Bombax ellipticum
je
rostlina, která už v našich sbírkách
sukulentů zdomácněla, i když je stále
považujeme za jeden z klenotů Mexické flóry.
V domovině, v rozlehlém areálu teplých
oblastí od Sonory po Chiapas a poloostrov
Yucatán, roste jako 10 až 15 m vysoký strom.
 |
|
 |
| |
|
Bombax elipticum |
Má
opadavé listy, které však shazuje jen při
dlouhotrvajícím suchu. Ty jsou dlanitě
dělené, jejich plocha je značná, v kultuře
proto pamatujeme na pravidelnou zálivku. Při
teplém zimování na jižním okně můžeme
udržet listy po celý rok. Stonek má charakter
baňky již v útlém věku, ať se jedná o
semenáč nebo řízkovance. Jako řízek lze
vzít kousek letorostu se 3 pupeny (nebo jen
jizvami po listech). Po namočení do
stimulátoru jej sázím ihned do běžného
substrátu a umístím v teple, nejlépe pod
sklenici od kompotu. Může „stávkovat”
dlouho, někdy i čtvrt roku, ale dokud není
totálně shnilý, nevzdávám se. Koření
zvolna, žádá si pěstitelského “bobříka
trpělivosti” ale když už konečně vystrčí
první mladý list, pak je zpravidla vyhráno.
Při pěstování jako bonsai se každoročnímu
zkracování přírůstků nevyhnu a tím je
vždy o několik řízků postaráno.
Stonek bombaxu
má další přednosti. Nejenom že je robustní,
ale též efektně vybarvený kombinací
hnědých a zelených skvrn či proužků. Opět
platí pravidlo, že hluboký řez podpoří jeho
tloustnutí i rozvětvení. Stává se, že
adventivní pupeny se naprosto nečekaně objeví
kdekoliv na ztlustlé bázi. Závisí pouze na
vkusu pěstitele, zda novou větévku nechá
růst, nebo ji pro další tvarování
nepoužije. Ještě dvě maličkosti z praxe:
Přezimovat lze též na sucho, v chladnu (5 až
10oC, v létě pak pozorně hlídejte
výskyt svilušky!
Brachychitony
jako bonsaje
Dnes
nabízím snímky dvou druhů Brachychiton
acuminatum a B.
rupestris pro inspiraci budoucím
zájemcům o tyto rostliny. Podrobně bylo
popsáno celkem 6 druhů brachychitonů
v knížce Sukulenty jako bonsaje, proto se
omezím jen na několik poznámek: Všechny druhy
mají typicky pachykaulní, více či méně
ztlustlé kmeny. Nevadí jim tedy dlouhodobé
sucho a zálivka prováděná až po vyschnutí
substrátu. Vynikajícím způsobem snášejí
řez, i když (hlavně mladé rostliny) raší
nejraději jen z posledního pupenu, který
zůstal po řezu větvičky.
 |
|
 |
Brachychiton
acuminatum
|
|
B.
rupestris
|
Rozmnožování
se provádí hlavně semeny, která se už
dovážejí i do ČR. Semena velmi dobře
klíčí na vlhké vatě a po přesazení do
kelímků semenáčky rychle rostou při
pokojové teplotě. Za pouhé 4 týdny mají
klíčenci dobře viditelné ztlustlé kořeny a
pachykaulní stonky. Nezkušené pěstitele
často překvapí zejména u druhu Brachychiton
rupestris heterofylie (různolistost), kdy
další listy na téže větvičce mají
diametrálně odlišný tvar. Závěr je
jednoznačný: sežeňte si rostlinu některého
z brachychitonů - určitě vás nezklame !
|
)
)
