|
Zajímavé pohledy účastnice zájezdu, manželky gymnofila
Martina Tvrdíka, která díky tomu že je nekaktusářka, vidí kaktusovou
přítomnost s patřičným nekaktusovým nadhledem…
14. ledna 2014
Horká noc. Řekla bych i horké ranní kamzičení po skalách,
jak najít plody Gymnocalycium glaucum.
Možná by bylo dobré prozkoumat i další skály. Nová silnice se
klikatí před námi. Koleje! Martine, udělej aspoň mašinku, když
nemáme gymna.
To je bomba. Salado Pueblo. Kamenité kopečky. Kytky jsou v porovnání
s Pocapabama modřejší a s kratšími trny. Gymna rostou pod nízkými
keři. Lokalita je bohatá na nezralé plody.
Zastavuje na GPSce označené Cordobita. Prý tu Martin našel jedno
glaucum. Slovy jedno, které jsme nenašli. Jen pilziana. Jen Martin
ví, co to minule viděl.
Směr Pituil. Je 12:30 a teplota 35 stupňů. Nad námi jasno, nad
horama oblačno. To je panečku řád. Tam, kde končí jedna vesnice,
hned začíná druhá. Alpasinche, chaupihuashi a …a nostalgická
vzpomínka na rok 2006. První Martinův šok z gymen. Létal jsem po
lokalitě sem a tam, usmívá se Martin.
V San Blas v obchodě prodávají všechno. Jídlo, hračky, knoflíky,
vlnu na pletení, svíčky na hrob.
Zajedeme na koupadlo do Andalucas, ne? Jasně. Málo lidí. Můžeme si
vybrat sezení podle chuti. Stolek, stolek a stolek, nikde nikdo.
Minule tady nebylo ani jedno místo volné. Jó, časy se mění. V řece
je málo vody. Číhneme se i za řeku. Martin hledal polycefala a
objevil kaskády s mega balvany. Paráda. Romantika. Každá partnerská
dvojice se usadí ve své tůňce. My taky.
Za Villa Mazán, 6 km západně, na nás čekají svahy s drtí kamínků.
Akce. Každý si najdi svoje gymno. Vidím, jak Martinovi ujíždějí
nohy. Raději vezmu kopec z druhé strany. Sem se můžu vrátit
kdykoliv. Začínám u kvetoucího Pyrrhocactus bulbocalyx. Jasně, že
jsem se zeptala, jak se těm koulím nadává.
Trpělivost hosejky přináší. Martin si osobně přišel prověřit, zda
jsem je skutečně našla. Taky se chci podívat na hosejky z vrcholu
křížové cesty. Nádhera, tají se mi dech. Nejen z těch hosejek, ale
i z toho, že jsem po šutrech nesjela nazpátek dolů.
Můj údaj je RN60, 1162 km. Hosejky v rovině. Martin mluví
o křižovatce RN 46 x RN 60.
Nevěřím tomu, co vidím. Chodím po rovině jako baletka a ukazuju
prstem pod keře. Tady a tady a tady…a tady ta, ta má zlatohnědé
trny. Co je prča? Martin uvěřil tomu, že i v suchém plodu mohou být
semena. Vezme plod, rozlomí ho a suchá semena rovnou nasype do
sáčku. To je servis od mravenců.
Mažem do Pománu do balnearia. Zatímco Martin debatí s místním
správcem, který je z Chile, nervózně pozoruju divadlo na protějším
strmém kopci. Dva volové a ani jeden nechce uhnout. Černý strčí
černobílého ze skály tak, že se roluje mezi křovím asi 20 metrů
dolů. Nedýchám… skončil na keři a po několika sekundách seskočí na
cestu a vrací se na místo souboje. Setkali se znovu a opět ani jeden
z nich nechce uhnout. Setmělo se, nevidím na ně. Slyším jen, že
jeden řve jako tur a druhý taky.
Argentina
2013/2014 - díl 1. |
2. | 3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8. |
9. |
10. |
11.
|
