|
12. 12. 2008 -
Dnes nás čeká nezajímavý přesun do hlavního města. Odlétáme až
15.prosince a tak budeme mít celé dva dni na prohlídku města. Silnice
se postupně mění na širokou, 6-ti proudovou dálnici. Na mýtných bránách
platíme několikrát poplatek, než se nám podaří odbočit na okrajovou
čtvrť blízko letiště s honosným jménem Monte Grande, kde by jsme se
rádi, stejně jako pří poslední cestě ubytovali. Na příjezdové cestě
míjíme plno krásných hotelů, všechny jsou však bohužel hodinové.
 |
|
Penzion v Monte Grande (1) |
V
centru nalézáme hotel, kde jsme trávili poslední noc loni, ale
bohužel žádné volné místo. Už mě napadá, že se budeme muset přesunout
někam do centra, kde snad bude lepší situace než tady u letiště. Při
výjezdu si však naštěstí všimnu „hotelerie“, hotelové školy, kde dnes
právě končí školní rok. Ochotná paní ředitelka nám dává kontakt na
soukromý penzion, kde se prý dohodneme. Přes drobné problémy ten dům
brzy nalézáme. Seňoře, která přichází k automatické bráně, podám
vizitku a říkám, kdo nás posílá. S úsměvem nás zve dál. Všude kamery, u
automatické brány slouží vrátný, za krásnou vilou čistý zahradní bazén.
Na Argentinu úplně jiný svět. Je to docela šok, překulit se ze
stanu do apartmánu, kde je v koutě veliká plazmová televize a v
koupelně pozlacené kohoutky a vířivá vana. 100 USD za apartmán na jeden
den je sice na argentínské poměry hodně, ale je to jen na tři
noci a bude to pěkné zakončení našeho pobytu.
 |
|
Penzion v Monte Grande (2) |
Po
zabydlení se vydáváme do známé restaurace na výbornou parillu. Jsme
tady sice první hosté, ale během krátké chvilky je zde plno. Do
penzionu se vracíme až pozdě večer.
13. 12. 2008
Dnešní
den máme vyhrazen prohlídce známých míst v Buenos Aires. Město založily
v roce 1536 Španělé. Pro nájezdy indiánů však brzy museli toto místo
opustit. V roce 1580 se vracejí, ale obec má jen asi 600 stálých
obyvatel.
 |
|
Boca, Buenos Grandes (1) |
Čtvrť
La Boca je bohužel až na druhé straně velkoměsta, která má v současné
době více než 3 miliony obyvatel. Z naší čtvrti nás vyvádí mladý
pár s pěkným sporťákem, který jede stejným směrem. Naštěstí průjezd
městem je už bez problému. Hlavní průjezdné komunikace mají až 10 pruhů
v jednom směru. U stadionu Boca Juniors, sjíždíme a parkujeme přímo u
nábřeží, odkud je to do centra tanga jen několik set metrů.
Nápadné jsou zejména barevné domy, postaveny ve španělském koloniálním
stylu. Říká se, že přístavní dělníci si z nátěrů lodí v docích nosili
domů zbytky barev, kterými své domky natírali. Postupně z této uličky,
která se jmenuje Caminito (cestička), vznikla známá turistická atrakce.
 |
|
Boca, Buenos Grandes (2) |
Před
restauracemi jsou podia, kde hraje živá hudba a tančí se ukázky tanga a
ostatních argentinských tanců. Restauratéři tak lákají návštěvníky k
posezení do svým podniků. Mladí tanečníci odchytávají turisty a za
mírný poplatek se s nimi fotí v polohách, které jsou pro tango typické.
Další dvě uličky a nábřeží je plné prodavačů upomínkových předmětů.
 |
|
Recoleta, Buenos Aires |
Cementário
de la Recoleta je starý městský hřbitov, kde je kromě jiných známých
osobností hrob Evity Peron. Celý hřbitov má tvary hrobek připomínat
domy v Buenos Aires. Jelikož ty domy v městě neznám, tak to nemohu
posoudit. V parku před hřbitovem je opět plno stánků se suvenýry.
 |
|
Palermo (1) |
Při
přejezdu do čtvrti Palermo, která je jen asi 4 km od hřbitova, si
všímáme muzea umění a rozhodujeme se sem vrátit. V Palermu navštěvujeme
botanickou zahradu, ale jsme zklamáni pěstovanými rostlinami.
 |
|
Palermo (2) |
Celá
zahrada spíše připomíná městský park. Vracíme se do muzea, kde je
zejména pěkná expozice jihoamerického moderního umění. Vstup je opět
volný.
14. 12. 2008
Na dnešní den se těším, protože
máme dojednánu setkání s největším argentinským gymnofilem. Schůzku nám
telefonicky dohodla majitelka penzionu La Casa, Maria Rafaela.
Schůzka
je sjednaná na 3 hodinu, a tak máme dost času na prohlídku centra Monte
Grande a kompletního umytí našeho vozu, za které platíme s odůvodněním,
že je sobota 30 AP. Gymnofil se jmenuje Ariel Peñal a bydlí v San
Miguel, což je opět na druhé straně Buenos Aires. Cestování v městě nám
už nedělá problémy, a tak jsme v čas na sjednaném místě v pizzerii
u Kauflandu. Bohužel se nám nepodaří se potkat. Zkoušíme volat
telefonem do bytu, ale bohužel máme špatné číslo. Po návratu do
penzionu nám majitelka říká, že pan Peñal už volal, že na místě byl a
nás nikde neviděl. Ověřujeme, že jsme opravdu byli na správném
místě. No snad se to povede příště, protože kolekci 2000 gymnocalycií v
podání argentinského pěstitele, bych rád viděl.
15.- 16. 12. 2008
Po
vydatné snídani balíme a celé dopoledne se válíme u zahradního
bazénu. V jednu hodinu se loučíme a přesouváme na letiště, kde máme ve
3 hodiny schůzku se zástupcem rentacaru. Bohužel se nikdo
nedostavil. Když voláme do půjčovny, tak se dovídáme, že máme nechat
auto na parkovišti a že si ho zítra vyzvednou. Klíčky mají náhradní.
Raději vše nafotím, pro případ, že by auto někdo ukradl.
 |
|
Na letišti |
Toto
je další příklad typického argentinského jednání. Jelikož končí náš
pobyt, tak je nám to už jedno. Při odbavení se dovídáme, že náš let do
San Paulo bude mít zpoždění. Lehce si spočítáme, že navazující let do
Frankfurtu se nám už nepodaří stihnout. Naštěstí nás předávají
pracovníkům Lufthansy, kteří pro nás mají volná místa v přímém letu,
který odlétá až v 22.50 hod.
Ve Frankfurtu nám bez problémů
vydávají nové letenky do Vídně. Čas odletu je však jen za 20 minut.
Dobíháme až když už jsou dveře letadla zavřené, ale pracovnice u
odbavení ještě volá do letadla, a tak nastupujeme a za půl hodiny jsme
na mezinárodním letišti ve Vídni. Je vcelku přirozené, že po takových
změnách nám nepřiletěla zavazadla. Vypisujeme reklamační protokol a
jsme ujištěni, že zítra nám zavazadla přiveze služba letiště až domů.
Jsem mile překvapen, když se to později opravdu stane. Máme
štěstí, protože poslední autobus společnosti Student agency, který jede
přímo do Prahy, má volná místa a za čtyři hodiny už vystupujeme v Praze
na Florenci. Tak jsme zase doma. Naštěstí vánoční pečivo je už doma
napečeno a tak zbývá jen ozdobit stromeček a zabalit dříve nakoupené
dárky.
|
