|
Den čtrnáctý…
14. ledna 2012
Jako první vstává Martin a fotí lamy, které si
to vykračovaly přes tábořiště. Lumíre, vstávej, spíš jako dřevo. Já
se chopím role spravovačky zipů. Lumírovi se trochu rozpáral jeho
epesní klobouček a vyjel mu jezdec ze zipu. Martin odchází na
lokalitu. Výstřel…aha, teď je mi to jasné.
Běží se nějaký závod, všechny kategorie společně a všichni v
tričkách národních barev. Byl to výstřel ze startovní pistole.
Kdybych to bývala věděla, běžela bych s nimi. Pět kiláků z ruin do
vesnice, by neměl být problém. Tak příště.
Sbaleno a jdeme vyšplhat na ruiny. Moc se nám tady líbí.
Představit si, že tady žilo pospolu přes 3000
Inků, si nedokážu.
Můžu si jen přestavovat a domýšlet, jak to
skutečně bylo.
Cestou do města Amaicha se zastavujeme na mostě,
odkud fotíme ještě nezklidněnou řeku Rio Santa Maria.
Na lokalitě Amaicha del Valle pomáhám
klukům najít kytky. Pěkné velké otrněné gymno na začátek, musí
stačit.
Už se těším na Museo Pachamama.
Průvodce si odtrhne lístky a začne vykládat o
pohořích. Na chvíli přeruší výklad, podívá se na mě s otázkou,
entiende. Entiendo. Tak a pokračujeme dál. Snažím se odchytit hodně
věcí, ale někdy je to těžké.
Abych porozuměla dobře, kombinuju jeho výklad s
textem na zdech a sleduju makety, pro lepší představivost. Je tu
hodně originálních vykopávek. Nejpozoruhodnější je keramika.
Jsem taky ráda, že jsem se dozvěděla, co znamená
apacheta.
Lidé si před vstupem z kamenů stavěli homole,
které je měly ochraňovat na cestách před nebezpečím. Teď už rozumím
tomu, proč si lidé takové malé pagody z kamenů staví podél cesty i
dnes.
Další fascinující věcí pro mě byla vitrína se
sáčky naplněnými různými bylinkami. U každého sáčku byla umístěna
jmenovka s účinkem jednotlivé byliny. Byly tady například byliny na
dýchací potíže, bolesti nohou, afrodiziaka a i halucinogeny.
A stravu tu měli vyloženě bohatou na proteiny.
Mluví se tady o jídle, nepojedeme na jídlo taky?
Směr Santa Maria a restaurace na náměstí.
Comedor je nahoře, sedáme si ke stolu u okna. Všem nám je jasné, co
si objednáme. Jasně, biftek. Specialitou této restaurace je biftek
na plátcích brambor a zelenině. To jsme si pochutnali.
Moment… malá Santa Maria u kontejneru.
Přejíždíme z provincie Tucumán do provincie
Catamarca.
Na lokalitě Rio Las Cuevas rostou G.
catamarcense a A. glaucum. Zajímavá lokalita. Prudší
kamenný svahy.
Dnešní den je den hledání plodů. Na Faroolon
Negro se Martin už vzdává naděje, že něco najde. Vrací se k autu,
Já, já to ale nevzdávám. Pokračuju v hledání. Mám dva plody. Z který
ruky chceš? Z pravý. Je zralý. Zralý, ale málo semínek.
Kluci se zastavi v kiosku na pivo a už
fantazírujou, jak si vlezou do termasu. Všechno je jinak. Cesta na
Los Nacimientos není celá průjezdná. Smůla. Takové pěkné klidné
místo v horách.
Nevadí, najdeme si jiné místo na spaní kousek za
vesnicí. Pojmenujeme ho U dvou catamarcense. Pod keřem dvě rostou,
tak tu postavíme stan.
Večer s Lumírem klábosíme v autě o hvězdách. V
dálce vidíme blesky, ale mně se zdá, že bouřka se sem nepřižene.
Pokračování
příště…
|
