Cissus tuberosa
je mexický sukulent z čeledi Vitaceae
(révovité), v našich sbírkách již
zdomácnělý a dostatečně rozmnožený. Z
částečně nadzemního kaudexu o průměru až
30 cm vyrůstají výhony s úponky a
nesukulentními listy, které jsou opadají už
po krátkém období sucha. při dostatečném
přísunu vody jednotlivé články druhotně
tloustnou a vytváří hlízovité zduřeniny.
 |
|
 |
Cissus
tuberosa
|
|
Cotyledon
orbiculata v. higginsiae
|
Cissus
tuberosa je velmi oblíbený pro svou
nenáročnost a snadné rozmnožování. Dobře
roste při běžné pokojové teplotě, do
vegetačního klidu jej přivedeme kdykoliv,
pokud na delší dobu přerušíme zálivku.
Minimální teplota pro úspěšné
přezimování na sucho je 8°C.
Pěstuje se ve výživné humózní zemi, jejíž
propustnost se vylepší drobným štěrkem. Z
nadzemních zduřelých článků lze vypěstovat
mnoho originálních, nepravidelných až
bizarních nadzemních tvarů (viz populární a
docela dobře napodobitelný "pták
Kiwi" pěstitele Jindy Kobra z Nového
Bydžova). Výborně snáší hluboký
zmlazovací řez, protože adventivní pupeny
raší i z nejstarších částí kaudexu.
Řízky ze zralých částí výhonů s alespoň
dvěma internodii zakoření i v čisté vodě,
řízky s hlízovitou zduřeninou stonku
zakoření položené na plocho na mírně
zvlhčovaný písek. Na snímku je zvláštní
forma s lesklým zakulaceným kaudexem (exponát
ze sbírky Dr. Ryby v Rakovníku).
Cotyledon
orbiculata v. higginsiae
se od jiných
variet druhu liší hnědými drátovitými
stonky, množstvím vzdušných kořenů a
kyjovitými 3,5 cm listy žlutozelené barvy. Je
to mimořádně odolný a vděčný materiál pro
úplné začátečníky. Pěstování se totiž
nijak neliší od ošetřování jiných
kotyledonů nebo nejodolnějších druhů
tlustic. Je to zajímavý drobný druh, který
potřebuje spíš nešetrné zacházení, tj.
malé dávky vody v nepravidelných intervalech a
umístění volně na plném slunci.
V bytě nebo ve
skleníku však vyžaduje pozornost - příliš
vysoké teploty a prudké slunce rostlině vadí
stejně jako větší zastínění, takže v
těchto prostorách je určitým uměním najít
podmínky, v nichž jsou vyvážené střední
hodnoty světla, tepla a vody. Vyholování
stonků se dá úspěšně zabránit citem pro
zálivku - příliš mnoho vody rostlině vadí,
napité listy se snadno odlamují, úplné sucho
zas přivádí rostlinu do vynuceného
vegetačního klidu. Nepotřebuje příliš
velkou pěstební nádobu a bohatě mu stačí
základní kaktusová směs.
Rozmnožuje se
vegetativně, kromě vrcholových řízků
zakoření i jednotlivé dvojice (páry) listů s
kousíčkem stonku. Řízky vydrží
životaschopné i po 6 měsících v úplném
suchu - jsou jen hodně scvrklé a mají
výrazné čekací kořínky. Na snímku je
důkaz. že v malé nádobě lze řadu let
udržet i takovou to miniaturu.
|
