Argentinské pohledy 2008 (2)

Takové pro mě se dobře pamatující jméno je Martin. Ulice, avenue, náměstí nesou jeho jméno. I argentinský hrdina José de Martin má s těmi šesti písmeny něco společného. Vedl zemi za nezávislost v boji proti Španělům. Říkal: „Chci jen lvy ve svém regimentu“. Hodně lidí si zahrávalo s osudem této země.

I jezuitští misionáři. Ti díky své šetrnosti hromadili bohatství a stávali se trnem v oku pro Španělskou korunu, která pukala vzteky a vyháněla jezuity ze země. Chytře utíkali do divočiny. Po několika letech byli i v ouzkých zase Španělé a to v době, kdy je navštívil Napoleon. Argentinské provincie se blýskly deklaracemi své nezávislosti. Ale nic není takové, jak to zprvu vypadá. V jedné zemi je jeden hot a druhý čehí. Jeden má moc a druhý mu ji chce sebrat. A to navzdory tomu, že před nedávnem byli kamarádi.

Vládnutí kluka v jeho období Rosa je pichlavé, jako samotné trny růže. Letmý Golden age přináší ekonomický bum, vlnu imigrantů ze Španělska, Itálie a Německa. Hodně lidí, hodně zábavy, noční kluby, tancuje se tango.

Přichází Perón a po zemětřesení v San Juan přivádí Evitu. Armáda, politika, ekonomika, chaos, špinavá válka, krize……..to byla Argentina.

A Argentina dnes? Mluví se o Kirchnerovi, jako o nejpopulárnějším prezidentovi dosud. Úspěch v uzdravení ekonomiky, snížení nezaměstnanosti, boj s vládní korupcí. A teď jeho žena Cristina se stala první prezidentkou Argentiny.

 

Život v Argentině

Z původního obyvatelstva dnes v Argentině žije pouhý zlomek. 90 % Argentinců je evropského původu, především španělského, německého, francouzského a italského. Kromě nich tvoří také významný podíl Japonci a Korejci.

Jaká je teda argentinská duše? Je tak přátelská, hřeje…….nevidí se naštvanej ksicht. Jsou družní, získávají si oblibu. Jednoduše jsou jedineční na naší planetě. Už tuším, proč sem kluci jezdí. Passion a obsession! To je jen část obrázku Argentiny. I já jsem tomu kouzlu propadla. Jeden z důvodů přijít sem a milovat je proto.

Životní styl? Píše se, že 22% populace žije v chudobě. Houmlesák či žebrák? Co???? To jo, jsou v Praze, ale tady?

Vila…..barák z hlíny, žárovka……svíčka, voda z pozlaceného kohoutku……..voda z křišťálového potoka, a nebo taky ne. Má-li tady člověk dům, rodinu, krávu, koně, kozu……..pracuje…..směje se…..nezdá se, že ho sužuje, že nemá vilu s bazénem????

Co je typické pro argentinskou rodinu? Oddanost pro ni samotnou. V luxusní vile okamžitě na vás dýchne rodinná atmosféra, pohoda, vřelé vztahy mezi členy rodiny. Členem rodině je služebná, zahradník, šofér…..a i Čech, který se u nich ubytuje.

Pokud strávíte čas s rodinou na estancii, třeba někde na samotě….je tu taky pohoda, teplo domova, které nejen sálá od krbu, ale také od každého člena rodiny. Oni totiž otvírají dveře a i svá srdce.

Určitě si tady tolik nehrajou na typicky mužskou a typicky ženskou pozici ve veřejné sféře. Tak třeba u policie, u policie pracuje holek fakt dost.

Většina Argentinců žije ve městech. Největšími argentinskými městy jsou Buenos Aires, kde žije 3 043 400 obyvatel, s aglomerací 12 miliónů, Córdoba 1 450 000, Rosario 1 161 000, Mendoza 848 000, La Plata a Tucumán.

V Argentině vychází přes 150 deníků. Cestujete-li z jednoho konce země na druhý, můžete postupně přelaďovat stovky radiostanic. Pokud si sednete k televizi, vybíráte mezi 40 kanály.

Devět desetin obyvatel se hlásí ke křesťanství, které je také státním náboženstvím.

Argentina je také jedna z největších světových židovských populací. Ostatní náboženství zahrnují evangelické protestanty, Svědky Jehovovy, Hare Krishna a Mormony.

Typické a jedinečné pro tuto oblast kontinentu jsou svatyně, diametrálně odlišné od svatyní nacházejících se v jiných koutech světa. Svatyně obložené plastovými lahvemi s vodou. A to jako proč? Jsme v roce 1840, je civilní válka a ženě jménem Correa odvádějí snoubence. Rozhodne se následovat batalion se zásobou jídla a pití pěšky přes poušť se synem v náručí. Dochází jí jídlo pití a ona umírá vyčerpáním. Nosiči s mezky se dostanou k mrtvé a ženě a vidí, jak stále drží své dítě v náručí a ono saje mléko z jejího prsa.

