Gymno - deník Argentina 2007 (17)

3. února 2007
Dneska máme v plánu zmapovat výskyt kaktusů v celé Quebrada del Toro a jestli to vyjde, tak se podívat až do San Antonio de los Cobres. První lokalita, kde rostou G. spegazzinii MT 07-298 je El Tunal.
 

Quebrada del Toro

Bohužel, tato oblast je ještě značně vlhká a tím i pro spegouše nevhodná. Většina rostlin je napadená černou houbou. Kupodivu je zde i dost zdravých semenáčků. Zvláštní je, že jsou napadené i plody.

Gymnocalycium spegazzinii MT 07-298, El Tunal, Salta

Na Quebrada del Carachii je to již o něčem jiném. Krásné G. spegazzinii MT 07-299 doplňuje E. chrisantha, Mahuenopsis glomerata,Tephrocactus mandragora, Parodia stuemerii, Pyrrhocactus umadeave a Opuntia airampoa.

Parodia stuemerii, Puerta Tastil

Všudypřítomný C. pasacana forma poco umocňuje vzhled této lokality. Variabilnost gymen je obrovská. Krásná forma se žlutými a také semenáčky s kudrnatými trny. Kluci odešli na průzkum do průsmyku a já mám alespoň plno času vše důkladně prozkoumat. Než přijdou, tak mám ještě i čas se vykoupat v zásobovacím korytě, plným křišťálově čisté vody.

Gymnocalycium spegazzinii MT 07-301, Puerta Tastil

U Puerta Tastil je další naše dnešní zastávka. G. spegazzinii MT 07-301 i doprovodná vegetace jsou stejné jako na předešlé lokalitě. Některé Parodia stuemerii jsou v květu. Bohužel se zde značně vyskytuje vlnatka. Na Alfacito je lokalita na prudké skále, plné tekoucího štěrku. Nalézáme několik G. spegazzinii MT 07-302, první již v květu. Je zde plno různých skalniček. Zejména kvetoucí Echeveria peruviana působí efektně.

Echeveria peruviana

Další lokalita,Santa Rosa de Tastil, Las Cuevas je již v 3240 m n. m. Poprvé se objevuje E. ferox. Některé rostliny vypadají jako trsy trávy a lze je rozeznat až úplně z blízka. Na hřbetu kopečka nalézáme G. spegazzinii MT 07-303.

Parodia faustiana, Alfarcito - Santa Rosa De Tastil

Roste zde veliké množství rostlin a většina jich je v květu. Je to nádhera. Horizontálně rozevláté dlouhé trny jsou pro tuto část quebrady typické. Nevím co dříve fotit. Květy jsou vidět už na dálku. Tak mě zase napadá, jak by bylo krásné jet za gymnama v době květu na jaře.

Gymnocalycium spegazzinii MT 07-303, Santa Rosa De Tastil, Las Cuevas, Salta

Poslední a zároveň nejvyšší výskyt G. spegazzinii MT 07-304 je na Arroyo Intihuasi za cedulí La Encruciada. Výškoměr ukazuje 3540 m n. m. Kluky posílám na skalku, o které vím, že tam roste 6 posledních rostlin. Snažím se prozkoumat okolní kopce, ale bohužel již žádná gymna nenalézám. Kam oko dohlédne však rostou veliké Pyrrhocactus umadeave. Jsou jich tady tisíce. U auta se scházíme a kluci říkají, že tam našli ještě jeden semenáček. Takže konečná bilance je sedm spegoušů. Času máme ještě dost, a tak se rozhodujeme jet se podívat do San Antonio de los Cobres. Abra Blanca je se svými 4080 m n. m. nejvyšší bod na cestě. Samozřejmostí je focení u cedule.

Gymnocalycium spegazzinii MT 07-303 - detail

Bohužel za několik km končí asfalt.Čeká nás kodrcání po větrem zvlněné prašce,a to znamená jet buď krokem a kopírovat vlny, a nebo okolo 100 km za hodinu. V této rychlosti již pérování vozu nestihne kopírovat terénní nerovnosti a cesta se stává více snesitelnou. Většinou volím druhou možnost. V San Antonio nafotíme kostel a taky se opět potkáváme s německou expedicí, kterou jsme poprvé viděli u katedrály v Molinos.

