Jedenáctka v Mexiku (8)

Je čtvrtek 18. 3. 2010, noc byla dobrá, nikdo nechrápal. Balíme věci, opouštíme hotel a vyrážíme k pyramidám. Prohlížíme areál, jehož historie sahá až do 8. století.
Nezapomenutelný zážitek.

Přesunujeme se směr Teotihuacan. Nedaleko od pyramid hledáme vhodné místo pro venkovní nocoviště. K večeři vaříme hovězí polévku.

Je pátek 19. 3. 2010, teplá noc, ranní čajíček a příjezd rančera na Hondě. Přátelské povídání a cigárko. Před vstupem ještě nakupujeme led a vodu. Platíme parkovné a vstupné. Procházíme kolem stánků a už vidíme pyramidu Slunce.

Všudypřítomní prodavači, turisti všech národností, výlety mexických škol a rozhovor se studenty místní školy na téma, co víme o pyramidách a jejich historii.

Nakupujeme suvenýry a dárky pro blízké. Pokračujeme blouděním přes D.F. do města Amecameca.Ještě před městem naposledy kempujeme. Na dohled máme dvě sopky. Večer u ohýnku vzpomínáme na každý den výpravy a shodujeme se, že jsme toho viděli opravdu hodně.

Je sobota 20. 3. 2010, ráno po studené noci, čajíček a prohlídka školky na vánoční stromky. Při přejezdu k sopce Popocatepetl se zastavujeme ve městě Amecameca.

S autem vyjíždíme do sedla mezi Popocatepetl a Iztaccihuatl do výšky 3680 metrů nad mořem. Kouř nad sopkou nám jasně dává najevo, že jde o aktivní sopku. Svítí sluníčko, ale fouká silný vítr a je chladno. Sníh je ještě na obou vršcích.

Krajina v těchto výškách je úplně jiná. Borové lesy a horské louky s travinami. Sjíždíme zpět k D.F. a dále k indiánským zahradám Xochimilco. Jedná se o veliký park s jezery a kanály. Je zde mnoho půjčoven lodiček, šlapadel, kol a jiných dopravních prostředků.

Následuje cesta do města a hledání hotelu. Máme adresy, ale všude je odsazeno. Až místní policie nás dovedla k hodinovému hotelu Aragon Plaza, kde se ubytováváme.

Je neděle 21. 3. 2010, snažíme se balit věci, ale není to vůbec jednoduché, protože se to po několika týdnech nahromadilo. Poledne jsme strávili v okolí hotelu, utrácení posledních peněz a vychutnávání mexických grilovaných kuřátek.

Odpoledne jsme měli v plánu návštěvu centra města. Už přejezd taxíkem byl veliký odvaz, ale obrovské náměstí s katedrálou, paláci a množstvím turistů bylo tou nejlepší tečkou za téměř měsícem neuvěřitelných zážitků za velkou louží.

Přesun zpět do hotelu ve večerních hodinách, zabalení věcí na čisto a povídání o všem možném.

Je pondělí 22. 3. 2010, kolem šesté jsme vstali, posnídali, dobalili věci a už jsme netrpělivě čekali na lidi z rentcaru, převzetí aut a cestu na letiště. V devět jsme již odbaveni u Iberie, boarding time 11.30. Jdeme do restaurace na čaj, měníme poslední pesa a kupujeme drobnosti. Odlet kolem 12.30.

Je úterý 23. 3. 2010, přílet do Madridu na šestou. Přesun na jiný terminál a nástup do letadla. Ve Francii i po měsíci stále stávkují zaměstnanci řízení letového provozu a tak se odlet posouvá. Přílet do Prahy v 10.55. Vyzvednutí zavazadel a bezproblémová cesta domů.

A co napsat závěrem? Bylo to výborné, tak proč to nezopakovat! Jsem nakažen nemocí Mexiko. Děkuji Vám všem deseti, v Mexiku byla jedenáctka jeden tým. Poznal jsem deset lidí, kdy s každým jedním vždy rád zavzpomínám na měsíc za velkou louží.

Jedenáctka v Mexiku - díl 1. | 2. | 3. | 4. | 5.|  6. |  7.