Jsme u vesnice Vallecito, které bylo jako první místo místem zázraku. Dodnes se lidé chodí k tomuto místu modlit. Pokud se stalo, že se někdo modlil za uzdravení malého dítěte a ono přežilo, bylo to přisuzováno Corree. Dělá zázraky a přimlouvá se za lidi. Stovky, ne-li tisíce podobných svatyň jsou rozesety podél cest a silnic. Lahve jsou tu pro uhasení žízně Correy.

Další typem svatyní jsou svatyně, které vzdávají poctu Gaucho Antonio Gil. Setkávali jsme se i s Gauchito Gil. Kolem svatyní vlají červené fábory. Uvnitř malých také červeně nabarvených kapliček jsou ukládány různé věci, dary, které znamenají jakýsi slib věrnosti Antoniovi…….argentinský Robin Hood……postavě, která svatyní a pohřebním místem, přitahuje desítky tisíc poutníků každým rokem. Vypráví se hodně příběhů, některé s nádechem romantiky, některé doplňují kousek reálného příběhu. Ví se, že se Antonio Gil narodil 1847 a odešel do armády. Romantická teorie se vydává cestou příběhu hněvu místního policajta, jehož snoubenka se do Gila zamilovala.

Ta druhá varianta nabízí verzi, že Gilem byl nazýván každý, kdo dezertoval. Ta co má ráda Robina, udělala s Gila poutníka, který krade bohatým dobytek a dělí se s chudými, kteří mu za to poskytují ochranu. Ať byl kdokoliv, jednoho dne byl chycen a odsouzen jako dezertér. Byl pověšen za nohy na strom a měla mu být sťata katem hlava. Gil žádá kata, aby jeho tělo pohřbil do země. Když tak učiní, uzdraví se jeho syn, který je smrtelně nemocný. Kat hlavu po akci přináší do vesnice a dozvídá se, že Gil byl omilostněn. Brzo co? No co kate naděláš……některé informace se šíří opravdu pomalu a někdy přijdou pozdě.

Kate!!!!!! Jdu ho pohřbít. Jak řekl, tak učinil a syn se mu uzdravil. Slova šla tak rychle od úst k ústům…….legenda byla na světě. Na místě odpočinku Gila lidé postavili kapličku……..dneska je těch kapliček …….hmmm nevím…nikdo je nespočítal.

A ti, co věří, že se zázrak stal, přinášejí na tato místa dárky……peníze, cigarety, fotky, nože, hračky, gumičky do vlasů, sponky…….tak tyto atributy mě zmátly….nech to bejt….měl dlouhý vlasy né…..jasně...!!!!!!! Ten zázrak se měl stát …..stal se 8. ledna. Pokud jedeš kolem autem, zatrub a přežij to malé zdržení na tomto místě…..nebo sem vůbec nejezdi.

Argentina inklinuje k nejrozmanitějším kulturám a zároveň je těmito rozmanitostmi kultur i ovlivňována. Potkali jsme hodně rodin a za zmínku nestojí jen rodiny, které mají italské, španělské či baskitské předky, ale hlavně rodiny, jejichž kořeny sahají až na Ukrajinu. Stalo se mnohokrát, že někdo z rodiny donesl černobílé fotky. Lidé nosí i příjmení svých předků a nosí je hrdě. La Pampa je typická oblast pro komunitu ukrajinskou. Určitě nejvíc multikulturní je Buenos Aires. Jasně, že Argentina je domovem domorodých obyvatel. Nejvíc jich stále žije v Patagonii…..100 000????

Rod Mapuche přišel do Argentiny z Chile přes Andy. Lidé věřili, že vše dobré je od slunce a to je na východě. Tak hledali půdu směrem k slunci. Dnes i v této komunitě má svoji nezastupitelnou roli Machi…šaman. Tato funkce je obvykle svěřována ženám, které se starají o nemocné, odhánějí zlo svými obřady, ovlivňují počasí a úrodu, vztahy v komunitě.

Tyto ženy jsou vzdělané hlavně v oblasti používání bylin. Jejich zem je biologicky rozmanitá. Od Juana Carlose, to je můj učitel španělštiny a student češtiny, jsem se dozvěděla, že i jemu pomohly. Řemeslo je curanderismo a baba je curandera. Prostě tě nějak vycurýrujou. Je fakt, že mnoho lidí odchází do velkoměst a jejich kultura i jazyk postupně zaniká. Na druhé straně obyvatelé i přes to věří ve spirituální vztah k zemi, k horám, skalám i jezerům. Jenže tady jsou taky komerční zájmy ropných společností.