30. 11. 2008
- Ráno mne budí Lumír pobíháním okolo stanů. Začíná svítat a tak oba fotíme nádherné červené skály Sierra de Paganzo.
 |
|
Nocování z 29. na 30. 11. 2008, u výběžku Sierra Los Colorados |
Dnes nás čeká jižní La Rioja, což je oblast výskytu komplexu Gymnocalycium castellanosii.
Pokud je mi známo, tak první sběry od severu byly dělány v okolí
Punta de los Lannos. Jedná se o hrubě otrněnou formu nebo variantu
„rigidum“. Pohoří, které se rozprostírá za touto osadou, je
velice těžko přístupné. Zkoušíme jet asi 5 km na Patquia, ale
všude je plot a nebo jen vjezd na estancie. Když se ptám, zda nevede
skrz statek cesta do sierra, dostávám jen zápornou odpověď. Vracíme se
do osady, ale i zde je situace stejná. I když vysvětluji, že
hledám jen schůdnou pěšinu do hor, tak to na situaci nic nemění. Jen
záporná odpověď. I když jsem chtěl tyto nádherné vytrněné kaktusy
vidět na svých stanovištích, musím se toho prozatím vzdát.
 |
|
Gymnocalycium riojense MT 08-390, u výběžku Sierra Los Colorados |
Přesouváme se na oběd do Chamical a přejíždíme k přehradě Digue Olta, kde konečně vidíme první Gymnocalycium castellanosii var. rigidum MT 08-391, bohužel s vytrněnou variantou tyto kytky asi nemají nic společného.
 |
|
Přehrada Digue Olta |
Myslím,
že nijak nevybočují z variantnosti výskytu tohoto druhu. Rozhodně
to však jsou krásné ploché rostliny. U Olpas najíždíme na prašku
směr Malanzán. Za vesnicí jsou mírné skalní výchozy, kde jich roste
veliké množství.
 |
|
Gymnocalycium castellanosii MT 08-392, západně od Olpas (1) |
Některé
jsou v květu. Pro rostliny z této oblasti je typický střední trn,
který se stáčí nahoru a do středu rostliny. Cestu vedoucí
k Malanzán lemují bizardní skalní útvary, které nás nutí každou
chvíli zastavit a fotografovat. Vše v temně červeném provedení.
 |
|
Gymnocalycium castellanosii MT 08-392, západně od Olpas (2) |
Těsně před městem zastavujeme udělat ještě jeden průzkum. Gymnocalycium castellanosii MT 08-393 tady rostou s Lobivia aurea, G. schickendantzii a G. saglionis.
 |
|
Gymnocalycium castellanosii MT 08-393, Loma Larga – Malanzan (1 km před) |
Ve
městě si děláme přestávku na studené Quilmes. Na dvoře obchodu hraje
živá hudba a je tam pěkně veselo. Snažíme se o konverzaci, ale moc
nám to nejde. Náš tlumočník Petra se zakecal s místní omladinou,
flákající se okolo motorek. Ještě krátká zastávka u kostela. Zde
se od místních dovídáme, že skála za kostelem připomíná slůně a je to
symbol Malanzánu. Ani jsme si toho sami nevšimli, ale je to opravdu
tak.
Poslední dnešní lokalita je u Atiles. Gymnocalycium castelanosii MT 08-394, které tady roste, jako v celém svém pásu výskytu, na mírných štěrkových vyvýšeninách.
 |
|
Gymnocalycium castellanosii MT 08-394, Atiles, u Malanzan |
Některé
rostliny již mají tenčí a hustější otrnění, které je znakem rostlin ze
Sierra de Ulapes. Zde se také ve funkční pískovně ubytováváme. Zase to
vypadá, že by mohlo sprchnout, ale zatím nám štěstí na počasí rozhodně
přálo.
 |
|
Nocování z 30. 11. na 1. 12. 2008, za Atiles |
1. 12. 2008
- Bouřky se sice v noci srazily někde nad západem, ale stany jsou
stejně pořádně mokré, tentokrát zevnitř. Vydýchaná pára se vlivem
rosného bodu vysráží na nepropustné vnější plachtě stanu. Vždy
rozhodíme stany na okolní nepíchavé keře a vycházející sluníčko a nebo
vánek za chvíli vše osuší.
 |
|
Chepes |
V
Chepes je pod každou lampou veřejného osvětlení na silnici souvislá
vrstva rozježděných nosorožíků. Asi je letos silná populace. Není to
moc hezký pohled a ani to moc vábně nevoní. Odbočujeme na Chepes Viejo.
