Jedenáctka v Mexiku (2)

Je pátek 26. 2. 2010, krásná teplá nic i ráno, šumění říčky vše pěkné jen umocňuje. Pohled na svahy kolem kempu, které jsou plné senilisů, je nepopsatelný. Po klasické ranní proceduře a přeparkování aut vyrážíme pěšky proti proudu modrého toku. Po chvilce nás čeká úžasný pohled. Vysoké vodopády jako by ani nepatřily do krajiny plné xerofitní vegetace. Je jich veliké množství a jsou všude kolem nás. To ale neměl být konec této procházky.

Šli jsme až k tomu poslednímu vodopádu proti proudu toku, kde u jeho paty z jeskyně vytéká nejsilnější pramen. Všichni se tam jdeme podívat. V jeskyni je asi metr vody, která příjemně hřeje. Velikost jeskyně je kolem 20 metrů s výškou okolo 10. Uprostřed stropu je otvor o průměru asi půl metru, ze kterého vytéká pramen o teplotě 35°C. Lepší sprchu jsem v životě neviděl.

Obr. 7 – Vodopád s jeskyní

O 20 metrů dále a výše je druhá jeskyně, která by šla nazvat saunou. Malá temná místnůstka s 1,5 metru vody a teplotě přes 40 °C. Nepříjemná byla až cesta z ní. Venku bylo přece jen kolem 20 °C. Kdo neviděl, neuvěří. Pavel trochu více kameroval, až se nám skoro ztratil. Vše dobře dopadlo a tak vyráží na cestu. Po jednom kilometru cesty po prašné cestě do celkem prudkého kopce zastavujeme na odbočce ke skalce s Ferocactus glaucescens, F. echidne, Cephalocereus senilis, Mammillaria sp. (2x).

Obr. 8 – Skalka nad údolím Tolantongo

Další navštívenou lokalitou byla malá loučka u silnice asi 5 km od Tolantonga směrem na Ixmiquilpan. Nalezli jsme zde Echinocereus pulchelus, Mammillaria sp. a Coryphantha sp.

Obr. 9 – Na loučce u silnice

Pokračujeme do městečka Ixmiquilpan, kde máme rozchod. Nakoupili jsme si potraviny, občerstvili se takosky a pokračovali dále směrem na Zimapan.

Obr. 10 – Sochy ve městě

Před městem Zimapán odbočujeme z hlavní silnice doleva, abychom včas našli prostor pro naše stany. Motáme se po kamenitých cestách mezi křovími, ale stále je v dohledu nějaký domeček. Při jedné z nadějných zastávek na nocleh nalézáme první Ferocactus latispinus. Majitel nás postrašil policií a tak najíždíme zpět na hlavní silnici, tentokrát už směr Presa Zimapan. Po čase opět odbočujeme vlevo a po jednom kilometru krkolomné cesty zastavujeme. Na kraji kamenitého políčka stavíme stany. Vaříme polévky, rozděláváme ohýnek a Honza bere kytaru. Dnes má Karel narozeniny, tak se trochu upilo ze zásob léčivých lihových nápojů.

Obr. 11 – Ferocactus latispinus

Je sobota 27. 2. 2010, noc bez extrémů. Okukujeme okolí nocležiště a nalézáme Dolichotele longimamma, Ferocactus histrix a Echinocereus sp.

Obr. 12 – Dolichotele longimamma

Jedeme směrem v přehradě a po průjezdu třemi tunely zastavujeme. Je přítomna hlídka a tak se dáváme do smlouvání. Chceme jen několik desítek metrů nad tunel na lokalitu Echinocactus grusonii a pouze fotografovat. Po třiceti minutách odjíždíme o kilometr dál a parkujeme. Zkusíme se tam dostat pěšky po hřebenu. Zpočátku jsou trnité keříky řídce a cesta utíká dobře. Nalézáme zde Ferocactus histrix, F. glaucescens, Echinocactus platyacanthus, Mammillaria formosa, M. elongata, Astrophytum ornatum, Neolloydia conoidea a Coryphantha clavata. Keře stále houstnou, svah je každým krokem prudší a slunce začíná pálit. Nález dvou semenáčků Echinocactus grusonii nám vlévá sílu do těl.

Obr. 13 – Karel v ráji

Pokračování přes příčný hřebínek nás dovedlo k touženému cíly. Dospělá rostlina s plody. Všichni si ji fotíme a jdeme dál.

Obr. 14 – Echinocactus grusonii

Máme v hlavách představu, že už za tím dalším hřebenem bude lokalita nad tunelem s desítkami rostlin. Ale za každým dalším jsou ještě dva. Nakonec se nad tunel nedostal nikdo. Celkem vyčerpaní jsme nasedli do aut a vydali se na znovuobjevenou lokalitu Echinofossulocactus sulphureus. Ve směru na Vista Hermosa jsme odbočili vlevo k přehradě. Rostliny rostou na skalnatém výběžku nad přehradní nádrží. Krásný výhled do okolí se zrcadlící se vodní plochou.

Obr. 15 – Echinofossulocactus sulphureus

Ve vesnici Vista Hermosa nakupujeme zásoby, především pivo a led. Přejíždíme směrem k lokalitě Mammillaria herrerae a hledáme nocleh. K velké radosti Karla jsou stany postaveny za světla. Den byl velice teplý a slunce pálilo, proto večer tekl panthenol proudem. Po setmění se rozfoukal silný a studený vítr a tak se všichni rozutekli do svých stanů.

Jedenáctka v Mexiku (1)