Jelikož je už 7 hod a před námi 150 km cesty, je nám jasné, že do Campo Quijano se dostaneme až za tmy. Těsně před městem se složitě vyhýbají dva kamiony, a tak je silnice zacpaná. Po půl hodině se vše v klidu vyřeší a my můžeme hledat nějaké nocování. Jelikož při průjezdu městem žádné vhodné ubytování nenalézáme, tak se rozhoduje přespat na místě našeho včerejšího nocování u železničního vagonu na nádraží. Ještě je vidět, kde jsme měli stany. Bohužel, když už máme postavené stany, tak přijíždí policie a sděluje nám, že jsme na soukromém pozemku a majitel si nepřeje, abychom tady nocovali. Je vidět, že policistům je nepříjemné nás odtud vyhánět, ale po dalším telefonickém rozhovoru, nám vše potvrzují. Když balíme stany, přijíždí znovu policie a ochotně nás doprovází na místní koupaliště, kde v klidu a za mírný poplatek přespíme.

Na vrcholu Quebrada Del Toro

4. 2. 2007
Dalším cílem našeho pobytu je podívat se na výskyt G. bayrianum, do oblasti pohoří Cerro Medina, na pomezí provincií Tucumán a Salta. Ještě se pokoušíme najít typovou lokalitu G. spegazzinii, La Vina. Je to několik domů u Rosario de Lerma. Bohužel je to vlhká oblast, kde se podle mě těžko mohly tyto kaktusy vyskytovat. Všude samé pole s tabákem a žádný terén vhodný pro tyto kaktusy. Je také možné, že původním popisem před 100 lety bylo myšleno nějaké jiné místo s názvem La Vina. Při našem putování jsme ještě na toto místo narazili v oblasti u Chachi.

Vracíme se na hlavní silnici a U San Vicente zkoušíme najít G. delaetii. Hned na svahu vedle asfaltky je také nalézáme. Rostliny z této oblasti jsou popsané jako G. anterostele. MT 07-305 jsou ploché rostliny se semeníky vyrůstajícími z boku rostliny. Rostou jako všechny z příbuzenstva G. schickendantzii pod keři ve stínu.

Gymnocalycium delaetii MT 07-305, San Vicente, Salta

U Guachipas zajíždíme na mezinárodní silnici do hor. Na Cerro Medina je to asi 80 km po horských cestách. Nádherné jsou výhledy na všudypřítomnou hustou zeleň. U Questa de Lajar, na skalních výchozech roste spolu Parodia sp. a Echinopsis ancistrofora. Bohužel druhá polovina cesty je z hlediska průjezdu našim vozem stále horší. Že jsme na mezinárodní silnici, dokazují už jen kilometrovníky u cesty. Místy už není vidět, co je silnice a co louka. Mělo nás napadnout, že pohledy většiny domorodců na koních nevěští nic dobrého pro naše dojetí na Cerro Medina.

Cesta za G. bayrianum

Na vlhkých skalách u cesty rostou dva druhy rebucií. Asi pětkrát se nám podaří projet brodem s kamenným dnem, ale bohužel u posledního si to už netroufneme. Šíře 15 metrů a hloubka 60 cm je pro nás dostatečným varováním. Uvíznout v této liduprázdné oblasti v řece, by asi žádná zábava nebyla. Jsme asi 15 km od našeho cíle, ale nezbývá než se vrátit k La Vina a přes Cafayate,Tucumámn se do této oblasti dostat od jihu. Je to ale asi 350 km. Příroda je v této oblasti tak nádherná, že tento den za ztrátu rozhodně nepovažujeme. Nocujeme u jednoho brodu, asi 40 km před nájezdem na hlavní silnici Cafayate-Salta.

Nocování ze 4. na 5. 2. při návratu z neúspěšného přejezdu za G. bayrianum