Argentinské pohledy 2008 (3)

Zajímavé pohledy účastnice zájezdu, manželky gymnofila Martina Tvrdíka, která díky tomu že je nekaktusářka, vidí kaktusovou přítomnost s patřičným nekaktusovým nadhledem…

Argentina a umění

Argentina je v oblasti umění nepřekonatelnou zemí Latinské Ameriky s bohatým kulturním dědictvím. Každá ručně udělaná věc má svoji hodnotu estetickou i užitnou, prostě žádnej kýč. Barrio La Boca – umělecká čtvrť, která na mapě výtvarníků je tou nejčervenější třešničkou pomyslného dortu. Neuvěřitelné… Zatajíte dech a cítíte dýchat umělecký život malířů a tanečníků. Umění je samozřejmě v galeriích a muzeích…, ale hlavně je všude kolem vás, kam se podíváte. A taková tisíce let stará známá eroze, to je výtvarnice, ta vytesává ze skal podivuhodné útvary.

Tango, mám na mysli to argentinské, je typické pro Buenos Aires. Tancovat tango je uměním taky. Kdo má tanec v krvi, ten umí. Folklorní muzika má stylů jako deštník drátů. Chamamé, tak to umím zatancovat. Stačí jedna lekce s profíkem… a je to. Pak chacarera, carnavalito a copla. Tyto tance na rozdíl od tanga jsou oblíbené na venkově a to bez rozdílu generací. Argentina je známa i svým fenoménem v pop and rocku. Tzv. rock en espaňol…
 

Jídlo a pití

Co si dáte?

Argentinci milují jídlo. Kombinace hojnosti, kvality a dobré ceny. Argentina je i synonymem dobrého vína. Jednička v jídelníčku je carne. Jo hovězí…, chutné a šťavnaté. Proč je tak dobré? Krávy se pasou a přežvykujou výživnou pampovou trávu. Perličkou je, že vědci měřili emisní limity a vykoumali, že krávy znečisťujou vzduch. Pochopení pro argentinské kravky mají Indové. Ti postřikují kravskou močí nemocná včelstva a mají vždy 100% výsledky.

Parillada nabízí mnoho způsobů úprav masa. Pokud jde o přípravu carne na grilu, můžete si dát:

Bife de chorizo - silný řez svíčkové
Bife de costilla - steak s kostí tzv. tvar T kosti
Bife de lomo - tenký řez svíčkové.

Super akcička nebo šok může být pozvání do rodiny na asado. To vám na grilu upečou vnitřnosti. Střeva, srdce, játra, ledviny a i třeba varlata. Proč ne, mají hodně vitamínů. Ke všemu se dává chimichurri, omáčka z oliv, česneku a petržele. Ke snídani jsou typické mediolunas, na rychlovku empanadas nebo milanesu. Na sladkostní deficit je zaručený karamelový krém dulce de leche. Nejsladší výrobek cukrářek.

Maté… tak to je teda rituál. Yerba maté jsou suché, nakrájené lístky rostliny Ilex paraguayenis. Je to teta cesmíny. Voda se k přípravě nevaří, maté se napěchuje do nádobky Billa a přeleje se vodou. Pak se usrkuje brčkem Bombilla. Typický Argentinec zkonzumuje 5 kg maté ročně. My asi kilo jedno.

Startujeme

Mimořádná linka Wiena – Frankfurt – Sao Paulo – Buenos Aires

To je nová móda kaktusářů se dostávat strategickou cestou na vysněná místa. Malý krůček k tomu chyběl. Cesta do Prahy na vlak a odtud přes Brno do Vídně. Do Prahy nás hodil Petr autem a docela paradoxní bylo, že i jeho cesta právě v tento den směřovala do Rakouska. Jenže to nikdo nemohl tušit. Rychle Wiena letiště a hop skok jsme ve Frankfurtu.

