Zajímavé pohledy účastnice zájezdu, manželky gymnofila Martina
Tvrdíka, která díky tomu že je nekaktusářka, vidí kaktusovou přítomnost
s patřičným nekaktusovým nadhledem…
Argentina a umění
Argentina je v oblasti umění
nepřekonatelnou zemí Latinské Ameriky s bohatým kulturním
dědictvím. Každá ručně udělaná věc má svoji hodnotu
estetickou i užitnou, prostě žádnej kýč. Barrio La Boca –
umělecká čtvrť, která na mapě výtvarníků je tou
nejčervenější třešničkou pomyslného dortu. Neuvěřitelné…
Zatajíte dech a cítíte dýchat umělecký život malířů a
tanečníků. Umění je samozřejmě v galeriích a muzeích…, ale
hlavně je všude kolem vás, kam se podíváte. A taková tisíce
let stará známá eroze, to je výtvarnice, ta vytesává ze skal
podivuhodné útvary.
Tango, mám na mysli to argentinské, je
typické pro Buenos Aires. Tancovat tango je uměním taky. Kdo
má tanec v krvi, ten umí. Folklorní muzika má stylů jako
deštník drátů. Chamamé, tak to umím zatancovat. Stačí jedna
lekce s profíkem… a je to. Pak chacarera, carnavalito a
copla. Tyto tance na rozdíl od tanga jsou oblíbené na
venkově a to bez rozdílu generací. Argentina je známa i svým
fenoménem v pop and rocku. Tzv. rock en espaňol…
Jídlo a pití
Co si dáte?
Argentinci milují jídlo. Kombinace
hojnosti, kvality a dobré ceny. Argentina je i synonymem
dobrého vína. Jednička v jídelníčku je carne. Jo hovězí…,
chutné a šťavnaté. Proč je tak dobré? Krávy se pasou a
přežvykujou výživnou pampovou trávu. Perličkou je, že vědci
měřili emisní limity a vykoumali, že krávy znečisťujou
vzduch. Pochopení pro argentinské kravky mají Indové. Ti
postřikují kravskou močí nemocná včelstva a mají vždy 100%
výsledky.
Parillada nabízí mnoho způsobů úprav
masa. Pokud jde o přípravu carne na grilu, můžete si dát:
Bife de chorizo - silný řez svíčkové
Bife de costilla - steak s kostí tzv. tvar T kosti
Bife de lomo - tenký řez svíčkové.
Super akcička nebo šok může být pozvání
do rodiny na asado. To vám na grilu upečou vnitřnosti.
Střeva, srdce, játra, ledviny a i třeba varlata. Proč ne,
mají hodně vitamínů. Ke všemu se dává chimichurri, omáčka z
oliv, česneku a petržele. Ke snídani jsou typické mediolunas,
na rychlovku empanadas nebo milanesu. Na sladkostní deficit
je zaručený karamelový krém dulce de leche. Nejsladší
výrobek cukrářek.
Maté… tak to je teda rituál. Yerba maté
jsou suché, nakrájené lístky rostliny Ilex paraguayenis.
Je to teta cesmíny. Voda se k přípravě nevaří, maté se
napěchuje do nádobky Billa a přeleje se vodou. Pak se
usrkuje brčkem Bombilla. Typický Argentinec zkonzumuje 5 kg
maté ročně. My asi kilo jedno.
Startujeme
Mimořádná linka Wiena – Frankfurt –
Sao Paulo – Buenos Aires
To je nová móda kaktusářů se dostávat
strategickou cestou na vysněná místa. Malý krůček k tomu
chyběl. Cesta do Prahy na vlak a odtud přes Brno do Vídně.
Do Prahy nás hodil Petr autem a docela paradoxní bylo, že i
jeho cesta právě v tento den směřovala do Rakouska. Jenže to
nikdo nemohl tušit. Rychle Wiena letiště a hop skok jsme ve
Frankfurtu.
Do Boeningu 777 se nalodili asi 363 pasažéři a naše dvojka
M+P docela rychle. Pomalým a ladným vzletem jsme byli
pilotem kolem padesátky vyneseni nad mraky, trochu blíž
směrem k tajemnému vesmíru… se moc neřehtej ty zelenej
marťánku, přece jim hned nevybalím, že jsme kámoši…
Dlouhý let jsem nějak prospala. Občas jsem hodila nohy
směrem do uličky a uvolnila prostor jedné mladé dámě
štěbetající se svým partnerem. Normálně mluvili anglicky,
ale v rámci utajení milostného vrkání sklouzávali do
ruštiny… jenže ja ponimaju po ruski… ne, že bych neslušně
poslouchala, ale jen jsem se uchychtávala nad tím, jak ta
ruština v tom mozku zdomácněla před mnoha lety natolik, že
jí nečiní problém vystoupit z hlubokého uložení v závitech.
Jsem myslela, že tam bude navždy, ale zakopána navždy… taky
že jo, ta se nevymete… a je to dobře… nikdy nevím, kdy se mi
to může hodit.
Po snídani vyčistit si zubany pastou od letecké společnosti
TAM, oddechnout si, že dlouhý let pomalu končí… přeskákat do
éra Airbus 333, tentokráte pro 223 pasažéry… a jupí… levá
noha pravá noha a první nádech v Buenos Aires. Dlouhý
kalhoty, zimní boty, triko a ještě jedno s dlouhým rukávem,
jedna bunda kolem pasu, druhá pro jistotu v batohu. Sedím na
báglu a pozoruju Argentinky v letních šatičkách. Holky
nedivte se, u nás je zima, ale není zima jako zima. Teda ta
česká je trochu studenější než ta vaše.
Zahřála jsem se znovu, když jsem spustila hi, are you Susane?
No… Me llamo Juliana… Encantada… Petra… a znovu nával tepla,
to když jsme viděli, že místo loňského Karla přistavili
fungl novou berušku.
…El coche nuevo… dineros… llaves… gracias…
Zasvěcení vědí, že mluvím o pronajatém autu a konverzaci s
asistentkou společnosti Abcrentcar.
Zastavujeme na prvním zeleném plácku a změnou oblečení
signalizujeme, že i my v horku si navlékáme letní módu. Hele
teď i Martina by se přidala k mému záchvatu smíchu… Doma
Martin Martinu při řízení auta něžně peskuju za to, jak
jezdí… a tady dělá stejný chyby…Mlčím, abych neslyšela něco
jako o tom, že můžu buď řídit sama … a nebo si uvědomit, kdo
je tady řidič…
Mlčím, mlčím jelikož jsem tady poprvé a jediné co tuším je,
že jedeme směrem od Buenos Aires někam na jih.
Večer hledáme místo, kde bychom postavili první noc stan.
Pěkný plácek, z jedné strany prašná cesta, z druhé pás
spasené trávy a otevřená brána k pozemku něčí estancie. Kdo
tu bydlí s mnoha koňmi, kravami, podle vzhledu statným
býkem, chrochtajícími prasaty a mile poskakujícími psisky?
Dovídám se za chvilku. Několikačlenná rodinka očekávající
další přírůstek do rodiny. Kluka, to zní hrdě z úst majitele
domu. Pyšný je i ve chvíli, když jeho bratr cválá na koni.
Kůň s vysokýma elegantníma nohama. Obloha plná hvězd a
přijíždějící policejní auto. Fuj, ještě že ten policajt umí
anglicky. Mám sice nacvičeno …somos de la Republica Checa…,
ale vyspíkovat, co tu děláme je daleko jednodušší. Zatroubil
a odfrčel.
Konec
třetího dílu |