Sukulentní
bonsaje Jana Gratiase (15)
Uncarina
roeoesliana
- pochází z
jižní části Madagaskaru a patří do
čeledi Pedaliaceae, v níž je
součástí společenství takových
sukulentních specialit, jako jsou druhy
rodů Pterodiscus nebo Sesamothammus.
Jde o druh, jehož bizarní morfologické
zvláštnosti by zasloužily zvláštní
monografii. Uncarina roeoesliana
je stonkový sukulent s velmi ztlustlým
základem kmene. Listy mají dlouhé
masivní řapíky, čepel je plstnatá,
po rozemnutí výrazně aromatická. Již
u mladých rostlin (za 6 až 8 měsíců
od výsevu !!!) se objevují velké
žluté trubkovité zygomorfní květy.
Mimořádně zajímavé jsou také plody
- dvoudílné srdčité kapsle poseté
trnitými výrůstky, na jejichž konci
je dvojitá harpunová špice. Trny jsou
neobyčejně "chytlavé" a
každý dotek ruky je bolestivě cítit.
Jde totiž o typicky zoochorní plod
snadno se zachycující na srsti
zvířat, která tím pomáhají
rozšiřovat semena do okolí.
|
Uncarina roeoesliana
|
-
- Unkariny
jsou v našich sbírkách pořád ještě
raritou, která se ani v
západoevropských sbírkách moc dlouho
nepěstuje. Naštěstí pro všechny
nové zájemce o tyto rostliny padl již
mýtus o velmi obtížném
rozmnožování. když se 2 kvetoucí
rostliny sejdou, není problém navzájem
opylit jejich květy. Výše popisovaný
plod roste velmi rychle a v létě v
našich podmínkách uzraje do 2
měsíců. Zralost se pozná zřetelným
puknutím švu jinak velmi tuhé tobolky,
v každé její polovině bývá 7 až 9
velkých černých plochých semen se
zvrásněným povrchem. Zatím jsem
nedělal pokusy s jejich dormancí, ale
výsev do 3 měsíců po sklizni byl
opravdu bez problémů.
-
- Základní
„madagaskarskou” podmínkou pro
úspěšné pěstování je teplo
(minimum 18 oC, raději více
než 20 oC po celý rok ).
Dostatek světla je samozřejmostí, ve
stínu se stonky rychle deformují.
Substrát by měl být rašelinový.
Pokud nemáme k dispozici holandskou
univerzální směs, jejímž základem
je drcené kokosové vlákno, je vhodné
namíchat směs rašeliny nebo lignocelu,
písku a perlitu v poměru 2:1:1.
Zálivka musí být vydatná,
přihnojování jednou za 14 dní je
vzhledem k doporučenému složení
substrátu a spotřebě živin na tvorbu
listů nutné a ve srovnání s jinými
kaudiciformními druhy velmi nutné.
Možnosti tvarování jsou omezené,
avšak některé semenáče z u nás
vypěstovaných semen mají charakter
kořenů podobný jako Adenium obesum a
stejně dobře reagují na seříznutí
vrcholové partie stonku. Snad je
přiložená fotografie dostatečně
inspirativní.
|
- Text a foto
Jan Gratias
|