přítomnost a ujistí-li místního orgána, že v okolí bude bloumat nikoliv se záměrem sbírání rostlin či zvířat, neřku-li se záměrem pašovat drogy nebo zbraně, rychle se tato zpráva rozkřikne a policie se chová mnohem přátelštěji.

Shrnu-li výše napsané, pak mohu doporučit každému potenciálnímu cestovateli: Jaumave a okolí stojí za týdenní (i delší) návštěvu, jak díky možnosti krásného kempování v blízkém Nogales, tak i pro možnost hvězdicových výletů do blízkého i vzdálenějšího, ale vždy na kaktusy velmi bohatého, okolí.

Pavel Pavlíček