Adenia stenodactyla Harms (1923)
je kaudiciformní rostlina „klasického střihu“, tj. s tlustým
řepovitým kořenem a jednoletými dužnatými stonky, které na konci vegetace rychle
opadávají a nakonec zcela zaschnou. Horní část kaudexu je kulovitá (může mít až
10 cm v průměru) a pod zemí zvolna přechází v typický kužel.
|
Obr. 1 - Adenia stenodactyla (olistění) |
Základem nadzemní části je zpočátku vzpřímený stonek se střídavě
postavenými typicky „mučenkovitými“ listy. Na starších kaudexech vyraší více
lodyh najednou a velmi brzy vytvářejí jemné a přitom pevné úponky, které
vyrůstají zvláštním způsobem společně s krátkým listovým řapíkem. Když úponky
nenajdou nějaký opěrný bod, tak vadnou a zasychají, když se naopak uchytí
(drátu, tyčky a pod.), tak se několikrát pevně ovinou a zdřevnatějí. Květenstvím
je řídký hrozen, který plynule vzniká z vrcholu lodyhy a obsahuje maximálně 10
zvonkovitých květů. Ty bývají zpravidla oboupohlavní, ale žádnou vzácností
nejsou ani květy pouze s pestíkem nebo s tyčinkami,
což je případ vyobrazené (samčí) rostliny. Plod je poměrně velká, až 6 cm dlouhá
oválná bobule se 40 až 60 semeny.
|
Obr. 2 - Adenia stenodactyla (samčí
květy) |
Původní domovinou této málo známé rostliny je hornatý areál na
jihu Keni a severozápadě Tanzanie. Ve sbírce se do vegetace probouzí až když je
v květnu trvale teplé počasí, lodyhy mají poměrně krátkou životnost a již na
začátku září vadnou a opadávají. Jistotou úspěšného pěstování je čistá pemza a
opatrná zálivka na začátku i na konci vegetace.
Máte
podobné nebo jiné pěstitelské zkušenosti? Podělte se s námi
všemi a pište (mailujte), třeba jen
vzkazy jednou větou na gratias@tiscali.cz.
|