|
15. den – 5. 3. 2008
Máme za sebou
zatím nejchladnější noc, naměřili jsme sotva 4°C. Na ohni
voní gulášovka s párkem, písčité koryto našeho tábořiště
pozvolna zalévá ranní sluníčko. Vracíme se na hlavní silnici
a míříme k první lokalitě klenotu zdejší oblasti před rančem
Las Naranjos. Vlevo za plotem sledujeme siluety ferokaktusů,
vydáváme se tedy doprava na malé zalesněné návrší.
 |
|
Mammillaria
schumannii |
Pod stromy mezi listím opravdu nalézáme trsy
Mammillaria schumannii. Je jich zde docela dost,
bohatě odnožují, je ovšem otázka, jestli tak činí
dobrovolně, protože zaznamenáváme časté stopy pohybu
dobytka. V příjemném stínu si zde rovněž hoví větší zástupci
kaktusovitých, konkrétně Ferocactus townsendianus,
občas se žlutými plody.
 |
|
Spirální forma
Ferocactus townsendianus |
Projíždíme San Jose del Cabo, což je docela
pohledné rekreační město se spoustou nové zástavby.
Zastavujeme u opuštěné pláže a vydáváme se na východ podél
pobřeží.
 |
|
Pobřeží západně od
San Jose del Cabo |
Nejdříve nás upoutává trsovitá mamilárie s
krémovými květy rostoucí v písku, ale někdy přímo v silně
zvětralé žule pobřežních skalisek.
 |
|
Trsy Mammillaria
armillata |
Obloha bez mráčku začíná docela žhnout a
poměrně silný příboj vytváří romantickou kulisu našemu
pilnému hledání. Na zdejší poměry docela velká
Mammillaria armillata doširoka otevírá svoje působivé
květy.
 |
|
Mammillaria
armillata |
Z barevné škály krajiny v odstínech béžové a
hnědé jasně září Fouquieria diguettii svými jasně
červenými květy.
 |
|
Kvetoucí
Fouquieria diguettii |
My však prahneme po docela malé rostlince,
kterou bych já osobně bez svých zkušenějších spolubojovníků
sotva v tomto terénu odhalil.
 |
|
Kýžená lokalita
drobné mamilárie |
Je to totiž samotná Mamillaria schumannii
v. globosa, která, nejsa ještě napitá, je mezi
ostatní vegetací a štěrkem dobře ukrytá. Při bližším
zkoumání je ale vcelku hojná, našel jsem i pět rostlinek na
čtvrtině metru čtverečního.
 |
|
Mamillaria
schumannii v. globosa samotou netrpí |
Její lokalita je docela malá a dovedu si
živě představit, že jeden neurvalý nájezd několika
bezohledných sběračů by ji snadno vymazal s povrchu
zemského. Rostlinka sama se na první pohled od typu liší
pouze svým soliterním růstem a možná trošku silnějšími trny,
ovšem těžko soudit, když není ještě v plné vegetaci a
nekvete. Každopádně je krásná, což uznávají i otrlí
ferokaktusáři mezi námi.
 |
|
Mamillaria
schumannii v. globosa |
Avšak nejen mamiláriemi živ jest kaktusář,
čehož Echinocereus sciurus je živým dokladem. Jeho
vysoustružené trsy už nasazují poupata a jitří fantazii
Pavla Pavlíčka, který kolem nich zasněně krouží.
 |
|
Echinocereus
sciurus se připravuje na kvetení |
Spokojeně se vracíme po pustých plážích a
míříme na Cabo San Lucas. Opět pestrá vilová zástavba. Pár
kilometrů za městem se zastavujeme na carne assada s
tortilami a uzavíráme sázky, za jak dlouho po zahájení
pátrání bude nalezen Echinocereus lindsayi, jeden z
vytoužených vrcholů expedice, o jehož nalezení pod vlivem
sugestivního blouznění jistého PP se nikdo neodvažuje
pochybovat. Zastavujeme ještě jednou se poohlédnout po
terénu a jsme odměněni řadou kaktusů, mezi jinými opět
Mammillaria armillata a Mamillaria schumannii.
 |
|
Lokalita
Mamillaria schumannii |
Posledně jmenovaná roste opět v písku a
barva jejích trnů přechází od bílé…
 |
|
Mamillaria
schumannii |
…překvapivě až po hnědou. Tedy jestli je to
vůbec ona, s ohledem na pozorování zdejších poměrů si dovedu
představit i jiné řešení této otázky.
 |
|
Také Mamillaria
schumannii |
Projíždíme Todos Santos a táboříme na okraji
ranče. Šest statečných se ještě vrací do městečka, prohlíží
si krámky s indiánskou keramikou a ochutnává v baru zdejší
speciality. Po návratu euforie pokračuje u ohně, při níž
přebírá velení brandy Presidente. Baja je prostě skutečný
přírodní ráj.
Baja California 2008 všemi směry, část 1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8.
9. |
10. |
11. |
12. |
13.
|
