Sukulentní bonsaje Jana Gratiase (13)


Pachycormus discolor
je u nás prozatím málo pěstovanou rostlinou i mezi pokročilými pěstiteli nekaktusových sukulentů. Na poloostrově Baja California roste jako endemitní druh ve společenství burser, agáví, juk, kaktusů a jiné xerofytní vegetace. Jako strom s pachykaulním a bizarně větveným kmenem dorůstá výšky kolem 10 m. V našich podmínkách se stromového vzrůstu se nemusíme obávat, roční přírůstky jsou jen řádově centimetrové. Největší okrasou je papírová odlupující se borka, červená barva mladých větviček a husté olistění v době vegetace. Listy velmi citlivě reagují na sucho a opadávají, ale tříleté a starší semenáčky umí v naší zimě přečkat i několik měsíců bez vody při teplotách kolem 10 oC.

V mládí jsou však rostlinky náročné na vodu a musíme je zalévat pravidelně podle počasí (resp. teploty v místnosti) po celý rok. To bylo zjištěno metodou pokusů a omylů, neboť mladé rostliny mají jen slabý stonek a tím i málo vodozásobního pletiva pod kůrou ztlustlého kmenu. Teprve s přibývajícím stářím kmen i větve dřevnatí a tvoří i tzv. adventivní pupeny. Stříhat, řezat či zaštipovat je můžeme v každé roční době, tím dosáhneme tvarů podle své fantazie a zároveň podpoříme tloustnutí kmene. Pachykormusy množíme semeny nebo polodřevitými řízky. Semenáčky jsou dosti choulostivé na přehřátí i přeschnutí substrátu, velké ztráty vznikají při prvním pikýrování, proto je vhodné nakupovat jako výchozí materiál alespoň tříleté rostliny u specializovaných firem nebo renomovaných pěstitelů. (Na snímku je rostlina ze sbírky Luboše Hojného ve Dvoře Králové nad Labem.)

Momordica rostrata
patří do čeledi Cucurbitaceae (tykvovité), pochází z tropické východní Afriky a dnes je to již klasická kaudiciformní rostlina, jejíž stonková báze může narůst až 25 cm v průměru. Na vrcholu kaudexu vyrůstají z vegetačních pupenů nesukulentní nadzemní letorosty s tří až pětičetnými listy s úponkami. Je rostlina dvoudomá, květy mají 1,5 až 3 cm v průměru, samčí jsou v řídkém okolíku na stopce, samičí jednotlivé, přisedlé. Plod je oranžově červená tykvička 3 až 7 cm dlouhá o průměru do 3 cm.

Pěstování je v podstatě stejné jako u druhů rodu Kedrostis, ale tzv. okurková metoda se mi neosvědčila. Rostliny (kaudexy) necháváme v době klidu v nádobě, velké kusy je možné přezimovat na sucho bez substrátu. Je to druh s bizarními tvary kaudexu, který nelze upravovat podle nějakého doporučovaného stylu. Výhony vedeme po drátěném oblouku, vhodnější je však jejich pravidelné zkracování nebo stáčení do spirály, aby se časem staly samonosné. Rozmnožování se provádí výsevy semen nebo řízkováním částí vyzrálých letorostů se 3 až 5 očky.


Text a foto
Jan Gratias

 

 Související články
Sukulentní bonsaje Jana Gratiase 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 (1-12/2002)
Sukulentní sloupek Sváti Ryby (8/2001)
Sukulentní sloupek Sváti Ryby (10/2001)