Jedná se o jakousi opuštěnou samotu, kde kromě
několika rozpadlých budov a stáda krav ničeho není.
 |
|
La Muralla
|
To ovšem neplatí o kaktusech, kterých jsme objevili celou řadu
druhů. Kromě již zmíněného Stenocactus multicostatus, který
roste pouze na omezené ploše tvořené skalkami z červeného kamene
(nepamatuji se co Trafačka říkal, že to je za horninu), jsme
dále objevili Mammillaria grusonii, Thelocactus bicolor,
Echinocereus pectinatus, Neolloydia, Epithelantha a Coryphantha.
 |
|
Echinofossulocactus multicostatus, červený květ, La Muralla,
Coahuila
|
Dalším cílem dnešního dne je Sierra Paila. Odbočujeme z hlavní
silnice do vesnice La Paloma a pokračujeme do opuštěné osady La
Luz. Toto místo působí strašidelným dojmem jako vystřiženým z
amerického westernu. Objevujeme zde nespočet druhů kaktusů-
Ariocarpus retusus - nádherné velké kytky a několik úžasných
kristát.
 |
|
Ariocarpus retusus furfuraceus, bájná krystáta, La Lus,
Coahuila
|
Nádherně rozkvetlý Echinocereus pectinatus, Epitelantha
- prý tu
rostou i se žlutými květy. Coryphantha. Thelocactus nidulans
var. palomaensis.
 |
|
Thelocactus palomaensis, La Lus, Coahuila
|
 |
|
Jednu krystátu jsem si našel i dole kousíček od auta
|
Znaveni úmorným horkem popojíždíme o pár kilometrů dál, kde má
růst Echinocereus delaeti. Bohužel cestu nám kříží pevně zamčená
železná brána. Marně jsme si lámali hlavy jak dál. Objet to
nikudy nešlo a od cíle nás dělilo asi 5 km.
 |
|
Společné foto u zbytků
vesnice La Luz (paprsek)
|
Až Péťa Trafina
přišel se spásným nápadem použít hever a bránu vysadit z pantů.
Plán vyšel a při zpáteční cestě jsme vrata opět nasadili. Na
lokalitě jsme objevili nádherné trsy bíle vlasatých
echinocereusů.
 |
|
Echinocereus delaeti, Sierra Paila, Coahuila
|
Dále z kaktusové vegetace tu rostla Mammillaria candida,
Escobaria, Echinocereus (zelený).
Odpoledne nás čeká poslední lokalita u městečka Fraustro, vedle
trati. Roste zde Astrophytum capricorne var. major (myslím) a
Thelocactus bicolor.
 |
|
Astrophytum capricorne mayor, Coahuila
|
V pozdních odpoledních hodinách přijíždíme k městu Villa Garcia
a hledáme nocležiště. Všudypřítomná inverzní oblačnost, vysoká
prašnost a svérázné tipy lidí nás neubrání představě určité
podobnosti Villa Garcia s naší Ostravou. Při výjezdu z města
projíždíme předměstskými slamy a kvůli bezpečnosti zajíždíme
nocovat několik kilometrů za město.
