Sukulentní bonsaje Jana Gratiase (39)

Ficus petiolaris ssp. palmeri (S. Watson) Felger & C.H. Lowe

Tato rostlina spolu s dalšími blízce příbuznými poddruhy, varietami a formami se uvádí pod různými jmény už od roku 1889. Jisté je však především to, že pochází z Mexika a v různých obměnách (hlavně v případě listů) roste od Baja California až po státy Oaxaca a Chihuahua. Současné názory botaniků se shodují v konstatování, že Ficus petiolaris (který máme zafixovaný v podobě mladých rostlin s výrazným polokulovitým kaudexem) je rostlina nesmírně variabilní a dohadovat  se o správném pojmenování jen podle tvaru listů (které jsou v kultuře také trochu jiné než ve volné přírodě) je přinejmenším zbytečné plýtvání časem.

Pěstování v našich podmínkách je velice snadné a pro mě je to po 20 letech pozorování rostlina velmi nenáročná a zcela jistě odolnější (například vůči nebezpečné kombinaci chladu a vlhka) než velmi populární Ficus petiolaris ssp. petiolaris se listy méně kožovitými a srdčitého tvaru.

Vyobrazený kousek je řízkovanec z roku 1990 (!). Vždy rostl. v malém množství substrátu , v těsné nádobě a často byl řezem udržován v pokud možno nejmenších rozměrech. Už mnoho let přezimuje ve skleníku, kde je v mrazivých dnech jen 8 až 10°C a pokud chci i v tomto období zachovat jeho olistění, dostává trochu vody jednou za 2 až 3 týdny. Od května do září je pak ve skupině letněných rostlin na otevřeném balkónu, kde v nejteplejších letních dnech zřejmě vzpomíná, jak jeho pradědečkové dostávali teplotní záhul někde na skalnatých stráních v Mexiku. Oválná miska na snímku má rozměry (v. x š. x d.) 5 x 5 x 20 cm.