Sukulentní bonsaje Jana Gratiase - duben 2002


Crassula obvallata
patří do skupiny nejodolnějších velkých druhů tlustic, jakou je např. Crassula ovata (dříve portulacea). Je to prostě mimořádně odolný druh pro suché byty a pro ty pěstitele, kteří nemohou nebo nechtějí věnovat svým rostlinám pravidelnou péči.

Crassula obvalata, Gratias

Crassula obvalata pochází z jihozápadní Afriky. Je to keříčkovitá rostlina, která se od počátku růstu větví, hlavní i postranní stonky se po delším období sucha rychle vyholují a shluky listů zůstávají na vrcholu každé větvičky v jakési falešné rozetě. Chceme-li udržet její relativně vzpřímený růst a kompaktní tvar, musíme rostlinu pěstovat ve tvrdých podmínkách. Od jara, když pomine hrozba ranních mrazíků, přeneseme rostlinu ven a umístíme na plné slunce. Dále jsou vhodné jen malé dávky vody, na živiny chudá půdní směs a občasné zkrácení příliš přerostlých větviček. Takto pěstovaný druh lépe kvete drobnými květy nahloučenými ve falešném okolíku. Naopak, rostliny příliš hýčkané vodou a živinami (hnojením) kvetou neochotně a jsou nezdravě vytažené. množí se vrcholovými řízky, které často mají už připravené tzv.čekací kořínky.

Adenia glauca
má domovinu v Botswaně a severních oblastech JAR. Stonek je na bázi kulovitě ztlustlý (průměr až 40 cm), v horní části vyrůstají větve s nesukulentními listy s typickým šedozeleným povlakem a úponkami, které rychle dřevnatí. Pěstování v našich podmínkách je shodné jako u jiných zástupců rodu. Potřebuje teplo a výživnou zem, v době vegetace vydatnou zálivku. V suchém prostředí je to velmi odolný druh, jehož bujně rostoucí nadzemní výhony je nutné buď stáčet do samonosného oblouku, nebo vést po nějaké opěře (žebříčku z latěk nebo opěrné spirále). Rostlině vyhovuje spíš mírné zastínění než prudké slunce, bazální část roste pomaleji než např. u Adenia digitata.

Adenia glauca

Na snímku je výpěstek př. Hlaváčka z KK Rakovník, který je zasazen do nádoby ze dřeva na plochém kameni. Rostlina byla pravidelně přesazována a při tomto úkonu vždy o 1 - 2 cm povytažena nad předchozí úroveň substrátu.

Adenia glauca snáší řez velmi dobře, průběžné zkracování výhonů podporuje tloustnutí stonku a je koncem jara a v létě velmi nutné. Rozmnožuje se snadno vegetativními způsoby (řízkování, hřížení).
Jan Gratias