To nejlepší z Mexika
Deník z cesty po Mexiku 2012 (8)

Vypráví Václav Navrátil: Ráno se probouzíme na laguně Viesca. V noci byl silný vítr. Petr, který podcenil večer zajištění stanu, musel v noci vstát a zakolíkovat jej, aby mu vítr nepolámal duralové tyčky. Vstáváme postupně od 7 hodin, po úklidu stanů, bez snídaně, zhruba v 8 hodin odjíždíme do nedalekého městečka Viesca.

Nutně potřebujeme opravit poškozené pneumatiky, jsme už bez rezervy. Dvě kola vzala za své předchozí den při pokusu dojet na Tangue Menchaca. Vyhledáme místní „pneuservis“, gumař ale spal, z opravy tedy nebylo nic. 

Vracíme se tedy opět na lagunu obhlédnout jednu lokalitu, kopec hned vedle silnice. Nacházíme velké množství Lophophora fricii, několik Astrophytum coahuilense, Mammillaria lenta, Coryphantha neurčená, Agave victoriae-reginae a Echinocereus stramineus.

Po slabé hodince se opět vracíme do městečka Viesca a tentokrát jsme s opravou úspěšní. Doladíme nějaké ty nákupy a po provedené opravě kol vyrážíme směr Emiliano Zapata a San Pedro de las Colonias. Severně od něj máme naplánováno najít několik lokalit Astrophytum capricorne. Po cca 10 ujetých km děláme dnešní druhou zastávku. Na skalách, které se začínají zvedat, nacházíme stovky Thelocactus bicolor forma El Amparo, Escobaria strobiliformis, Epithelantha greggii ssp. greggii, Mammillaria grusonii a v rovině před skalami jednu Homalocephala texensis.

Po prohlídce pokračujeme na sever, po projetí Emiliano Zapata odbočujeme na vedlejší silnici a po čase projíždíme rozsáhlým smetištěm táhnoucím se v délce několika km. Odpadky poletují všude okolo, smetiště prohrabují hledači druhotných surovin postrkující své vozíky mnohdy napěchované horami PET lahví, plechovek od piva a kdovíčím ještě. Je to velice smutný pohled na lidi, kteří si svoji denní obživu musí zajišťovat takto zoufalým způsobem.

Naše další zastávka nepřinesla hledaná astrofyta, jen pár Echinocereus eneacanthus, některé s poupaty. Proto po chvíli pokračujeme dál, na lokalitu Josefa Buška označenou křížem. A zde jsme konečně úspěšní. Pod kopcem jsou roztroušené Echinocactus horizontalonius. Těm neodolám a doluji nějaké to semínko. Pro tyhle fešáky mám v posledních letech slabost podobnou jako Míra Naxera, proto neodolám jediné příležitosti jak rozšířit domácí chov další sběrovkou.

Po chvíli ale vyrážím za ostatními do strmého kopce a pod jeho vrcholem konečně nacházíme první jednotlivé rostliny, celkem asi 10 kusů Astrophytum capricorne ssp. niveum f. nudum. Původně jsme měli v plánu zajet podívat se na tyto kytky západně od Cuatra na Gabino Vasques. Ušetřili jsme si ale den jízdy, protože jsme je viděli už zde.

Začíná se pomalu stmívat, je nejvyšší čas najít nocoviště. Popojedem necelý km a po průjezdu branou nacházíme v rovince pod horami relativně slušné místo. Nasbíráme dřevo na oheň, stany stavíme na poslední chvíli za houstnoucího šera. A protože bylo dřeva dost, rozhořel se večer pořádný táborák. U něj probereme plán cesty na příští den.

Čekají nás další astrofyta a potom El Hundido, jedna na kaktusy z nejbohatších lokalit, kterou jsem sice již jednou navštívil, ale těším se na ni znovu a možná právě proto ještě víc.