Sukulentní
bonsaje Jana Gratiase (18)
- Euphorbia
woodii N.E.Br.
Synonyma: Euphorbia
pugniformis, E. procumbens.
-
Tento nádherný a v současnosti u nás
již snadno dostupný sukulentní pryšec
z okruhu tzv. medúzovitých euforbií
pochází z provincie Kwazulu-Natal v
JAR. Má zakrslý stonek (ve stáří
tvaru obráceného kužele) a jeho
plochý střed může mít až 15 cm v
průměru. Jednotlivé boční větvičky
se kruhovitě rozrůstají do všech
stran a na konci vegetační sezóny
mohou být až 30 cm dlouhé a značně
převislé.
 |
Euphorbia woodii
|
- Tuto
euforbii spolu s příbuznými druhy
považuji za dokonalý sukulent, protože
v zimě snesou jako kaktusy od listopadu
do dubna úplné sucho a zásobní látky
včetně vody přečerpávají právě z
výše popsaných dužnatých větviček.
Na konci období sucha lze suché
větvičky snadno odstranit (pozor – ty
méně zaschlé neodlamovat násilím,
zbytečně by tak vznikaly otevřené
ranky s vytékajícím latexem), čímž
necháme vyniknout ozdobným jizvám na
kaudex. Rostlina zraje jako víno –
čím je starší, tím je hezčí a
zjistil jsem (zřejmě to, co mnoho
jiných pěstitelů), že přesazení do
vysoké nádoby s menším průměrem
není samoúčelné, ale velmi výhodné
právě pro tvar kaudexu.
Euphorbia woodii je skutečně odolný a
nenáročný druh jehož ošetřování
nečiní ani začátečníkům žádné
větší potíže. Rostlina dobře roste
v základním kaktusovém substrátu,
stačí jí nepravidelná nárazová
zálivka a bez problémů snáší
letnění na plném slunci.
Roznožování jsem podrobně popsal v
knížce Sukulenty jako bonsaje, takže
poslední otázka zní, zda tento druh
lze zařadit mezi sukulentní bonsaje,
nebo nikoliv. Já jsem si pro sebe
odpověděl, že ano. Podle pozorování
těchto rostlin ve sbírkách či z
návštěv výstav klasických bonsají
se stále více se přikláním k
názoru, že styl „kaudex v misce“
není jen blouznivý výplod
kaudiciformního nadšence …
Euphorbia
stellata Willd.
- Pochází z
lokalit v pobřežních oblastech
provincie Západní Kapsko v JAR. Patří
do skupiny geofytních sukulentních
pryšců a zároveň i do skupiny
kaudiciformních druhů, neboť v
přírodě roste s řepovitým kořenem
zcela ponořeným do země. Nad povrchem
lze v době vegetace objevit pouze
přízemní růžici plochých zelených
větví, které jsou silně sukulentní,
až 30 cm dlouhé a 2 cm široké, na
hranách ozdobené jemnými trny a na
svrchní straně "hadovitou"
kresbou, která zvláště vyniká při
letnění na plném slunci. Samotné
pravé listy jsou zakrnělé, objevují
se jen na mladých větvích a záhy
opadají.
 |
Euphorbia stellata
|
- Pěstování
v našich podmínkách je v podstatě
stejné jako v případě Euphorbia
woodii. Rostlina vyžaduje pokud možno
stálou pokojovou teplotu, opatrnou
zálivku a při přesazování
povytáhnout kořen nad úroveň země v
květináči. Netrpělivé pěstitele je
nutno upozornit na důležitou
pěstitelskou zkušenost, že pro vývoj
řepovitého kaudexu je vhodné nechávat
jej v prvních dvou až třech letech
zcela ponořený v zemi. Teprve starší
rostliny můžeme dávat do mělkých
misek, v nichž kaudex může zůstat z
větší části nad úrovní země.
- Tento druh
má podle mého názoru více přirozený
bonsajový vzhled než E. woodii. Nakonec
musím uvést jednu důležitou
pěstitelskou radu – v případě E.
stehlata mnohem víc platí doporučení,
málo zaschlé větvě (zejména po
suchém přezimování) neodlamujeme
násilím! Vzniklé otevřené rány s
vytékajícím latexem jsou vždy v
těsné blízkosti vegetačního středu
na vrcholu rostliny, daleko hůř
zasychají a nebezpečí vniknutí
původců houbových onemocnění je
značné. Věřte mi, tímto přehmatem
jsem v minulosti pohřbil již několik
sbírkových rostlin, takže opatrnost je
na místě a je zbytečné aby stejnou
chybu opakovali jiní, zvláště
začínající pěstitelé sukulentů.
|
- Text a fotoMgr. Jan
Gratias
|
