Termín cestování: 3.
11. - 16. 12. 2008
Najeto: 11 800 km
Vůz Citroen Berlingo, přezdívka Beruška
Počet navštívených lokalit: 146
Účastníci expedice:
- Lumír Král -
šéf ostravských kaktusářů a jeho žena Dana
- Martin Tvrdík - já,
mírně pokročilý gymnofil a moje žena Petra.
3.11.2008
Jelikož letíme z důvodu nízké ceny letenek z Vídně, tak bude začátek naší cesty
poněkud komplikovaný. Situaci ještě komplikuje fakt, že Brazilská společnost TAM
odlétá z Frankfurtu o 2,5 hod dříve. 3 dni před odletem
se s tím bohužel nic neudělá a tak vyhazujeme již koupené jízdenky na Pendolino,
které není možno vrátit. V 5.00 hod nám odjíždí mezinárodní expres Antonín
Dvořák z Hlavního nádraží v Praze. V Brně k nám přistupují naši spolucestující a
okolo 9 hodiny jsme ve Vídni, Jižní nádraží. Odtud jezdí několik železničních
společností na mezinárodní letiště. Ceny jízdenek se dost liší dle kvality
vlakových souprav (od 4 do 13 Euro).
|
Na cestě |
Odlet do Frankfurtu je společností Lufthansa, která je
garantem celého našeho přesunu do teplých krajin. Po dvou hodinách odlétáme s
Brazilcema do San Paula, kde nás po dlouhém letu očekává příjemné teplo a
zatažená obloha. Opět se potvrzuje, že jihoamerické společnosti, které létají na
mezinárodních trasách mají kvalitní letadla. Měl jsem z toho trochu obavy, ale
když jsem si na internetu ověřil, že na tyto lety je nasazováno teprve půl roku
staré letadlo, tak jsem letenky zabukoval.
4.11.2008
Krátké čekání a tří hodinový přelet do Buenos Aires proběhne bez komplikací.
Přistavení auta jsem tentokrát po zkušenostech z minulé cesty dojednal až na
letiště. Asi po hodině čekání se konečně objeví zaměstnanec rentacaru. Dozvídáme
se, že jelikož máme úplně nové auto, je potřeba po najetí 2000 km zajet do
značkového servisu na pravidelnou prohlídku. Po sdělení, že značkový servis je v
každém větším městě a že to není problém, se musím v duchu smát. No budeme si s
tím muset nějak poradit. Ještě mírný problém s nákupem
vařiče. Jako vždy je plynová bomba bez plynu a v době siesty je problém s jejím
naplněním. Nakonec ukecáme jednu paní v soukromé plnírně a můžeme konečně
vyrazit jižním směrem na první lokality.
Při těchto prvních lokalitách v Jižní Argentině budeme vycházet z údajů od Jardy
Procházky, který tato území navštívil v roce 1992 a 1995. GPS ještě bohužel v té
době neexistovala, a tak se budeme muset spolehnou na mapy a fotky z lokalit.
Školení na toto téma proběhlo jako součást přípravy na cestu u Jardy na jeho
chalupě v Doubravníku, a tak se nemáme čeho bát.
První lokality gymen (Gymnocalycium schatzlianum, Sierra Barrosa a Tandil)
necháváme bez povšimnutí, jelikož nás čekají veliké přesuny a za plánovaných 6
týdnů se nedá tak veliké území podrobně přezkoumat. Asi 150 před městem
Olavarria sjíždíme z hlavní mezinárodní Ruta 3 na prašku mezi estancie. Jelikož
se v této hospodářsky vytížené oblasti těžko hledá vhodné místo pro nocování,
jdeme se zeptat na místní estancii, zda bychom nemohli přenocovat jednu noc před
vjezdem na jejich pozemky. Je to sice 5 metrů vedle silnice, ale když není nic
lepšího, tak to taky přežijeme. Po poradě statkáře s jeho druhou polovinou / je
to tady jak u nás doma /, dostáváme naštěstí souhlas. Před setměním si oba
přicházejí popovídat a představit své dva syny. Ještě návštěva místní policejní
hlídky, která asi jela náhodou kolem a můžeme zalehnout. Po dlouhé cestě toho
máme všichni docela dost.
|
Nocování ze 4. na 5. 11., 200 km Azul |
5.11.2008
Po klidné noci nás čeká nádherná modrá obloha. Na to, že ještě nejsou prázdniny,
nás upozorňují místní školáci, kteří se svážejí do školy. Někteří na koni a
někteří dokonce na moderních čtyřkolkách. Je vidět i na osobních autech, že
provincie Buenos Aires patří mezi ty bohatší. Po rozloučení rychle balíme. Naše
pánská polovička expedice se už nemůže dočkat prvních kaktusů. Ta dámská ještě
neví, co je čeká, a tak se nějak neprojevuje.
