 |
|
NP Los Alerces |
12.11.2008 -
Přes pozemek teče z hor čistý potůček. K ranní hygieně je to docela vhodné
místo. Ještě než jsme měly usušené stany, tak přišel mladý Luis a že nám ukáže
pozemky, které rodina vlastní v národním parku. Jeho děda tady byl snad dokonce
jako jeden z prvních. Napřed nám chtěl ukázat jak se dojí mléko, ale po
ujištění, že u nás jsou také krávy, toho nechal a přesunuli jsme se na vedlejší
pozemek k jeho strýci, který je veterinář. U pstruhového potoka na 20 hektarovém
pozemku si staví na důchod se svojí paní pěkný domeček, kam se hodlají z města
přestěhovat.
 |
|
NP Los Alerces |
I přes tvrzení, že nejsme gauchové jsme si museli všichni
sednou na jeho koně, krátce se projet a nafotit. Bylo příjemné zpestření našeho
pobytu v Patagonii, ale nás čas je opravdu drahý, a tak od dalších návštěv
příbuzných musíme upustit.
Projíždíme prvním parkem a říkáme si jak je zde, kousek od chilských hranic,
příroda podobná Kanadě. Lesy a modrá jezera, kterým zde říkají „lago“.
 |
|
NP Los Alerces 32 |
Z jednoho parku se vyjede a rovnou se vjede do druhého. Nejsem
odborník na skalničky, ale i mě nadchly lány pantoflíčků a žlutých fialek v
popředí modrých jezer.
 |
|
NP Los Alanices |
U El Bolsón přejíždíme do provincie Neuquén , což je poslední
provincie, která ještě patří do Patagonie. Postupně míjíme některé parky. I když
jsou všechny nádherné, tak si jsou všechny podobné.Teď už pojedeme jen na sever
do střední Argentiny.
 |
|
NP Los Alanices - lány pantoflíčků |
U města San Carlos de Bariloche na okraji národního parku
Nahuel Huapi nám chvíli trvá než nalézáme vhodné místo ke spaní. První odbočky
vedou jen na městskou skládku. Teprve až nad městem, když odbočíme na silnici č.
237, která vede do hlavního města provincie, se nám to podaří. U řeky jsou
travnaté plácky schované v bujné vegetaci. Vyřídíme korespondenci s domovem
pomocí mobilů a jdeme spát.
 |
|
Květena u Bari Loche |
13. 11. 2008
K ránu je opět mírně pod nulou. Pokud fungoval Lumírovi teploměr, tak jsme to
věděli přesně. Teď už se musí teplota jenom odhadovat, ale to nám evidentně moc
nevadí. Jelikož jsme u vody, tak si jdu vyprat prádlo.
Dnes nás čeká pro mě perla mezi parky Lanín. Zde se vyskytuje endemitní strom
Auracaria auracana. Předtím však ještě musíme projet samotným středem Nahuel
Huapi, kde je u stejnojmenného jezera městečko Villa La Angostura.
 |
|
Lago La Angostura |
Bylo by opravdu škoda se tady chvíli nezastavit. Je to určitě
výletní místo se stylovými obchody se suvenýry. Také toho náležitě využíváme a
já si nakupuji pohledy, jako z každé zajímavé oblasti. Dělám to už druhou cestu
protože si myslím, že pro krátkou dobu, po kterou se v oblasti vyskytujeme, je
většinou problém zachytit tu správnou atmosféru. I když samozřejmě vím, že
vlastní foto je vlastní foto, ale to samozřejmě fotím také.
 |
|
Lago La Angostura |
Tentokrát je dobré, že tentokrát fotí i Petra a já se můžu
více věnovat focení kaktusů a filmování. Lidi, smeťáky, kostry a různé harampádí
to fotí vždycky ráda. U místní YPF zjišťujeme, že nafta bude asi až odpoledne,
tím už podle zkušenosti víme, že spíše až zítra, jestli vůbec. S tím, že má YPF
nějaké potíže, jak později zjišťujeme, budeme muset více do budoucna počítat a
brát naftu při každé příležitosti. Naše autíčko má malou spotřebu, a tak to snad
bude pro nás možné řešení.
 |
|
Vulkán, NP Lanín |
Vyjíždíme z parku do městečka Junín de Los Andes. Odtud je už
vidět vulkán Lanín, který nás spolehlivě vede do Auracariového ráje. Přesně u
označení parku končí krásná asfaltka a začíná praška. Mají to zkrátka vychytané.
Asfaltka, vedoucí centrem parku, to by asi nebylo to pravé. Jedeme až skoro k
sopce. Je škoda, že je už slunce nízko nad obzorem a že je zrovna vedle hory.
 |
|
Aurakaria auracana |
Z focení toho moc nebude, ale alespoň se pokoušíme. U
zavřeného turistického centra se otáčíme a vracíme se mezi stromy. Zachytit
zvláštní atmosféru na foťáky nebo na kameru je prakticky nemožné. Je zvláštní ,
že tyto stromy z druhohor u nás nevydrží naše zimy. Tady musí určitě také
pořádně mrznout. Vždyť vrchol sopky je ve výšce 2600 metrů. Přes den to ale zde
asi vypadá jinak, než u nás v zimě.
 |
|
Aurakaria auracana |
Ač neradi, večer se již neúprosně blíží, a tak musíme hledat
ubytování. Vracíme se do Junín a odbočujeme na prašku směr Aluminé a Zapala.
Opět je nám dobrý plácek vedle cesty. Asi tu hodně pršelo, protože je půda dobře
promáčená. Ještě uklidit kravince a můžeme již za tmy stavět stany.
 |
|
Aurakaria auracana
|
|
