|
Den osmnáctý…
18. ledna 2012
Ráno nesvítí sluníčko, ale jen lampa před
stanem. Velký náklaďák přijel pro basuru. Chilská rodinka odjíždí.
Vyměníme si kontakty. Albertogradmont@hotmail.com
Obloha se zatáhla a rozpršelo se. Martin se šel
rochnit, ale byl upozorněn, že za bouřky to není dobrý nápad. Hele
i kroupy jako velké perly začaly skákat kolem auta. Lumír se celou
dobu těší na blosfeldie. Nejmenší kaktusové kuličky k vidění. Jsou
na skalách, zalezlé ve štěrbinách. Přeparkováváme auto a jeden pán
nás informuje o situaci na cestě. Je neuvěřitelné, jak lidé tady
automaticky zareagují na situaci, a je jedno, kdo jste, prostě
pomůžou. Je po dešti, obloha se začíná vyjasňovat od údolí.
Další seňor říká, že v brodech se valí voda a
pravděpodobnost, že klesne, bude až zítra. Kluci se radují. Den
volna. Jak s volnem naložíme? Jít se podívat, kde vyvěrá termální
pramen? Dobrý nápad. Vloni se utrhla skála a voda ji donesla až k termasu.
Okamžitě vybudovali hráz, která nepustí bahno s kameny dolů. Nicméně
termální voda je křišťálová a cestou k termasu si stejně nabaluje
bahno a do pilet vtéká s make-upem nejtmavšího odstínu. U pramene
Martin objeví pro Lumíra Blosfeldii liliputanu. Ta tedy je obrovská.
Voda má teplotu kolem 70 a tím pádem je tu pěkné horko.
Druhý dobrý nápad je dát si pivko. Z hospůdky je
vidět, že první pilety se začínají postupně čistit. Další nápad je
naložit se do čtyřiceti stupňové báně. Zvednul se vítr tak rychle,
že jsem nestačila chytit ručník, který si klidně vzlétnul a přistál
na hladině. Chopím se koštěte a vymetám spadané listí. Co dál?
Vyšplhat se na vyhlídku a vyfotit si kvetoucí alexanderii.
Hezký pohled, ale co se děje kolem řeky, vidět
není.
Mám nějaký hlad, zmínil se Martin. Tak dáme
gulášovku s burgulem a Lumír přikrájí Chorizo. Blíží se večer a
poslední informace o stavu cesty je, že práce je moc obtížná. Kluci
si našli spící polohy v autě, a kdo ví, co bude dál. Přesně v půl
sedmé večer přijíždí komando usměvavých čtyř chlápků se zprávou, že
cesta je průjezdná. Jeďte pomalu. Poděkuju. Martin se uculuje, kdyby
věděli, co častokrát projíždíme.
Tak to je síla. Babička říkávala, psům a koňům
nevěř. Určitě měla na mysli Česko. A pak také říkávala, že před
vodou a ohněm nikdy neutečeš. Byla moc moudrá, měla pravdu. To, co
vidíme před sebou, je neuvěřitelné. Nepřipadalo nám, že tolik prší.
Z masivu hor tekla voda, kudy chtěla. I když mosty jsou připravené
na nával vody, v tomto případě sílu vody a balvanů nevydržely.
Rozsáhlé území si urovnala voda podle svého. Klobouk dolů, jak během
jednoho dne dali cestu do takového stavu, aby se auta dostala na
druhý konec.
Auto před námi se zabořilo do písku. No a my
potom taky.
Vyskakuju z auta, už mechanicky, a přidávám se
ke dvěma chlápkům, kteří začali tlačit. No teda jaksi auto. Moc
poděkuju a mažu za autem. To byl běh. Nafotím fiambalskou událost.
Martine, zastav. Musím, žadoním. Teď ne, jedou
za mnou auta. Nikdo za tebou nejede, zastav mi tady. Tak teda ne.
Prý až za chvíli. Jsme už ve městě. Bomba, nejlepší místo je,
zastavit na hlavní třídě. Neboj, někam odbočím. Ty, jovka, vybral
jsem si tu nejdelší ulici, zjistil Martin.
Ubíhá den za dnem, je zase večer. Cestou uvidíme
balneario. Dobrý místo. Tady něco smrdí, tady spát nebudu, nasál
něco Martin svým citlivým nosanem. To jen spálili basuru. Pár kapek
deště a bude po zápachu plastů. Pamatuješ? I u větších doutnajících
smetišť jsme spali, tady je to v pohodě, uvidíš. Možná větší problém
jsou kameny na stromě, u kterého má stan Lumír. Jasně, že tam
nerostou, ale někdo je tam hodil. Nikdo nemá hlad, ale mám uvařit
polévku, prý je to tradice. Dáme… brokolicovou.
Místní chlápci, co to tady spravují, se
zastavili nám rozsvítit světlo. Martin začíná s nimi klábosit a
dozvídá se, že jeden z nich má předky ze Sicílie. Tak hned na to
zareaguje, siciliáno mafiáno. Zasmějou se.
My s Lumírem vzpomínáme na dětství, já na život
na statku a Lumír, chlapec z města, jak jezdil k babičce na venkov.
Kluci se těší, že se konečně vyspí po včerejším mumraji. Hlavně není
horko, je příjemný chládek. Příjemný chládek na kraji města
Tinogasta.
Pokračování
příště…
|