Do Boeningu 777 se nalodili asi 363 pasažéři a naše dvojka M+P docela rychle. Pomalým a ladným vzletem jsme byli pilotem kolem padesátky vyneseni nad mraky, trochu blíž směrem k tajemnému vesmíru… se moc neřehtej ty zelenej marťánku, přece jim hned nevybalím, že jsme kámoši…

Dlouhý let jsem nějak prospala. Občas jsem hodila nohy směrem do uličky a uvolnila prostor jedné mladé dámě štěbetající se svým partnerem. Normálně mluvili anglicky, ale v rámci utajení milostného vrkání sklouzávali do ruštiny… jenže ja ponimaju po ruski… ne, že bych neslušně poslouchala, ale jen jsem se uchychtávala nad tím, jak ta ruština v tom mozku zdomácněla před mnoha lety natolik, že jí nečiní problém vystoupit z hlubokého uložení v závitech. Jsem myslela, že tam bude navždy, ale zakopána navždy… taky že jo, ta se nevymete… a je to dobře… nikdy nevím, kdy se mi to může hodit.

Po snídani vyčistit si zubany pastou od letecké společnosti TAM, oddechnout si, že dlouhý let pomalu končí… přeskákat do éra Airbus 333, tentokráte pro 223 pasažéry… a jupí… levá noha pravá noha a první nádech v Buenos Aires. Dlouhý kalhoty, zimní boty, triko a ještě jedno s dlouhým rukávem, jedna bunda kolem pasu, druhá pro jistotu v batohu. Sedím na báglu a pozoruju Argentinky v letních šatičkách. Holky nedivte se, u nás je zima, ale není zima jako zima. Teda ta česká je trochu studenější než ta vaše.

Zahřála jsem se znovu, když jsem spustila hi, are you Susane? No… Me llamo Juliana… Encantada… Petra… a znovu nával tepla, to když jsme viděli, že místo loňského Karla přistavili fungl novou berušku.

…El coche nuevo… dineros… llaves… gracias…

Zasvěcení vědí, že mluvím o pronajatém autu a konverzaci s asistentkou společnosti Abcrentcar.

Zastavujeme na prvním zeleném plácku a změnou oblečení signalizujeme, že i my v horku si navlékáme letní módu. Hele teď i Martina by se přidala k mému záchvatu smíchu… Doma Martin Martinu při řízení auta něžně peskuju za to, jak jezdí… a tady dělá stejný chyby…Mlčím, abych neslyšela něco jako o tom, že můžu buď řídit sama … a nebo si uvědomit, kdo je tady řidič…

Mlčím, mlčím jelikož jsem tady poprvé a jediné co tuším je, že jedeme směrem od Buenos Aires někam na jih.

Večer hledáme místo, kde bychom postavili první noc stan. Pěkný plácek, z jedné strany prašná cesta, z druhé pás spasené trávy a otevřená brána k pozemku něčí estancie. Kdo tu bydlí s mnoha koňmi, kravami, podle vzhledu statným býkem, chrochtajícími prasaty a mile poskakujícími psisky? Dovídám se za chvilku. Několikačlenná rodinka očekávající další přírůstek do rodiny. Kluka, to zní hrdě z úst majitele domu. Pyšný je i ve chvíli, když jeho bratr cválá na koni. Kůň s vysokýma elegantníma nohama. Obloha plná hvězd a přijíždějící policejní auto. Fuj, ještě že ten policajt umí anglicky. Mám sice nacvičeno …somos de la Republica Checa…, ale vyspíkovat, co tu děláme je daleko jednodušší. Zatroubil a odfrčel.

  Konec třetího dílu  

 

Související články

Argentinské pohledy 2008, díl I. | díl II.

Patagonie a střední Argentina 2008,
část 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. 
13. | 14. | 15.| 16. | 17. | 18.  | 19. | 20.

Gymno - deník Argentina 2007, část 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. |12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. | 21.

Pohled vně kaktusářského světa (02/2009)
Lumír Král: Pod Jižním křížem. Poznámky z velkého vandru po Argentině 
(2. 1. 2007 – 14. 2 .2007)

 

© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630