|
10. 12. 2008
Je zataženo, a tak ani nesušíme stany, které jsou mokré od ranní rosy.
Po hlavní silnici se přesouváme do La Toma, kde nakupujeme v pekárně
čerstvé pečivo. Jelikož se tomuto městečku říká město onyxu, tak se
rozhodujeme to blíže prozkoumat. Naproti je jedna z mnoha prodejen
hotových výrobků z tohoto polodrahokamu. Je sice zavřeno, ale majitelka
je již v obchodě a když vidí náš zájem, tak nám předčasně otevírá. Kromě
nákupu suvenýrů se dovídáme, že asi 25 km od městečka je otevřený
povrchový lom. Majitelem je firma Telefonica, která sídlí u autobusového
nádraží. Paní ředitelka je již v práci a na náš dotaz ohledně prohlídky
odpovídá kladně. Musíme si však počkat na průvodce, což trvá asi půl
hodiny. Čekání nám zkracuje videem z lomu a zpracováním. Brzy se
dostavuje sympatický pán, se kterým vše absolvujeme. Důl s názvem
pantera Santa Isabel je jen malý kousek od mé loňské lokality G.
morroense.
 |
|
Onyxový důl u Los
Membrillos |
Vrata jsou zajištěna řetězem. Po otevření vjíždíme do lomu. Cesta je
zpevněna úlomky z onyxu. U malého jezírka, které je tu po vytěženém
onyxu a je hluboké asi 8 m, zastavujeme. Celá žíla hnědozeleného
polodrahokamu je asi 8 m vysoká. Místy jsou ve skále malé jeskyňky.
Dovídáme se, že se tady těží jen několik dní a vytěžený onyx je odvezen
do La Tomy na roztřídění. Část se prodá ostatním zpracovatelům a část se
brousí přímo zde v malé továrničce, kterou při návratu navštěvujeme. Z
hromady úlomků si můžeme vybrat několik kamenů na památku. Vracíme se na
vedení firmy, kde platíme drobný poplatek 20AP za exkurzi a průvodce.
Při parkování u pumpy nás upozorňují lidé, že máme prázdné zadní kolo.
Jelikož se nám nechce vytahoval všechny zavazadla s kufru a namontovat
rezervní kolo, tak se vydáváme pěšky pro gumaře, který nám kolo odveze,
opraví a zase přijede namontovat. Naštěstí je vše během hodiny vyřešeno.
Při poslední cestě se nám nepodařilo dostat do nitra pohoří Sierra del
Morro, a tak využíváme volné odpoledne k průzkumu. Podle mapy nalézáme
otevřená vrata a vjíždíme na cestu kolmo do pohoří. Vypadá to na další
déšť a to na této rozbahněné cestě nevětří nic dobrého. Těsně před Cerro
Quanaco se cesta stáčí doleva a je za další zatáčkou pro naše autíčko už
neprůjezdná. Vracíme se asi 500 m na jedinou křižovatku, na kterou jsme
tu narazili. Odbočujeme opět do hor, ale bohužel po několika stech
metrech se u zavřených vrat musíme otočit. Vypadá to, že tím jen náš
pokus dostat se do centra kráteru autem u konce.
 |
|
Gymnocalycium
morroense MT 08-452, Cerro Quanaco, Sierra del
Morro |
To nám alespoň umožňuje podívat se po místní kaktusové vegetaci. Na
první lokalitě nalézáme miniaturní Gymnocalycium morroense MT-452.
Rostliny rostou v podobné zemině jaká je u nás běžně na polích, jen
občas vykukuje nějaká drobná skalka. Je s podivem, že jim to vlhko
evidentně nevadí. Jako další gymnocalycium tu roste G. brachyanthum
MT 08-452a.
 |
|
Gymnocalycium
brachyanthum MT 08-452a, Cerro Quanaco, Sierra
del Morro |
Je to první, které letos v této oblasti nalézám. Daleko běžněji tady
roste G. achirasense f. villamercedense s krátkými
světlými trny. Některé rostliny jsou si docela podobné, ale brachyantha
kvetou podstatně dříve na jaře a mají jiné drobnější květy. Při mých
dřívějších cestách v místním létě se mi nepodařilo sebrat semínka, ale
teď na jaře jich je všude dostatek. Před výjezdem z oploceného území
zastavujeme na druhou lokalitu. Tady je už všude plno skalních výchozů
na kterých nalézáme opět G. morroense MT 08-453. G.
brachyanthum tady už pravděpodobně neroste, ale zato je tu G.
achirasense f. villamercedense MT 08-454.Taky tu nalézáme
jámu, kde se těží bílý křemen, ze kterého se často dělají v Argentině
upomínkové předměty. Velikou radost mi dělá Lumír, který naráží na
pěkného hada.
 |
|
Had, Cerro Quanado,
4 km od cesty |
S tím se v Argentině nesetkávám často. Přes den je většinou teplo a
hadi jsou aktivní a když slyší nějaký pohyb, tak se urychleně schovají
do nory nebo pod kámen. Teď je ale docela slušná zima, a tak je ta
potvůrka pěkně ztuhlá. To nám umožňuje si jí v klidu nafotit a
nafilmovat. Začíná drobně poprchávat, a tak raději opouštíme lokalitu a
urychleně najíždíme na zpevněnou komunikaci.
