|
23. 10. 2004 Sníst polívku a rychle sbalit. Jirka
zase vyhrál. Už jsem na to přišel, jak to dělá. Budí se
ještě před rozedněním a v tichosti si všechno zabalí.
Pak vyleze ze stanu, jako by právě vstával. Je to filuta.
Musím se pořád učit. Tak a rychle na sádrovec.
Kousek před
lokalitou nás zablokuje auto jedoucí v protisměru. Z auta
vystupuje Mexičan a jeden zůstává v autě. Prohodí s námi
pár slov a začne nám nabízet semínka geohintonií. Po odmítnutí
a upozornění, že by nás zavřeli, kdyby je u nás našli,
volá kolegu z auta. Ten se představuje jako místní
starosta a vyžaduje alespoň poplatek za focení. Po krátkém
smlouvání a upozornění, že jsme z chudé země, mu dáváme
250 peso a necháme si napsat na kus papíru potvrzení. Takových
starostů by se tady mohlo najít více. Do bílé skály se už
pěkně opírá sluníčko, takže focení opět žádná sláva.
Rostliny jsou však nádherné.
 |
Na lokalitě Aztekium hintoni
Na lokalitě trávíme asi 1 hodinu a vyrážíme směr
Aztekium ritterii. Při výjezdu z údolí prozkoumáváme malý
kopeček po pravé ruce. Na vrcholu nalézáme Ariocarpus
retusus. Výskyt je, jako již několikrát, na jihovýchodním
svahu a na vrcholu. Rostliny jsou bohužel již odkvetlé. Po
poměrně dlouhé prašné cestě a krásném pohledu na
dominantní skálu, přijíždíme konečně před Rayones.
 |
Z Galeány na Rayones
Zde odbočujeme doprava, projíždíme brodem přes vyschlé
koryto řeky a po malém zaváhání jsme na jedné z nejznámějších
lokalit (GPS: 24 58 313, 100 03 935, výška 1027 m
n. m.).
 |
Aztekium riterii v sádrovcové stěně
Na kolmé sádrovcové skále zde rostou stovky těchto
perel Mexika. Bohužel opět špatné podmínky pro focení.V rokli je
poměrně málo světla. Lezeme po skále jak kamzíci, sádrovec
je nestabilní, značně drobivý. Naštěstí se tento výkon
obejde bez zranění. Fotím ještě krásně zelené vranečky
na bílém sádrovcovém podkladu.
 |
Vranečky na stanovišti
Aztekium riterii
Při pohledu ze skály jsou vidět nádherné scenerie
okolních pohoří. V Rayones navštěvujeme několik známých
lokalit Ariocarpus scapharostrus.
 |
Rayones
Bohužel nejsou v květu a tak nechceme ztrácet čas dalším
hledáním. Vjíždíme na asfaltovou silnici směr Linares. V
Linares doplňujeme v místním Supermercadu zásoby a vyrážíme
směr San Carlos. V těchto místech je již nížina a na
teplotách je to znát. Je již tma a tak musíme hledat
urychleně nocleh. Bohužel při asfaltové silnici jsou samé
oplocené ranče a všude je vysoká tráva. Dojíždíme
proto až do vesničky San Salvador, kde sjíždíme na prašnou
cestu, která by nás měla dovést k pohoří Sierra de San
Carlos. Kousek za vesnicí nalézáme v buši vhodné místo a
tak při baterce stavíme stany. Je sice již kolem desáté
večer, ale stále je pořádný pařák.
24. 10. 2004 Noc za moc nestála. Bylo teplo až do rána. Ráno nám
spravují náladu místní farmáři, kteří nám po navázání
kontaktu, přinesli dobrý ovčí sýr. Je to jeden ze způsobů
jejich obživy.
Po rozdání několika suvenýrů vyrážíme směr San
Carlos. Asi 3 km za naším stanovištěm je první výskyt
Astrophytum asterias. Hned u auta nalézáme první rostliny.
Dělám několik detailů a vyrážím hustým terénem na
vrcholek. Bohužel žádné další už nenalézám a tak dělám
alespoň několik foto krásných barevných pavouků. Další
lokalita je opět bomba. Po několika kilometrech zastavujeme
na lokalitě ranč San Antonio. Vpravo před vraty do ranče
je malý nenápadný kopeček, který je plný kvetoucích
Ariocarpus trigonus.
 |
Ariocarpus trigonus, Rancho San
Antonio
Lezeme po zemi jako malé děti a snažíme se ulovit co
nejlepší záběry. Některé rostliny mají celé věnečky
květů. Při průzkumu druhého kopečku málem šlapu na asi
50 cm dlouhého ještěra. Rychle si připravuji foťák, bohužel
zvíře bleskurychle mizí pod blízkým keřem.
Vyrážíme k dalšímu ranči, vzdáleném asi 10 km. Před rančem
odbočujeme doprava k vodní nádrži (GPS, 24 58 313,
100 03 935, výška 1027m n.m.). Zde na mírných kopečkách
nalézáme opět kvetoucí trigony. Je to zážitek fotit
ariokarpusy a v pozadí vodní nádrž. Určitě netypické
pro vyprahlé Mexiko. Jako doprovodnou vegetaci nalézáme
homalocephalu,
 |
Homalocephala texensis u jezírka při
cestě na San Carlos
pektinátní echincereusy a též asteriasy. Během chvilky
přijíždí člověk, představuje se jako správce ranče a
ptá se, co tady hledáme. Po ubezpečení, že nám jde jen o
místní floru spokojeně odjíždí. Projíždíme San Carlos
a první lokalita s názvem La Liberta opět přináší zážitek
s kvetoucích Ariocarpus trigonus do průměru 20 cm.
 |
Ariocarpus trigonus, La Liberta
Okolo je všude plno Echinocactus pectinatus, Astrophytum asterias a
Ancistrocactus megarhizus. Bohužel
při výjezdu z lokality zjišťujeme, že jsme opět píchli
a dáváme rezervu. Na Mexičanech je sympatické, že se většina
zeptá a nebo ukáže, jestli něco nepotřebujete. Popojíždíme
k místnímu vulkanizátorovi, který nám za mírný poplatek
opět stejným způsobem gumu opravuje a odjíždíme směr
Barretal. Nocleh nalézáme těsně vedle prašné cesty, která
končí vraty do ranče.
 |
Echinocereus pectinatus, La Liberta
pokračování
příště…
|
