Argentina 2013/2014, díl 13.

Zajímavé pohledy účastnice zájezdu, manželky gymnofila Martina Tvrdíka, která díky tomu že je nekaktusářka, vidí kaktusovou přítomnost s patřičným nekaktusovým nadhledem…

15. ledna 2014
Jak to pojmenujeme tady? Noc u kaktusu? Možná i U 11 divokých koní. Koně se v noci přišli napást jako obvykle, ale nerozuměli tomu, proč jim na zelené travičce někdo chrní.

Od Chilana jsme dostali tip na ranní procházku. Podél řeky ke kaskádám. Studená voda nás pěkně zchladila. Když mažeme přes balvany, musím se smát. Včera jsem viděla, jak mladá pěkná Argentinka vzdychala, když nemohla přelézt přes malý balvánek. Partner přiskočil a pomohl. Jenže ona vyžadovala pozornost u každého dalšího. Martin, to je jiný gentleman. Na nějaké přemýšlení o tom, zda něco přelezu či nepřelezu, nemá čas. Maže k vodopádům docela rychle. Kdybych fňukala, uteče mi. 

Pomán je naše oblíbené místo. Ne tolik kvůli folklornímu festivalu, ale kvůli pekárně a cukrárně. Pokaždé se divíme a zároveň chválíme za rozmanitý sortiment. Všechno čerstvé, vonící a neuvěřitelně levné. Na cestu jsme ještě dostali malé sladké šneky.

Mňam, mňam…zahučely v nás první kosmickou. Kluci ušatí, vždyť sladký nemlsáte.

Chvilku se zdržíme ve velkém stanu na náměstí, kde místní v rámci festivalu prezentují svoje výrobky.
 

Martine, podívej se …nebydlí náhodou u pekárny?
 

Rosario de Colana. Kdepak, kdepak…kdepak našli kluci acinacispinum?

Nevíme, ale my se vydáme křížovou cestou, strmě do kopce. Není cesta jako cesta, tadyta je snad nejstrmější. V Mutquin na nás čekají tiliana. Martine, tudy ne, rybník je přeci vlevo. Ha. A kdo měl pravdu? Směrem do kopců na A La Toma kytky rostou na svahu ve výšce 2 100 metrů.

Osobně si myslím, že větší výskyt je u tmavých, skoro černých skal. Kolem bílých kamenů rostou sporadicky. Martin je smutný, semínka mají bílou barvu. Čury… mury… fuk! Stačí ti jen tři zralé plody? To je romantika. Za objevené plody na lokalitách dostávám nejvíc pus. Trochu níž jsou taky gymna, ale nejsou tak hezky otrněná. Podle mě jsou nějvětšími kráskami huashi. Červené květy jim svítí na všechny světové strany.

Nedostavíme si domek? Zdá se, že někdo měl chuť se tady usadit, ale zřejmě z jeho plánu sešlo. Nebo mu došly vepřovice… nebo mu ta jeho sem nechce…

San Luiz Gonzala se zlobí. Seslal na nás déšť i kroupy.

Luiz je patronem studentů a omladiny. Jsme mladí, podívej se. Kdepak, prokouknul nás.

Martin pere semínka v kanálu. Miluje vodu, tak se naložil do proudu. To byla rychlost, jak vyskočil. Přitékající voda po dešti brala všechno s sebou i kravské lejno.

Dál na Mishuango na acinacispina. Tak jsem zvědavá, zda se tam dostaneme. Naše skóre je 1:2. Dvojka je ve prospěch nepřejetí brodu. Menší auto si s brodem neporadí. Namaž mi rohlík s paštikou, jdu na průzkum. Dostávám povel od kapitána. Nemůžu se dostat do konzervy. Projíždí auto. Zpomaluje. Viděli, že sedím v autě, zastavili. Seňora, eata bien? Sí, seňor, gratias, esta bien. Yo espero a mi esposo. Posouváme se ke Questa Sebilla. To je zase pařák. O 10 stupňů víc než v horách. Je 16:00, horko kolem 35 a pod mrakem. Dneska Martinovi všechno voní. To je vzdoušek, cítíš to?

Už se těším na kislingi. Pokaždé, když jsme tady zastavovali, byl pěkný slejvák, a mě nikdo z auta nedostal. Sice neprší, ale kaktusy si před horkem zalezly taky do chládku. Našla jsem jen malé kislingové miminko. No co, můžu říct, že jsem je viděla. Vlastně hlavně nekecat, tak jako kluci o tom, že kaktusů je všude hodně. Všude možná jo, ale tady ne. Hovořím o pouhým okem viditelných útvarech v zemi. O kousek dál, v totální rovině, mě docela překvapily hosejky, rostoucí v písku. Jasný je, že byly i na kopci, ale že seskákaly z kopce dolů, mě udivilo.

A co víc? Ještě holky odsud se chtěly lišit od kámošek z Villa Mazán a staly ze z nich pěkný koule. Asi to dělají kvůli chlapům. Někdo má rád hubený, jiný zase kuličky.

Vlevo Catamarca, vpravo La Rioja. Tak, kam? Doleva. A ještě otázka? Kde budeme spát? Los Angeles? Cestou za Miraflores šplhám pro plod od ambatoensea. Za odměnu dostávám nádherný žlutý květ od flashenbaum. Chtěla bych si ho vyfotit, jenže kdopak mi ho podrží, když Martin je v plodovém opojení a na nějaké držení nemá čas. Šup s ním mezi kolena a cvak.

Je večer. Začínám vařit jako vždy. Sbíhají se psi. Nechtějí mě sežrat, jen ucítili vůni večeře a hlad je donutil vystartovat s vírou, že zbyde i pro ně. Seňor z domku nad řekou je přišel odehnat. Zaznamenávám psí populační explozi. Jééé… přilít za mnou malý roháček. Kecám, nevím, zda pod tímto jménem nějaký existuje. Vypadá jak roháč zakrslý…

Argentina 2013/2014 - díl 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11.| 12.

 

Autor:
Petra Tvrdíková
E-mail: tvrdikmartin@seznam.cz

http://www.gymnocalycium.cz/

 

Související články

Argentina a Chile 2012 - díl 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10.
| 11. | 12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. 
| 21. | 22. | 23. | 24. | 25.   

 

Argentinské pohledy 2008 - díl 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8.
9. | 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

 

Patagonie a střední Argentina 2008,
část 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. 
13. | 14. | 15.| 16. | 17. | 18.  | 19. | 20.

 

Gymno - deník Argentina 2007, část 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. |12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. | 21.

 

Pohled vně kaktusářského světa (02/2009)
Lumír Král: Pod Jižním křížem. Poznámky z velkého vandru po Argentině 
(2. 1. 2007 – 14. 2 .2007)

 

© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630