Sukulentní bonsaje Jana Gratiase - květen 2002



Aeonium hybridní
není ani v původní domovině na Kanárských ostrovech vzácností. Jedním z rodičů vyobrazné rostliny bylo zřejmě Aeonium arboreum, které je samotné velmi proměnlivým druhem s několika poddruhy varietami.

Aeonium hybrid

Rostlina má keříčkovitý vzrůst, tenké drátovité výhonky, které se rychle vyholují a listová růžice zůstává jen v silně redukované podobě na vegetačních vrcholech. Jednotlivé rozety mají průměr od 3 do 7 cm (podle míry zastínění a přísunu vody). Je zajímavé, že lepšího vzhledu dosáhneme malými dávkami vody a pokud je to možné i letněním venku po celou sezónu. V zimě je opravdu třeba podstatně omezit zálivku a nebát se, že zaschnutí spodních listů růžice rostlině nějak ublíží. Pěstování je velice snadné, vrcholové řízky můžeme rozdávat všem začátečníkům, protože ihned po zasazení jim budou dělat radost. Není nutný žádný speciální substrát ani základní kaktusová směs, pouze v příliš výživné zemi roste i toto hybridní Aeonium arboreum příliš bujně a jak už bylo řečeno rychle ztrácí „přirozený vzhled”.

Aeonium sedifolium
je u nás pořád ještě málo pěstovaný druh. Pochází z Kanárských ostrovů La Palma a Tenerife, kde ve volné přírodě tvoří polštářovité trsy nízkých keříků. Výhony jsou 10 až 15 cm vysoké, vysoce sukulentní listy jsou drobné, kyjovité, jen 8 až 15 mm dlouhé, s podélnými purupurovými proužky a zůstávají jen na vrcholu větviček v miniaturních růžicích. Na starších rostlinách se tvoří (v poměru k celkové velikosti rostlin) mohutná květenství žlutých květů.

Aeonium sedifolium

Je to skutečně půvabná miniaturu, která nepotřebuje pravidelnou péči. Vyžaduje pouze maximum světla, po přemístění do stínu rychle reaguje změnou vybarvení listů a růstovými deformacemi. Miluje letní umístění na volném prostranství, které je pro udržení tvaru a kompaktního vzhledu velmi nutné. Přezimuje téměř nasucho, jen při velmi opatrné zálivce po kapkách a jen tehdy, jestliže lístky v růžici začínají vadnout. Pro tvarování podle některých stylů bonsají se hodí např. koště, vícekmenný strom, nebo lesík. Aeonium sedifolium bohužel nesnáší příliš hluboký řez do starého dřeva, proto při tvarování musíme zvažovat, jak hluboko každý výhon zkrátíme a řežeme jen v místě, kde začíná letorost. Jako sazenice lze použít malé, asi 3 cm vrcholové řízky.


Jan Gratias