Argentinské pohledy 2008, díl I.

Zajímavé pohledy účastnice zájezdu, manželky gymnofila Martina Tvrdíka, která díky tomu že je nekaktusářka, vidí kaktusovou přítomnost s patřičným nekaktusovým nadhledem…

My dva, Martin a Petra

 

Argentina – pohled do krajiny

Místo příběhu: Argentina - Buenos Aires, Rio Negro, Chubut, Neuquén, Mendoza, San Luis, San Juan, La Rioja, Catamarca, Cordoba, La Pampa.

Krajina těchto provincií je opravdu unikátní, ani jeden okamžik pohledu se nikdy neopakuje a nedá se s ničím zaměnit. Pusté náhorní roviny a údolí, kde nepotkáte živáčka, jen fučí vítr, válí se mlha, mrholí nebo praží sluníčko.

Nejvyšší hora Aconcagua, ledovce s bílou ledovou korunou, bystřiny plné křišťálové ledové vody spouštějící se dolů do stále čekajících koryt potoků a dál nasytit mohutné křtány řek.

Mraky honící se přes barevné štíty hor, ustupující paprskům slunce a nechající je pošimrat nízké kopce a kopečky.

Pohled do krajiny

Slunce si najde i obrovské skryté pukliny s kaskádami vodopádů. Laguny jsou místem, kde zůstává po celou dobu jeho cesty oblohou. Zdá se, že nejoblíbenější zastávkou s nejvyšším výkonem žáru jsou neúrodné a kamenité vysočiny.

Argentina - původní obyvatelé, oko astrologa

Jako Účastníci zájezdu do Argentiny byli vybráni dva kandidáti. Kaktusový expert na gymna seňor Martin a jeho začínající asistentka seňora Petra, matoucí původní obyvatele jako Piedra.

No a už jsme u toho, kdo jsou původní obyvatele? Otvírám internetový vyhledávač a musím se smát. Termín původní obyvatele existuje, ale vysvětlení, kdo skutečně byli, je pro mě, ufff, antihistorika natolik matoucí, že se rozhodnu poslechnout svoji kreativní hemisféru, vykašlat se na jakési bádaní a vytvořit si teorii svoji .

Další pojem civilizovaný národ je zavádějící také. Aztékové byli barbaři, válečnický národ, pořádali lidské oběti. Civilizované národy je vyháněly z míst, na kterých se chtěli usadit. Aztékové uctívali boha jménem Vicilopočtli, který jim radil, na kterém území se mají usadit. Boha symbolizoval Orel sedící na kaktusu. Dodnes je symbolem v Mexiku. Jelikož jsem v Argentině na mnoha místech fotografovala sloupy se sedícími orli na kaktusech, ptám se, tak co, byli tu či nebyli? Tak dál. Pokud byli, byli vyhnáni. Kdo byl civilizovanější než oni? Že by teda Španělé? Nebo tu těmi původními obyvateli byli Kečuánci? Byli národem s vlastní kulturou, jazykem a byli součástí dynastie Inků. A zase encyklopedie mluví v souvislosti s Quechua o Peru, Bolívii a Ekvádoru… a malém procentu v Argentině. Malé procento se stává nesrozumitelným ukazatelem pro mé kreativní bádání. Ty jo!!!! Ty hemisféry se zase hádaj.

Je-li geniální systém regulace přívodu vody z And kanály do údolí přičítán původním obyvatelům, byli to definitivně Kečuánci. Právě oni jsou označováni za autory a realizátory tohoto veledíla.

Jakpak by se na nás dva dívalo oko astrologa z dynastie Inků? Martina by měli za papouška. Papouška jako ptáka zvědavého a nestálého. Je zajímavé, jak tato kultura si libovala jen v symbolech ptáků. Já jako křepelka, skromná a dobrosrdečná.

Aztékům na rozdíl od Kečuánců učarovala neživá příroda. Martin je vodou a jako voda má bohatou fantazii, bystrý úsudek. Také je váhavý a nejistý, není schopen přijmout následky svých činů. Má potřebu neustále o něčem přemýšlet, není důsledný. Zaujímá postoj všechno nebo nic. Přechází od jednoho extrému k druhému. Pokud se naučí přizpůsobit se proudu života, dojde k projasnění mysli a schopnosti se rozhodovat. Šamani považují toto znamení za velmi obtížné.

Už vím, proč nechodím pomalu, ale trochu rychleji než ostatní. Jsem vítr. Tu mateřskou péči mám ve všech znameních. Silného a vitálního ducha, velkou životní sílu. Ty brďo, pohroma. Nepřiměřená síla vede k aroganci, projevuje se i tendence nebrat v úvahu názory druhých. Přece některé bláboly se nedaj fakt poslouchat. Umím se prosadit ve vztahu k druhým, jsem plodná v myšlenkách, v emocích a fyzických silách. Mám touhu spíš tvořit než ničit. Měla bych kontrolovat vnitřní vichřici a vanout jak svěží větřík za teplého a slunného dne a prožívat mírumilovný a šťastný život.

Je zajímavé, jak Martin po přečtení tohoto paragrafu zareagoval. Já, že nejsem důsledný? Tak to je nějaká blbost! To se podívejme, jak taková citace z literatury rozhodí kaktusáře.

Hele už vím, koho barbaři obětovali.

Řekli ti, jaký jsi, pak ti ukázali tvé poselství … a …

Poselství pro vítr a pro vodu…

Jednou budeš muset nabrat odvahu obhajovat svůj názor a stát si za ním, i kdyby to mělo za následek, že bude nevyhnutelné za něj bojovat. Nestačí mít přesvědčení a věřit v něco, něčemu rozumět, získat vědomosti a poznání, jestliže nejsi připraven proměnit je v čin.

Samozřejmě nemá smysl bojovat proti něčemu, ale za něco. Nauč se ovládat své myšlenky místo toho, aby myšlenky ovládaly tebe. Pamatuj: Každá tvoje myšlenka tvoří tvoji budoucnost.

Na své cestě se nauč nechávat si mnohé věci jen pro sebe. Je ti nějak zakázáno vyměňovat si s někým svá tajemství nebo dokonce prozrazovat někomu tajemství jiných. Tvoje cesta se týká jen tebe, nepokoušej se ji tedy prezentovat, vysvětlovat, přikrášlovat nebo vnucovat jiným. Musíš se naučit, že každý nachází svoji vlastní pravdu, která není zprostředkovatelná. Skutečný poklad mlčenlivosti čeká až na konci duhy. Pak pochopíš, že není více co říci, a nebudeš už hledat kočičí zlato samolibosti, namyšlenosti a pouhého sebevyjádření, ale…

Vítr zná své poselství. A co ty vodo, které je pro tebe?

  Konec prvního dílu  

 

Autor:
Petra Tvrdíková
E-mail: tvrdikmartin@seznam.cz

http://www.gymnocalycium.cz/

 

Související články

Patagonie a střední Argentina 2008,
část 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. 
13. | 14. | 15.| 16. | 17. | 18.  | 19. | 20.

Gymno - deník Argentina 2007, část 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. |12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. | 21.

Pohled vně kaktusářského světa (02/2009)
Lumír Král: Pod Jižním křížem. Poznámky z velkého vandru po Argentině 
(2. 1. 2007 – 14. 2 .2007)