Oploceným Mexikem (35)


Je sobota 29. 9.  I když jsme se přesvědčovali, že vstaneme brzy, je osm hodin. Přitom ráno nepřipomíná Mexiko ani náhodou. Studený vítr, zima a mlha, která zakrývá okolí po deseti metrech. To jsme nečekali. Bohové se od nás odklonili. Když jsme uléhali bylo nebe bez mráčku.

Jedeme do centra vybrat banku. Legálně a jen nepatrně. Luboš potřebuje vybrat peníze z bankomatu, já mám ještě dolary, takže mě zajímá směnárna. Mlha je tak hustá, že je mizerná orientace v ulicích města. Naštěstí mám od poslední cesty zafixované některé ulice a křižovatky, takže se dostáváme těsně vedle centra Zacatecasu.

Zacatecas – katedrála z roku 1752

Já jdu hledat BITOL, kolegové bankomat. Jsem brzy uspokojen kurzem 9,35 za dolar a vyrážím do historické části. Potkávám domorodce v zimních bundách a rukavicích. V letním tričku jsem pro ně exot.

Zacatecas je nádherné město se spoustou historických budov. Těžba stříbra z něj udělala jedno z nejbohatších měst Mexika. To se zde těžilo dávno před příchodem Španělů a ve dvě stě let starém dole El Bote, těží doposud. Procházím po Avenida Hidalgo, až po katedrálu z růžového kamene z roku 1729. Její průčelí má honosnou kamenickou výzdobu, na níž někdejší obyvatelé Zacatecasu vůbec nešetřili. Kdysi byl stříbrem a zlatem vyzdoben i vnitřek katedrály, ale ten byl dokonale vyloupen při válkách a revolucích.

Zacatecas – tržnice

Severně za katedrálou vcházím na Plaza de Armas, kde stojí Palacio de Gobierno, sídlo koloniálního velmože z 18. století. Pro mě nejkouzelnější prostředí je kolem Plazuela Francisco Goitia. Je to náměstíčko se schodištěm a terasami. Na nejvyšším místě je divadlo Teatro Calderón, přes silnici bývalá centrální tržnice Mercado Gonzáles Ortega a naproti přes kaskády a schodiště obchůdky a skvělé kavárničky, které lákají posedět a pobýt. Výtečná atmosféra.

Nonstop otevřená restaurace, nemá dveře

Zamindrákoval jsem se zde přiliš. Zpět do reality. Vracím se na místo rozchodu s kolegy, snad se jim podařilo vymámit z banky nějaký ten obolus. Potkáváme se na hlavní třídě, já spokojený, oni neuspokojení, automat jim peníze nevydal. Chladíme žáhu v kavárně otevřených dveří. Celé průčelí je otevřené do ulice, u vchodu figurína horníka, vevnitř plno mladých lidí, snad studentíků po škole, či za školou. Skvělá muzika a pohoda.

Živomrtvý plot – Armando, Zacatecas

Ze Zacatecasu míříme na jih, pár kilometrů pod městem se objevují hnědé stromy opuncií jakoby spálené mrazem. Ještě před městečkem Salinas odbočujeme východně k vesnici Armando. Jen takový pokus, podívat se, co zde roste. Za vesnicí jsou lákavé kamenité kopečky, snažíme se kličkovat mezi domy jejich směrem. Kolem některých domů jsou velké zahrady a snad každá je oplocena jinak. Dřevo, kámen, cihla, beton a vzájemná kombinace. Občas velmi pohledné a některé mají dokonce čepice z cereusů. 

Opuntia tunicata – Armando, Zacatecas

Hned za vesnicí je kamenitý svah plný kaktusů. Právě kvetoucí Ferocactus latispinus, Ferocactus hystrix, malá háčkovitá mamilárie podobná zacatecasensis, Coryphantha palmeri a C. compacta, Opuntia tunicata a blíže neurčený Echinofossulocactus.

Zvědaví pasáčci koz – Armando, Zacatecas

Přidali se k nám dva malí pasáčci koz. Trpělivě sledovali naše lození po kolenou a fotografování rostlin. Jejich stáda koz opodál procházela v rojnici kamenité kopečky a snažila se nalézt něco do žaludku. Kluci z nás měli neděli a krátili si tak dlouhou chvíli.

Popojíždíme k Salinas, kde je známá lokalita Echinomastus unguispinus var. laui. Tady jsme před čtyřmi lety spali, zažili velmi studenou noc a nakonec jsem zde na stromě zapomněl digitální teploměr za tři a půl tisíce korun. Pavel podotýká, že možná ho na tom stromě najdem a ještě bude funkční.

Naše „staré“ místo jsem našel, o teploměru jsem si nedělal iluze, ale toho bordelu, co zde za čtyři roky přibylo! Ty nádherné rosliny jsou dál zasypávány odpadem. Jedna hromada vedle druhé. A nás kaktusáře stíhají za to, že si odsud nějakou tu rostlinu nebo semena odvezeme.

Objevují se však v Mexiku kolem silnic nápisy PROHIBIDO PIRAR BASURA. Zákaz vyvážení odpadu.Ono je to přinutí samo, protože přibývá plastů a na některých místech je to přímo odpudivé a deprimující. Vítr rozmetá hromady odpadků a lehčí částice zanáší několik kilometrů do přírody, obaluje jimy stromy, keře, kaktusy a instaluje ropáckou výzdobu.

Echinomastus unguispinus var. laui – Salinas

Po studeném obědu vyrážíme směr San Luis Potosí. Japončík se zakousl do táhlého stoupání směrem na jih. Motor jenom vrní. Horší je na tom karoserie. Ta sténá a vrže, dovnitř občas vtrhne obláček prachu. Karoserii přizvukují vytlučené tlumiče. Podivná disharmonie.

Příjezd ze severu do San Luis Potosí připomíná z dálky vjezd na staveniště, či snad skládku cihel nějaké velkocihelny. Sídliště z rodinných domků poskládaných vedle sebe, bez zeleně kolem a citelnější architektury, dává dojem spíš chaosu, než nějakého řádu. Důležité je asi mít kde bydlet.

Kostel v San Luis Potosí

Na okraji města vidíme internetovou kavárnu. Parkuji aniž by se kdo ozval. Šlapeme pár desítek metrů zpět, rušnou ulicí, plnou obchodů a stánků s rychlým občerstvením. Internetová kavárna je na pavlači v patře, prosklené stěny a otevřené dveře. Dole v přízemí je restaurace Gril bar pollo. Grilovaná kuřata. Posezení u internetu, stoupající teplý vzduch od grilů s dostatečnou dávkou vůně, dráždí smysly do nepříčetnosti. Jen vybereme schránky a napíšeme pár duchaplných vzkazů, jsme dole. Každý půlku kuřete, salza, tortilly, zeleninový salát a rýže. Všechno nám pěkně zabalí a my se těšíme, jak si to někde mezi kaktusy spořádáme. Původní návrh byl za městem. Nakonec to bylo 130 km daleko, až za San Luis de La Paz a pak dál za Mineral de Pozos.

Kdo byl v Mineral de Pozos, ten si jistě povšimnul, že je to městečko jak stvořené pro historické filmy o Mexiku. Na náměstí se zastavil čas a myslím, že ti dědkové, kteří tam seděli, tam sedí už alespoň sto padesát let.

Dva kilometry za Pozos zajíždím mezi stromy a rozbíjíme tábor. Konečně přichází na řadu kuře se specialitami a na něj corona familiar. 

pokračování příště…

část 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19
  20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34


Vladimír Basovník
e-mail: bavl@centrum.cz
 
 

(C)

zpět