Objíždíme kráter a v La Esquina najíždíme na starou cestu, která vede do
San José del Morro, městečka na upatí kráteru. Na křižovatce se krátce
zastavujeme na mojí staré lokalitě G. achirasense villamercedense
a nebo také možná Gymnocalycium brachyanthum MT 07-079a.
 |
|
Gymnocalycium
brachyanthum MT 07-079a |
Rostliny jsou ohořelé a špatně se od sebe rozeznávají. U La Morena je
typová lokalita G. lukasiki. Bohužel cesta je po včerejším dešti
tak zničená, že od tohoto záměru raději brzy upouštíme a měníme plán.
Přejedeme dnes do Cordoby, kde se někde u Achireaz ubytujeme. Při
přejezdu přes horský průsmyk Sierra Portezuelo zastavujeme na chvilku na
lokalitě G. bruchii. Nalézáme stejně jako posledně jen několik
rostlinek. V Achiraz už pořádně prší. Pokoušíme se najít nějaké
ubytování, ale jediný slušně vypadající cabanas je dle majitelky
obsazený. Nezbývá než odbočit na Alpa Corral a někde v tom dešti
postavit naše vlhké stany. Naštěstí přestává pršet a my brzy nalézáme
vhodné místo na travnaté cestě u slunečnicového pole.
 |
|
Nocování z 10. na
11. 12. 2008 |
11. 12. 2008
Ráno už naštěstí svítí sluníčko. Po částečném usušení stanů najíždíme na
silnici směr Alpa Corral. Pod mostem je cesta, po které je možné zajet
až do řeky. Toho náležitě využíváme k umytí našeho autíčka. Někde v
těchto místech byl loni po dešti strhlý most a bagrista převážel zájemce
v lžíci na druhou stranu. Klikatící se cesta, která tady vedla, byla ve
strašném stavu. Je to k neuvěření, ale dnes je tu krásná rovná asfaltka.
Pěkně se jede, ale bohužel se po chvíli srážíme s barevným papouškem. Je
to sice škoda, ale chceme alespoň využít situace a ptáka si prohlédnout.
 |
|
Lokalita G.
sanluisense (suterianum) MT 08-455, 3 km
jižně Alpa Corral |
Před Alpa Corral jsou napravo krásné kamenné louky, a tak zastavujeme
a po krátké době nalézáme první G. sanluisense MT 08-455 (G.
sutterianum).
 |
|
Gymnocalycium
sanluisense (suterianum) MT 08-455, 3 km
jižně Alpa Corral |
Je už doba oběda, a tak některé kvetou svými krásnými růžovými květy.
V městečku se stavujeme v pekárně, kde dostáváme od příjemné majitelky
kalendáře s argentinskými motivy. Naše další cesta vede do Rio de los
Sauses. Prašné cesty podle mapy vůbec nesouhlasí, a tak se musíme
několikrát vracet. Naštěstí nám místní statkář ochotně poradí, která
odbočka je ta správná.
 |
|
Gymnocalycium
sanluisense MT 08-456, 2 km za Berotoran směr
Las Penas (1) |
Río jen projíždíme a bez problému najíždíme na hlavní silnici, která
vede do Berrotorán. V městě konečně obědváme v pizzerii. Po jídle se
vracíme a odbočujeme na Las Penas. Napravo je stará hala, u které se asi
zřítila část stropu. Všude je plno lidí a několik hasičských aut.
Doufáme jen, že se tu nikomu nic vážného nestalo. U estancie Las Penas
je za plotem příhodný kaktusový terén a vzápětí nalézáme opravdu bohatou
lokalitu G. sanluisense MT 08-456.
 |
|
Gymnocalycium
sanluisense MT 08-456,
2 km za Berotoran směr Las Penas (2) |
Jorg Piltz z Německa tyto hezké kaktusy pojmenoval jako G. lepidum,
ale nikdy je však platně nepopsal. Na skalkách se ukazují také obrovské
hlavy typového G. achirasense. Tato lokalita má číslo 146 a je už
bohužel v tomto roce má poslední.
 |
|
Gymnocalycium
sanluisense MT 08-456,
2 km za Berotoran směr Las Penas, detail květu |
Zkoušíme ještě zajet na odbočku mezi pole, ale bohužel vhodný terén pro
naše oblíbené kaktusy už nenalézáme. Při návratu konečně narážíme na
varana. Je sice asi jenom 80 cm dlouhý, ale za celou cestu je to první,
kterého má Petra možnost vidět. Stojí uprostřed cesty a zvědavě nás
pozoruje. Zastavuji, ale on rychle mizí na náspu mezi keři.
 |
|
Lobivia aurea,
2 km za Berotoran směr Las Penas |
Jelikož nás čeká rychlý přesun do Buenos Aires, tak opouštíme prašky
a raději najíždíme na pěkné argentinské asfaltky. Protože jsme potupně
poztráceli poklice od kol, tak se zastavujeme v Citroenu a bez problému
nakupujeme nové. Na auto je už raději nemontujeme. Asi 450 km před
Buenos Aires zajíždíme na cestu mezi oplocené lány. Za trsem juk stavíme
náš noční tábor. Jako pokaždé v rovině provincie Buenos Aires, je všude
plno drobných otravných komárů. Raději zalézáme všichni do stanu.
 |
|
Gymnocalycium
achirasense MT 07-065, Estancia Las Penas
|
|