|
Lokalita Sierra Bayas |
Na obou stranách silnice kvetou obrovské trsy kosatců. Je jaro
a na přírodě je to vidět. Patnáct kilometrů za městem Azul odbočujeme doleva na
městečko Sierra Bayas, kde roste Gymnocalycium schroederianum subsp.
bayense MT 08-321. Hned na začátku městečka je na krásných skalkách
pomníček, ale bohužel po gymnech ani stopa. Jen N. submamulosus nám ukazuje, že
jsme na lokalitách našich oblíbenců. Jelikož vím, že Jardova lokalita je hned u
prvních baráků, tak projíždíme městečkem. To místo ihned poznávám.
|
Gymnocalycium schroederianum subsp.
bayense MT 08-321,Sierra Bayas |
Z dálky to vypadá jak skládka kamenů, ale ony zde opravdu
rostou, spolu s Wigginsia sessiliflora. Největší rostliny do 10 cm. Je
jaro a protože jsme jeli na květy, tak semínka žádná. S tím se ale muselo
počítat. Později v dalších provinciích to už bude na semínka lepší.
|
Gymnocalycium schroederianum subsp.
bayense MT 08-321,Sierra Bayas |
Když už jsme ale u toho, tak cestovat na květy u gymen není
tak snadné. Byly lokality, kde to opravdu všechno kvetlo, ale to byla spíše
výjimka. Rozhodně to nebylo častěji, než když jedeme o měsíc později. I v tuto
pozdní jarní dobu už byly některé druhy kaktusů odkvetlé a semena ještě nezralá.
Rozhodně rozhoduje plno faktorů o době kvetení jako jsou například nadmořská
výška, zeměpisné umístění lokality, rod a druh kaktusu a roční doba.
Každý rok je to ještě ke všemu jinak. Tyto parametry je
prakticky nemožné při tak dlouhé době cestování na většině lokalit splnit. Jsem
ale přesvědčen, že většina kaktusů je i bez květů v přírodě nádherná. To co tady
říkám o kaktusech, neplatí asi tak docela o ostatní květeně, která má delší dobu
kvetení. Většina keřů i skalniček byla v Patagonii v květu, a proto stojí
rozhodně za to tyto krásné oblasti, v tuto roční dobu, navštívit.
|
Lokalita Cerro Tornquist, Sierra del
Ventana |
Přesouváme se do oblasti Sierra de la Ventana, kde zkoušíme
několik lokalit. Bohužel bez úspěchu na gymna. Asi ještě nemáme ten správný
odhad na prostředí, kde v této oblasti tyto kytky rostou. Všudypřítomné Cabañas
nás upozorňují, že se pohybujeme v rekreační oblasti. Budu si taky muset hlídat
stav nafty v nádrži, protože síť čerpacích stanic není kdovíjak hustá. Hladové
oko nádrže už na mně nějakou dobu bliká a naneštěstí jsme se na místních
uličkách nějak zamotali. Po průjezdu pohořím nás v dálce vítá městečko Tornquist,
kde je známá lokalita Gymnocalycium reductum MT 08-322 .
|
Gymnocalycium reductum MT 08-322,
Cerro Tornquist, Sierra del Ventana |
Nejdříve nabíráme naftu. Poprvé se také setkávám s tím, že je
množství nafty ultradiesel u YPF omezeno na 100 ArgP. No máme ale 3 nádrže a tak
můžeme vyrazit.
Cerro Tornquist se nám nedaří najít, a tak zastavujeme místního cyklistu, který
nám po delším studování naší mapy ochotně poradí cestu a také nabízí, že když na
něj počkáme na další křižovatce, tak nás zaveze až na místo. Přestože to
odmítáme, tak později bere své služební auto a přijede za námi až na lokalitu.
Je to mladý kluk, a tak se s ním naše drahé polovičky rády účastní průzkumu
místní křížové cesty. My s Lumírem vyrážíme za reductama. Tahle lokalita se
opravdu povedla.
|
Gymnocalycium reductum MT 08-322,
Cerro Tornquist, Sierra del Ventana |
Většina gymen je v květu. Jejich veliké krémové květy září do
daleka a mezi nimi žluté květy Notocactus submammulos.
|
Notocactus submammulosus Cerro
Tornquist, Sierra del Ventana |
Po návratu a výměně e-mailových adres se přesouváme na místní
balneario. Je veliký vítr, a tak raději dáváme přednost krytému místu za stromy.
Stavíme stany, vaříme naší oblíbenou polévku a vyrážíme se osvěžit a umýt do
řeky. Na sociálkách se celou noc svítí, ale přesto nás do odjezdu nikdo
nekontaktuje, aby vybral nějaký poplatek za nocování. V noci
je docela slušný nárazový vítr, ale stany i my to bez větších problémů
přežíváme.
|
Nocování z 5. na 6. 11. 2008,
Balneario Tornquist
|
|