Mexico – „Prímavera 2016“
Díl 4.

Mexico – “Prímavera 2016” Den desátý, 12. března 2016 (sobota) Okolí San Juan de Capistrano Autor: Jiří Pospíšil

Vstáváme do chladného rána – jsou jenom čtyři stupně – a hned po probuzení jdeme na první lokalitu dne, celých 50 metrů od stanů. Brzy nacházíme nejenom trsy Echinocereus pamanesiorum a krásné Coryphantha tripugionacantha, ale hlavně místní raritu: miniaturní bílé rostlinky Mammillaria roemeri.

Z kempu se vracíme zpět do Capistrana na snídani, a po ní míříme na blízké naleziště Coryphantha tripugionacantha. Už je krásné teplo, rostlin je tu hodně, na rovině, žádné křoví – úžasný začátek dne. C. tripugionacantha je – spolu s C. kracikii – asi nejkrásnější zástupce rodu a zde, v přírodě, jsou opravdu skvostné.

Odtud již míříme pryč z Capistrana, do hor, na údajné nové naleziště Mammillopsis senilis. Ten zde sice nenalézáme, ale v mechu na kamenech, mezi borovicemi, vidíme rostliny druhu Mammillaria densispina, Mammillaria z okruhu gilensis a krásnou kvetoucí tillandsii.

Dále jedeme na další, již známé naleziště Mammilopsis senilis, až do výšky 2.730 m n. m. V krásném vonícím borovém lese rostou v mechu na velikých kamenech nejen tyto skvosty, ale i Mammillaria densispina. Přestože už je krásné teplo, mezi stromy ve stínu stále leží sníh.

Jenom neradi opouštíme toto krásné místo a přes San Juan de Capistrano a Valparaiso se přesouváme do obce San Mateo. Zde se zastavujeme na pozdní oběd – oblíbené Pollo asado, tedy grilované kuře – a po obědě jedeme prašnou silnicí opět do hor. Zastavujeme až na samém konci cesty, dál už to autem opravdu nejde, a vybíháme do blízkého kopce. Zde nacházíme růst Echinofossulocactus z okruhu zacatecasensis, Mammillaria uncinata, Echinocereus sp. a hezké, miniaturní, Graptopetalum.

V bezprostřední blízkosti této lokality stavíme stany. Kemp v borovém lese, nad námi skály, pod kempem šumí potok, stromy jsou ověšené závěsy Tillandsia usneoides – nádherné místo. Jen ty prostřílené plechovky by tu opravdu nemusely být…

V noci byla zima, ráno jen 3 stupně. Kempovali jsme mezi skalami, kde byla vysoká vlhkost, což spolu s chladem není zrovna nejlepší kombinace. Ráno šli hoši hned na lokalitu, kde se nacházely tisíce fosuláčů a mammillárií nejrůznějších druhů.

Poté jsme zastavili na nákup v Chedraui, což je něco jako náš Globus, mnohem větší nákupní centrum, než např. Soriana. Karlovi nákup podezřele dlouho trval. Pak jsme jeli na lokalitu podle souřadnic, které Karel, potažmo Vojta, pracně hledal v mailu. Cestou na tuto lokalitu potkáváme mnoho dalších lokalit s nádhernými kaktusy – Mammillaria hermosana, Echinofossulocactus spec, horizontíky aj.

Odtud jsme se vydali delším přejezdem až k Estancio Vanegas. Lokalitu jsme nemohli jen tak najít – čáru přes rozpočet nám udělaly koleje, respective cesta, která tam vedla – nevedla. Najednou Karel zastavil, otevřel ústa, aby nám něco důležitého řekl, a v tu chvíli za námi zastavilo jiné velké bílé auto a z něj vyskočili, k našemu naprostému údivu, představte si - Češi! Kaktusáři, kamarádi Karla, který je zde pozval oslavit své padesátiny. Pro nás to bylo čiré překvápko! Celkem se nás sešlo 19 – tři kaktusářské výpravy z různých koutů ČR.

Náš obdiv měl pan Josef Odehnal, kterému je 78 let a za kaktusy pravidelně jezdí. U ohníčku a tequilly jsme seděli hodně dlouho. Spát jsme šli za kuropění. Ráno nás vzbudil projíždějící vlak a jinovatka – bylo minus 5 stupňů!!

Mexico – “Prímavera 2016” Den dvanáctý, 14. března 2016 (pondělí) Real de Catorce Autor: Radek Hutta

Důkaz chladného rána.

Ariocarpus kotschoubeyanus

Natankováno!

Glandulicactus uncinatus

Thelocactus bicolor

Od vjezdu do města Real de Catorce nás dělil tunel dlouhý cca 2,5 km.

Historická památka města zlata - Real de Catorce

Real de Catorce

Společná fotka skupiny v Real de Catorce

Real de Catorce