Sinningia bullata
Chautems & M.
Peixoto (2010)
|
 |
Sinningia bulata - habitus |
Sinningia bulata - poupě květ i plod |
Kdo si při otvírání sezóny v DKnL na výstavě Květy Lysá n. L.
nebo při Zamykání sezóny 2015 koupil sazenici se jmenovkou
Sinningia florianopolis, ten opravdu nezaváhal. Rostlina byla
objevena v roce 2006, popis byl publikován v prosinci 2010 a za
5 let už ani u nás není extrémně vzácným špekem. Žijeme ve
zrychlené době, svět se díky přerozvinuté dopravě a internetu v mnoha ohledech zmenšil. Ctím však tradice, a tak kaktusářský
pojem z 60. let min. století rád používám i pro sukulenty, které
se na první pohled zalíbí každému, kdo má kytky rád. Nejdříve
musím připomenout, že správné jméno je Sinningia bullata, kdežto
provizorní pojmenování bylo podle oblasti výskytu, kterou mj. je
Florianópolis, hlavní město státu Santa Catarina v jižní
Brazílii.
Základem dospělé (kvetoucí), až 30 cm vysoké rostliny je
kulovitý kaudex se středovou miskou (prohlubní), v níž se
vyvíjejí základy nových stonků. Ty jsou bylinné, až 8 mm tlusté,
listy jsou vstřícné, s oválnou, výrazně hrbolatou čepelí a
stejně nápadnou žilnatinou. Svrchní strana listů je matně
lesklá, spíš světlezelená, ale spodní strana extrémně odlišná,
jakoby z jiné rostliny. Stejně jako mladá internodia stonků je
hustě porostlá sněhobílými chlupy. Kvetením se hodně podobá
Sinningia lineata, oranžově červené trubky jsou 4 až 5 cm
dlouhé. Po otevření květu dorůstá blizna na dotek prašníků
zhruba za 48 hodin, rostlina je samosprašná, opylení je možné
ještě během dalších 24 hodin, pak už blizna i prašníky rychle
zasychají. Plod je tobolka se 2 pouzdry, semena jsou zralá, až
když plod po stranách pukne a prachová semena je snadné vysypat
na vhodnou podložku.
|
Sinningia bulata - kaudex |
Moje pozorování potvrzuje zkušenosti publikované na internetu,
že rostlina je schopná kvést skoro celý rok, pokud ji udržujeme
na světlém místě, s teplotou kolem 20 °C a zaléváme hned, jak
povrch substrátu vyschne. Běžně kvete uprostřed zimy, fotky jsou
pořízené 26. ledna 2016, jiná rostlina S. bullata mi kvetla jak
v prosinci 2014, tak před Vánocemi o rok později. Ale znovu
připomínám, že toto vše platí jen v případě, že rostliny
nenecháte odpočívat bez vody a při teplotě jen kolem 10 °C.
Přezimování siningií zas tak jednoduché není. Jsou druhy, které
jako dvouleté semenáče přežijí dlouhé zimní sucho jako kaktusy a
naopak jsou druhy, jejichž hlízy se po měsíci úplného sucha
proberou do nové vegetace jen velmi obtížně, nebo odumřou
natrvalo a je nutné znovu shánět semena. Výsevy nejsou obtížné,
ale to platí o všech příbuzných rostlinách a popis pěstitelské
praxe by zabral delší samostatnou kapitolu příspěvku do
internetových novin.
S řízkováním rozdělených stonků nemám žádné zkušenosti, za
zmínku i za pokus však stojí poznatky, že v přírodě tvoří
stolony s dceřinými hlízkami. A to při kladném ověření v našich
podmínkách by byla pěstitelská bomba, jako v případě množení
druhu Sinningia tubiflora.
|