|
Po delší pauze, zaviněné intenzivní prací na dokončení knihy Pěstujeme pelargonie
(připravili jsme ji s p. Bradnou a píše se o ní na jiném místě I. N.
Cact.cz), jsem konečně našel čas připravit další pokračování do
rubriky, o níž je kupodivu stále zájem. Euphorbia globosa (Haw.) Simskterá se tu a tam pěstuje pod synonymem Euphorbia glomerata, není žádná vzácná rarita, ale snadno dostupný druh pro každého zájemce o sukulenty. Roste zejména v Západním Kapsku v JAR a je to druh na první pohled bizarní. Má hlíznaté, silně ztlustlé kořeny, na nich stonky z článků, které jsou někdy téměř kulovité, jindy stopkaté a dosti protáhlé. Mladší články bývají v našich podmínkách (především při pěstování v zastíněném prostoru) spíš podlouhlé, s bílými jizvami po nesukulentních listech uprostřed šestibokých políček. Na koncových článcích vyrůstají až 10 cm dlouhé vidličnaté květní stopky, které později zdřevnatí a zůstávají na rostlině. Květenství (cyathia) jsou efektní, asi 2 cm široká a jejich listeny připomínají kresbu sluníčka. Je
to druh vhodný pro úplné začátečníky, neboť snáší i velmi nešetrné
zacházení a kromě nízkých teplot všechny známé pěstitelské přehmaty.
Toleruje plné slunce i polostín, starší rostliny mohou přezimovat po
řadu měsíců úplně na sucho. První dva až tři roky je vhodné pěstovat
rostlinu v obyčejném plastovém květináči, v dalších letech se mohou
kořeny při přesazování záměrně povytahovat nad povrch substrátu, na
jehož složení nemá zvláštní nároky. Při tvarování je třeba pouštět uzdu
fantazii a zejména zpočátku se nepokoušet nutit rostlinu do některého z
bonsajových stylů. Velmi snadno se množí odřezky jednotlivých článků,
které je třeba před zasazením ponechat alespoň týden zaschnout. Delší
zasychání není nutné, zvláště když je článek uříznutý v jeho nejužší
bazální části, řízky poměrně rychle zakoření i bez použití stimulátoru. |
|