7. února 2007
Naštěstí nebyl nahoře na silnici veliký provoz, a tak se spalo
docela dobře. Ráno se ještě rychle vykoupám, a jelikož začíná drobně pršet, tak
rychle balíme. Přemisťujeme se na Sierra de Medina, kde je typová lokalita
Gymnocalycium bayrianum.
 |
|
Cerro Medina, hranice Tucumanu a Salty, Salta |
Nejdříve se pokusíme dostat na pohoří
z východní strany. Za Choromoro odbočujeme do leva na San Vicente. Přímo před námi
je Sierra Medina. Bohužel těsně před osadou je veliký brod,
který si s naším autem netroufáme projet. Pěšky by to sice
šlo, ale k pohoří je to ještě asi 4 km. To by bylo veliké
zdržení s nejistým výsledkem. Proto se vracíme na hlavní
silnici a musíme jet až před hlavní město, kde se dá celé
pohoří objet. Asi po 40 km zajíždíme přímo do centra hor,
kde u Rio Medina cesta končí.
 |
|
Cerro Medina, hranice Tucumanu a Salty, Salta |
Všude v okolí je nepřístupný terén. Musíme se prodrat
křovím, ale bohužel průzkum sympaticky vyhlížejícího kopečku
nepřináší žádné kaktusové nálezy. Jak se později ukazuje,
gymna rostou jen v nižších nadmořských výškách, na úpatí
hor. Vracíme se na křižovatku a objíždíme zbytek pohoří až
na hranice Tucumánu a Salty. Zde víme, že byly bayriána už
sbíraný, ale bohužel nemáme žádné GPS údaje. Cesta je špatná
a bohužel začíná zase drobně krápat. Jestli začne pořádně
pršet, tak se asi odtud tak lehce nedostaneme.
Přejíždíme do Salty a asi po 4 km děláme průzkum, bohužel
opět bez výsledku. Vracíme se na hranice, kde se zdál terén
pro kaktusy příznivější. Již se pomalu šeří, a tak zůstávám
s klukama u auta a Tomáš se vydává na vršek.
 |
|
Gymnocalycium bayrianum, hranice Salty a Tucumanu,
Tucuman, Cerro Medina |
Za chvíli se ztrácí z dohledu. Pořád drobně mží a do
nejbližší civilizace je to asi 50 km. Asi po 20 minutách se
Tomáš vrací s dobrou zprávou. Na vršku na skalních výchozech
opravdu několik rostlin našel. To je pro mě velká výzva.
Odjet z této oblasti a nevidět tyto krásné rostliny, by mě
opravdu mrzelo. Asi po dvou km je ještě jeden kopeček, který
stojí za to prozkoumat. Je to nádhera, v trávě na západní
straně hned u silnice nalézáme asi dvacet rostlin všech
velikostí.
 |
|
Gymnocalycium bayrianum, hranice Salty a Tucumanu,
Tucuman, Cerro Medina |
Už docela hustě prší. Ještě se pokouším udělat několik fotek
a rychle ať jsme v civilizaci. Naštěstí cesta je sjízdná, a
tak již za úplné tmy hledáme ubytování v městečku Burruyacu.
Bohužel žádné ubytování tu není a spaní venku pro déšť
nepřipadá v úvahu. Místní policajt nám říká, že doña Acuña
pronajímá místnost na přespání. Je to bodrá šedesátnice a
opravdu po vyklizení dvou motorek a několika kol, se v
garáži ukazují čtyři postele. Cena je prý včetně
klimatizace, ale přinese jen ventilátor, jaký se běžně
prodává na našich vietnamských tržnicích. Dokonce se můžeme
u majitelky i vysprchovat v koupelně za kuchyní. Za klepání
deště na plechovou střechu postupně usínáme.
 |
|
Gymnocalycium bayrianum, hranice Salty a Tucumanu,
Tucuman, Cerro Medina |
8. 2. 2007
Noc za moc nestála. Děsný pařák a celou noc po nás lezli
nějaký brouci. Naštěstí přestalo pršet. Dnes se již začínáme
přesouvat pomalu k Buenos Aires. Přední náprava docela
vibruje, asi se na přejezdech přes brody pohnula geometrie.
Brzdové destičky už taky dosloužily, a tak raději brzdím
ruční brzdou. Snad to ještě chvíli vydrží. Přejíždíme do
provincie Santiago del Estero. Bohužel rovné silnice jsou ve
špatném stavu. Veliké díry jsou vidět až na poslední chvíli,
a tak každou chvilku nějakou vymetem.
 |
|
Gymnocalycium erolesii MT 07-315, Vera, Santa Fe |
Asi 100 km před
hranicemi mezi provinciemi jedeme po rozdělané široké cestě.
Opět stejné technologické postupy. Navozit jíl, urovnat, a
místo válců nechat po tom polotovaru jezdit auta. Předjet
náklaďák je hrozné rizikové, protože zvedající se prach
neumožňuje při předjíždění vidět do protisměru. Tak se
raději vlečeme daleko za ním. Při přejezdu do Santa Fe se
rozdělaná silnice mění v krásnou asfaltku. Jízda po těchto
nekonečných rovinách však žádné zážitky nepřináší.
Asi 25 km západně před městem Vera máme první lokalitu
Gymnocalycium erolesii MT 07-315.
 |
|
Lokalita Vera (před Santa Fe) |
Je to vlhká oblast. Rostlinky tady rostou na vyvýšeninách
spolu se Stetsonia coryne a nějakým echinopsisem, snad
chacoanou. Je vidět, že oblast je často zaplavena vodou.
Hned vedle je jezero, které mi připomíná svými ostrůvky
jihočeské rybníky.
 |
|
Lokalita Vera (před Santa Fe) |
Zajíždíme na prašku, která vede okolo jezera a stavíme
stany. Všude je hrozné množství komárů, a tak brzy zalézáme
do stanů.
 |
|
Nocování z 8. na
9. 2. 2007 |
|