Hned za městečkem trhá na cestě skupina kondorů nějakou mršinu. Jelikož
nechtějí o svou kořist přijít, tak nás pouštějí na malou
vzdálenost k sobě. Využíváme toho k fotografování.
 |
|
Villa Chepes, Chepes Viejo |
V
Chepes Viejo zajíždíme k polorozbořenému kostelu. Skupina zedníků
se snaží provést nejnutnější opravy. Myslím, že jsem někde četl, že
v této oblasti bylo zemětřesení, které poškodilo plno budov.
 |
|
Gymnocalycium castellanosii subsp. bozsingianum MT 08-395,
Villa Chepes, Chepes Viejo (1) |
Nás však zajímá převážně skála nad kostelem. Je součástí Sierra de Arganaraz. Toto pohoří je domovinou Gymnocalycium castellanosii subsp. bozsingianum MT 08-395.
 |
|
Gymnocalycium castellanosii subsp. bozsingianum MT 08-395,
Villa Chepes, Chepes Viejo (2) |
Tyto
rostlinky jsou v Evropě dostatečně známe již řadu desítek let. Nápadná
je převážně jejich do šedomodra zbarvená epidermis. Rovné trny
některých rostlin už signalizují, že se blížíme k Sierra de
Ulapes, kde má lokality varianta armillatum MT 08-396.
 |
|
Gymnocalycium castellanosii var. armilatum MT 08-396, El Abra, u Ulapes |
Zajíždíme
do osady El Abra, která je 9 km od Ulapes. Rostliny, jak je znám
ze své sbírky, zde nalézáme jen výjimečně. Pro hodnocení této varianty
by to chtělo provést podrobnější průzkum tohoto zajímavého pohoří. Na
obou předešlých lokalitách se ještě vyskytuje typická rostlina pro tuto
provincii - Gymnocalycium riojense. Jelikož jsme zde středem
pozornosti, brzy raději odjíždíme. Dnes nás ještě čeká přesun do
Cordoby, kde bychom někde u Nono chtěli přenocovat.
 |
|
Nono, skála za řekou |
Projíždíme
severním cípem provincie San Luis, kde v Quines obědváme a
nakupujeme nějaké upomínkové předměty. U Villa Dolores se silnice
rozdvojuje. My jedeme doleva na Nono. Projíždíme již známou turistickou
oblastí pod Cumbre de Achala. V Nono se špatně trefujeme na cestu,
která vede k řece. Po spleti cestiček se podle GPS nakonec
vymotáváme a na starém místě u řeky stavíme na tábořišti stany.
Jelikož je ještě plno času, tak brodíme přes řeku a tentokrát volíme
pro změnu dva kopečky napravo.
 |
|
Gymnocalycium ochoterenai subsp. vatterii MT 07-152, Nono, skála za řekou (1) |
Jednak
se mi zdají přístupnější a jednak jsme tam ještě nebyli. To co
nalézáme, mě velice příjemně překvapuje. Desítky krásných plochých
roslin Gymnocalycium ochoterenai subsp. vatterii MT 07-159 v celé své variantní šíři. Beztrné, jednotrné, vícetrné, střídají malé Gymnocalycium calochlorum MT 07-160.
 |
|
Gymnocalycium ochoterenai subsp. vatterii MT 07-152, Nono, skála za řekou (2) |
Vše
roste na přístupné skalce mezi mechem a nízkými travinami. Když jsi
vzpomenu, jak jsme museli lézt po skalách, abychom našli a vyfotili
nějakou rostlinu, tak se musím docela smát. To vše jen asi 100 m
od tohoto stanoviště. Po zdokumentování lokality nás příjemný chodníček
svede na pastvinu pod skály. Ještě přebrodit řeku a jsme nazpět
v tábořišti. Dana mezitím uvařila polévku, tak můžeme při večeři
v klidu probrat program na další dny.
 |
|
Gymnocalycium ochoterenai subsp. vatterii MT 07-152, Nono, skála za řekou (3)
|
|
