|
Sinningia tubiflora
(Hook.)
Fritsch 1842.
Sazenici této
„botanické gloxínie“ jsem si přivezl domů již v červenci roku
2007, a to z prodejny
E. Speckse. Tehdy ji prodával jako žhavou
novinku s velkými bílými květy. Ale ouha, rostlina vydržela
i velmi nešetrné zacházení, ale ani po přesazení do květináče
10x10 cm nekvetla a nekvetla. Trvalo to celých 6 let, kdy sice
přidávala nové a nové hlízky, ale květy pořád nikde. Až letos
v zimě mi došla trpělivost, protože ostatní druhy siningií
(zejména mladé semenáče od Michala Rejzka) mi kvetly ochotně a
někdy i do roka od výsevu.
|
|
Obr. 1 - Gloxinia tubiflora - ilustrace k prvnímu popisu |
Hledal jsem usilovně nějaké informace na internetu, až jsem
narazil na fotku Sinningia tubiflora s květy vysazenou někde
v předzahrádce. Asi mě osvítil duch svatý, protože hlízy tohoto
druhu ochotně vyrůstají na četných a poměrně dlouhých stolonech,
jako u všech odrůd konzumních brambor. Místo 10 cm květináče
jsem pár hlízek na konci ledna zasadil do plastové nádoby
hluboké 18 cm a široké 24 cm. Nádobu jsem dal na parapet jižního
okna v obýváku a zálivkou nešetřil.
|
|
 |
|
Obr. 2 - Sinningia tubiflora,
první trs z jara 2014 |
|
Obr. 3 - Sinningia tubiflora - hlízky
|
Jak známo, letošní zima (2014) byla výjimečně suchá a počet
slunečných dnů vysoko převýšil obvyklý průměr. Za dva měsíce
jsem měl v květináči 8 dále se větvících výhonů obalených
vstřícnými listy, které z dálky připomínaly listy máty nebo
šalvěje. A jako třešnička na dortu se na začátku dubna objevila
zřetelná poupata, která byla velmi rychle vynesena do výšky na
více jak 50 cm vysokých hladkých stvolech. Vývoj jednotlivých
květů trval relativně dlouho, ale na 1. máje se naplno otevřel
první, a tak jsem si zaznamenal pěstitelský úspěch, na který
jsem čekal dlouhatánských 6 let.
Květy jsou samosprašné, jako u většiny ostatních druhů siningií,
což je dáno zvláštním způsobem zrání tyčinek a blizny během 3 až
5 dnů, kdy květní trubka zůstává naplno otevřená. Vývoj plodů
naplněných prachovými semeny pak už trval jen asi 14 dní.
|
|
 |
|
Obr. 4 - Sinningia tubiflora
z července 2014 |
|
Obr. 5 - Sinningia tubiflora
z července 2014 |
Na začátku června jsem zasadil 5 hlízek širokých od 2 do 4 cm
znovu do větší nádoby. Úspěch se dostavil ještě větší a za
mnohem kratší dobu. Na obrázcích je kvetoucí rostlina
fotografovaná v týdnu od 21. do 27. července 2014.
Sinningia tubiflora je sice odolná rostlina, jejíž hlízky snesou
v suchém prostředí teploty i pár stupňů pod nulou, ale v době
vegetace chce hodně tepla a vody. Pochází z jižních oblastí
Brazílie, a dnes již světoznámý znalec čeledi Gesneriaceae Mauro
Peixoto uvádí na svém
webu, že ji lze nalézt i jako součást jiné
vegetace v otevřené krajině podél silnic a cest.
|
|
Obr. 6 - Sinningia tubiflora z července 2014 |
Když jsem začal psát tento příspěvek, znovu jsem se podíval na
web a zjistil, že podobným způsobem „objevil Ameriku“
i zahradník
Matt Mattus, který má pozemek asi hodinu západně od
Bostonu a pěstuje na něm nejen zeleninu, ale nejrůznější okrasné
rostliny, které si předtím ještě „nevyzkoušel.“ Jeho závěry jsou
stejné, jako ty moje. V malé nádobě rostlina jen přežívá, ve
velké míse plné výživného (zároveň však i propustného)
substrátu, kvete během léta jako o závod a dlouhé stvoly
s bílými květy budí zaslouženou pozornost návštěvníků jeho
zahrady.
|
