Sukulentní bonsaje Jana Gratiase (34)


Avonia papyracea (Poelln.) G. D. Rowley

není v našich sbírkách vzácná rostlina a často se u ní najde jmenovka se synonymem Anacampseros papyracea. Je to drobný nenápadný keřík s řepovitými kořeny a od země rozvětveným stonkem, jehož výhonky jsou ve stáří jen 5 až 10 cm dlouhé. Asi 2 mm široké zelenobílé květy se tvoří těsně pod vegetačním vrcholem stonku, plody jsou tobolky na krátké stopce.

Skutečnou krásu rostliny můžeme poznat až při pozorování pod lupou. Stonky jsou jen 5 až 8 mm široké a hustě obalené spirálovitě uspořádanými šupinovitými listy. Stříbřitý, velmi efektní vzhled stonků je způsoben šupinovitými listeny, které jsou bez pigmentu a z větší části překrývají vlastní zelené listy.

Pěstování není obtížné, pokud máme jednotlivé rostliny v malé nádobě s propustnou půdní směsí. Avonia papyracea vydrží dlouhá období sucha a období intenzivního růstu nastává v našich podmínkách od srpna do konce října. Ve zbývajících měsících zaléváme velmi opatrně a vždy až po vyschnutí substrátu. Rostliny vypěstované ze semen rostou velmi pomalu, na snímku je semenáček starý 11 let a rostoucí v misce o průměru 7 cm. V Německu jsem viděl tuto rostlinku v jedné sbírce jako velmi zajímavou miniaturní bonsaj zasazenou do štěrbiny většího kusu sopečného tufu (styl keř na skále).



Text a foto Mgr. Jan Gratias

 

Související články

Sukulentní bonsaje Jana Gratiase 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33 (1-33/2002-2005)

Sukulentní sloupek Sváti Ryby (8/2001)
Sukulentní sloupek Sváti Ryby (10/2001)