 |
|||||||||||||||||||||||
Gymno - deník |
|
16. ledna 2007 Dneska nás čeká konečně Cordoba. Hraniční Merlo na upatí Sierra San Luis je bohaté výletní město. Moderní vily a množství hotelů tomu napovídá. Rozdíl oproti provincii San Luis je hodně viditelný. Nakupujeme v panaderii čerstvé pečivo a vyrážíme po krásné asfaltce do hor. Nad městěm je krásný výhled a prodejní tržnička s uměleckými předměty.
Samozřejmě fotíme a nakupujeme dárečky domů. Jelikož mám doma tři ženský, tak
to jsou převážně různé náušnice a náramky. Při průzkumu okolí nalézám jen
Gymnocalycium monvillei. Po příjemně strávených dvou hodinách se vracíme do
města a konečně spěcháme na většinou známé lokality v Cordobě.
Za tímto kopcem je, jak se nahoře ukáže, ještě jeden. Ten je však tak zarostlý, že se vzdáváme možnosti vidět G. papschii na této lokalitě v přírodě. Dle mých rostlin v kultuře, je to stejně G. parvulum. Na další lokalitě G. papschii MT 07-158 jsme již úspěšní.
Přejíždíme do San Javier, kde zase odbočujeme do hor. Příšerná kamenitá cesta nás po půl hodině cesty přivede k jejich lokalitě u La Constancia v nadmořské výšce 1208 m. Nalézáme sice jen několik miniaturních rostlinek, ale jsou stejně krásné jako ve sbírce. Nahoře se od majitele pozemků dovídáme, že celá cesta je soukromá a urychleně za námi zavírá dříve otevřené vrata. Po návratu na asfaltku pokračujeme podle hor k Las Rabonas. Přestavoval jsem si tuto oblast výskytu vatterek úplně jinak. Rekreační oblast a značný provoz na asfaltové silnici mě spíše připomíná Evropu. Po chvíli míjíme ceduli Los Hornilos, kde nalézáme jen jednu rostlinku G. vattterii.
V Los Rabonas se pokoušíme najít nějaké ubytování, ale dlouho se nám nedaří.
Jsou prázdniny a proto je asi všude plno. Až jeden pán nám pronajme svůj cabaňas
za 160 AP, ale s podmínkou, že ho ráno v půl osmé už musíme opustit. Zase máme
svůj vlastní venkovní bazén. No, kdy se to v Argentině povede?
17. ledna 2007 Ráno pokoušíme štěstí na staré Jardově lokalitě Las Rabonas. Místo po 15 letech bezpečně poznává, ale i přes podrobný průzkum nalézáme pouze jeden semenáček. Na této situaci je vidět, jak se lokality neustále mění a v lepším případě se populace kaktusů přemísťují do míst, kde mají lepší podmínky pro přežití a v horším zanikají úplně. Další je již typová lokalita Nono. Víme, že se už delší dobu nepodařilo nikomu na této oblasti rostlinu nalézt. Popravdě řečeno, nejsou zde ani vhodné podmínky. Jelikož se ale nemíníme tak lehce vzdát, tak se přesouváme na blízké skály stranou oblasti. Když přijíždíme blíže, tak zjišťujeme, že nás dělí od skal řeka.
Kluci zůstávají v autě a my s Tomášem brodíme řeku a šplháme na vršky strmých skal. Námaha se vyplácí. Již od půlky kopce se objevují první G. vatterii MT 07-159.
Variabilita rostlin je opravdu veliká. Typických jednotných rostlin je zde i ve stáří minimum. Dále na lokalitě roste i G. calochlorum MT 07-160. Tyto drobné rostlinky mají obrovské semeníky. Dole pod skalama za řekou parkuje jako malá modrá tečka naše autíčko. Slézáme a bezpečně se dostáváme dolů do campingu ke klukům. Myslím, že z našeho nálezu máme všichni radost. Být v této oblasti a nevidět pořádné G. vatterii je pro gymnofila značná potupa. Zastavujeme pro benzín a na kafe. Taky využíváme možnosti si prohlédnout prodejny suvenýrů a něco málo nakoupit.
O kus dál nás cedule s odbočkou Nina Paula nenechá na pochybách, že přilehlé pohoří je již Cumbre de Achala a velice známá lokalita G. monvillei steinerii je na dohled. Velice brzy se rozhodujeme, že to si přece nemůžeme nechat ujít. A opravdu to stojí za věnovaný čas. Obrovské žulové plotny a po jejich okrajích velice variabilní monvilleiky.
Je jen s podivem, proč byla tato varianta popsána, když na místě jsou sice kytky s krásnými propletenými trny, což odpovídá této variantě, ale i překrásné rostliny s trny naprosto přilehlými. No ale s tímto nešvarem se člověk potkává na místech přirozeného výskytu každou chvíli. Kolikrát si říkám, že by bylo dobré, kdyby se všichni botanici, kteří se novým popisům věnují, museli na lokality povinně podívat a udělat si průzkum na místě. Samozřejmě ale vím, že toto je nereálné. Jihovýchodně, hned nad městečkem Panaholma, nalézáme v trávě obrovské trsy G. parvulum MT 07-162.
V této oblasti je popsáno G. gaponii, ale ty zde nenelézáme. Raději se vracíme na hlavní asfaltku na Salsacate, kde po 13 km odbočuje na Ambul .Zde je už předhůří Sierra Grande. Na kopci za městečkem je opět křížová cesta s kapličkou na vrcholu. Pod keři nádherné obrovské rostliny G. monvillei MT 07-163 a už i G. intertextum MT 07-164.
V Taninga, jižně Salsacate zastavujeme vedle cesty a nalézáme již pěkné G. ochoterenai moserianum MT 07-166. Současně zde rostou podle semen i rostliny z okruhu G. capillense MT 07-165. Toto by již mohly být G. gaponii. Zajíždíme stranou za koupaliště v Salsacate. Místní řeka je nádherně čistá, tak se letím ihned vykoupat. Tomáš se pokouší nafotit kolibříka. Ale je hrozně rychlý, a tak z toho asi moc krásné foto nebude. Vaříme gulášovou a navštěvuje nás nějaký místní negramot. Nemůžeme se ho zbavit a dávám mu reklamní tužku. To byla zásadní chyba, neboť asi po půl hodině přichází znova a chce další tužky. Raději balíme věci a přesouváme se dál za město. Již v noci odbočujeme na prašku a za světel auta stavíme stany na nejlepším plácku, který se nám podařilo najít. |
